Hůř už bylo? Tak se jmenuje náš seriál rozhovorů. Neměl by se spíše jmenovat A bude hůř? Zvláště část mladých si myslí, že dobře už bylo. Je podobná skepse oprávněná?
Negativní očekávání budoucnosti mohou být spjata s koronavirovou epidemií, jejíž následky v ekonomické oblasti pocítíme velmi silně. Pokud se ovšem jedná o dlouhodobější pocit, pak je zřejmé, že mladá část společnosti ztrácí víru v to, čemu říkáme sociální mobilita. Tedy že se budou mít lépe než jejich rodiče, že mají šanci na lepší budoucnost. Z vyspělých zemí je tento jev velmi silný v USA, a taky tam má své politické projevy. Mezi mladými v USA roste zájem o ideje Bernieho Sanderse, které by se v evropském kontextu daly zařadit nejspíše mezi sociáldemokratismus. V americkém kontextu ovšem návrhy na všeobecné zdravotní pojištění působí málem jako velká socialistická revoluce.
Po roce 1989 podle statistik začala česká společnost bohatnout. Využili jsme však posledních 30 let k tomu, abychom si zajistili dobrou budoucnost?
Slovo společnost je poněkud obecné. Někteří začali bohatnout opravdu hodně, ale jako při všech velkých majetkových přesunech tu byli vítězové a pak velká hromada poražených. Nejde přitom „jen“ o jejich sociální situaci, ale především o to, že jejich zájmy a očekávání po roce 1989 byly ignorovány či přímo zesměšňovány.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban