Jste úspěšný český spisovatel a v prostředí kultury se pohybujete dlouhá desetiletí. Co se v české kultuře změnilo po listopadu 1989 po stránce tvůrčí svobody? Je všechno v pořádku, nebo stále dochází k nějakému omezování, byť třeba v jiné formě?
Za nejdůležitější považuji dvě změny – definitivní konec následné cenzury, která u nás po roce 1968 vystřídala cenzuru předběžnou, zrušenou během tzv. pražského jara, a nastolení tržních zákonů i v kultuře. Jejich zásluhou vystřídala ideologickou diktaturu diktatura tržní. Komerční úspěch je důležitější než umělecká hodnota a obojího současně se dosahuje jen vzácně. Ale ani kádrování a politické tlaky na původní tvorbu zcela nevymizely. Ztratily ovšem svůj institucionální charakter a nabyly spíš podoby konkurenčního boje. Je to vidět zejména na literatuře a filmu. Po listopadovém převratu se vrátily na plátna kin tzv. trezorové snímky a do edičních plánů nakladatelství dlouho nevydávané knihy zakázaných autorů, kterým museli i ti nejúspěšnější předlistopadoví autoři vyklidit pole. To by samo o sobě bylo v pořádku, kdyby šlo ovšem o přechodný jev. Jenže ono to paradoxně trvá dodnes. Zájem o tvůrce trezorových filmů a samizdatových knih rychle klesl, ale své místo na slunci si chtěli logicky vybojovat i autoři šedé zóny i ti úplně noví. A tak ti, kteří byli, řečeno slovy polistopadového gurua české literární kritiky Milana Jungmanna, zatlačeni do bezvýznamnosti, jsou v ní udržováni dodnes, a to takzvanou cenzurou mlčením, kádrováním a třicet let trvající ostrakizací.
Reflektuje moderní literatura události roku 1989? A nedošlo po revoluci k tomu, že by beletrie po změně totalitního zřízení v demokratické rezignovala na svou společenskou funkci?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
1989 , Čejka , Česko , Jakeš , KSČ , sametová revoluce , 17. listopadu
autor: Marek Korejs
Záhada daru
Zabývá se někdo otázkou, proč, když někdo chce darovat peníze státu, tak jde zrovna za ministrem spravedlnosti a ne třeba za ministrem financí nebo premiérem? A jak je možné, že se dary neprověřují a neschvaluje je minimálně celá vláda? Mně to celé zavání korupcí. Jak to vidíte vy? A ještě k tomu pů...
Další články z rubriky
17:15 „Občané trpí rozhodnutími EU.“ Přední diplomat jde do voleb za Motoristy
Bývalý diplomat a velvyslanec Karel Beran vstupuje do politiky jako lídr Motoristů sobě na Vysočině.…
- 22:22 Člověče, nezlob se s Trumpem? Proč ne. Která opice si zničí banány jadernými pšouky? Doubrava vydává knihu
- 15:45 „Řídila nás Moskva, řídí nás Washington a Brusel.“ Vadim Petrov o tajných službách dneška
- 17:15 Fialova dýka do zad Středočechům. Praha 70 tisíc, my jen devět, zuří předák SPD
- 20:16 Spadlý drát? Na ochranu Green Dealu se vysvětlení hodí, soudí Noveský
- 16:41 Zbořil rozjíždí: Trojitý generál Koudelka, Kolumbijec s kanystrem a příběh ze Švejka