Podle právníků Evropské komise je Andrej Babiš ve střetu zájmů kvůli čerpání fondů z EU. Babiš to označil za lži. V tisku se také objevilo, že Česku kvůli němu hrozí vracení dotací. Pane doktore, co na to říkáte?
Já souhlasím s tím stanoviskem, že jestliže jsme dodrželi v daném případě české zákony, že to bylo předáno do svěřenských fondů, tak je to v pořádku. Tento týden jsem v rádiu cestou ze soudu slyšel fundovaný názor nějaké dámy, která poukazovala na to, že tomu teď šéfuje Babišův bývalý spolupracovník. A já říkám – a co? Buďto prostě budeme pracovat s fakty, nebo budeme pracovat s chimérami. Nádherně je to vyjádřené v jednom rozhodnutí Ústavního soudu – že je naprosto nepřípustné pracovat s domněnkami, z těchto domněnek vyvozovat závěry a ty brát jako prokazatelná fakta. To prostě nejde. Samozřejmě v novinařině ano.
Uvažuji tak, že když jsi s ním spolupracoval, tak určitě máte společné zájmy. Ano, tato úvaha je možná, ale je hloupá z hlediska odpovědnosti České republiky za vracení dotací. Vždyť snad tehdy o tom někdo zodpovědný rozhodoval! A víte, ona přece jen ta Evropská komise bude muset dodržovat nějaká pravidla, zákony. Oni nám odsouhlasili tu možnost svěřenských fondů. Já neříkám, že je to všechno srozumitelné, čitelné…, ale je to fakt a argumentace takzvaných odbornic, že tomu šéfuje jeho bývalý kamarád nebo spolupracovník, je sice pravdivá, ale nesmyslná z hlediska řešení problému.
Pravda je, že kolem Andreje Babiše se stále něco děje, v posledních týdnech se ale dost přitvrzuje. Začalo to reportáží Slonkové a Kubíka, která se objevila jen několik dní před 17. listopadem. A vyvolala velmi rozporuplné ohlasy. Jak to jako právník hodnotíte?
Všichni, pokud jsme dobře vychovaní, víme, že svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda druhého. A jestliže přijdu k někomu takzvaně na rozhovor a jsem vybaven nahrávacím zařízením, tak samozřejmě vím, že určitým způsobem zasahuji do jeho práv. Domnívám se, že to už je skutečně přes čáru. Zejména pokud se nějakým způsobem využívalo nebo zneužívalo to, jestli je Andrej Babiš mladší k tátovi v dobrém, nebo ve špatném vztahu. A jestliže opravdu tehdy stál u dálnice, choval se jako blázen, a odvezli ho tedy do ústavu, jestli je tedy skutečně nemocný, tak je to už opravdu moc. A přece jen v tom Švýcarsku se na ochranu osobnosti dost dá.
Fotogalerie: - Pouliční boje v Paříži
Ostatně vezměte si, kdyby takhle ti redaktoři vlezli někam v Americe, tak je klidně zastřelí, protože nemají na cizím pozemku co dělat. A ještě navíc někoho natáčet se záměrem zdiskreditovat jeho tátu. Vyfabulovat, že šlo o únos, pak se tam objeví holčina, u které se spekuluje, co je zač, novináři ji nahánějí… Proboha živého, v rodině jsou prostě často složité vztahy. A jestli někdo spoléhal na to, že česká demokracie je taková, jako byla na Slovensku, že když tam vyleze deset tisíc lidí, tak padne vláda?
Je pravda, že lidé do ulic tady také vyšli…
A demonstrace se konaly až na výjimky zase jen v Praze. To je typické pražáctví. Chtějí určovat „tón“ a chtějí vlastně demokratickými prostředky, tedy například demonstracemi, plakáty, prosazovat tu „správnou“ demokracii. Ale mám pocit, že tady byly demokratické volby. A jestli si někdo myslí, že když nám důchodcům bude od 1. 1. cosi přidáno, že budeme volit Mirka Kalouska, nebo pro mne tedy ještě horšího Fialu z ODS? Tak to se plete. Fiala je totiž podle mne neštěstím ODS. Pro mne je to vzdělaný „nikdož“. Ať byl Klaus jakýkoliv, byla to osobnost, svým způsobem měl úžasné charisma. Takže ho neohrožovaly různé řeči z některých kruhů, které byly proti němu. A ostatně obdobné je to i u Babiše. Takové věci ho neohrozí, naopak mu pomáhají.
Pravda je, že hnutí ANO se podle průzkumů opravdu zvýšily preference…
Ano, oni mu vlastně tou reportáží udělali propagandu. Sabina Slonková s Jiřím Kubíkem chtěli vyvolat senzaci. Ale kdyby je Babiš zaplatil, tak to pro něj nemohlo dopadnout lépe. Jsou prostě lidé, kterým nic neublíží. Já neříkám, že je to křišťálově čistý člověk, ale je státotvorný. A jestliže máme premiéra, který byl ve svobodných demokratických volbách, které snad nikdo nezpochybňuje, zvolený, tak by se to mělo respektovat. Navíc máme konečně premiéra, který si popovídá s Orbánem, Macronem, Merkelovou… A oni ho berou jako sobě rovného.
Advokát Babišovy bývalé manželky už prý podal trestní oznámení na Slonkovou a Kubíka. Objevila se informace, že by dvojice reportérů mohla skončit před švýcarským soudem. Seznam Zprávy si ale nechaly vypracovat právní analýzu, podle které nebyly porušeny české zákony, a v případu existuje veřejný zájem. Jak to tedy je? Co jim hrozí?
Na každý pád jim hrozí samozřejmě žaloba na ochranu osobnosti. Veřejný zájem, ano, tam je výjimka. Jenže tohle nebylo ve veřejném zájmu. Oni chtěli senzaci. Žádný veřejný zájem nehájili. Chtěli jenom zdiskreditovat člověka. Sabina byla přece šéfredaktorkou MF Dnes, takže Babiš byl pro ni akceptovatelný. A dneska dělá všechno pro to, aby ho zničila? To je osobní spor. A to není veřejný zájem.
A co jim tedy případně hrozí?
Já samozřejmě neznám švýcarský trestní zákoník. V úvahu přichází například pokuta…
Je tady i hrozba vězení v krajním případě?
Tak i to je možné…
Psali jsme:
Vzhledem k tomu, že Švýcarsko není v EU, jak by to bylo například s případným vydáním do tohoto státu?
Pochybuji o tom, že by švýcarská strana k něčemu takovému přistupovala. Ale máme tady příklad kauzy Mostecké uhelné. Ti tam mají nastoupit výkon trestu. Ale ohledně Sabiny a Kubíka pochybuji, že bychom je v tomto případě vydávali. Ovšem Švýcaři by případně samozřejmě mohli vydat mezinárodní zatykač. Švýcarsko má smlouvu s EU, a pokud by ti dva někam vyjeli do zahraničí, tak je možné, že by byli zadrženi a předáni justici Švýcarska. To se samozřejmě vyloučit nedá.
Vy jste zmínil ty demonstrace u nás, kam se ale vydá vždy maximálně několik tisíc lidí. Nyní ale sledujeme dění ve Francii, kde je situace opravdu „divoká“. Jak tu situaci vidíte?
Je tady obrovská paralela s rokem 1968, kdy vyšli do ulic studenti. Tehdy se to nazývalo „revoltou bez příčiny“. Nyní vyšly do ulic žluté vesty, které šly asi s normální myšlenkou – kruci, už něco musíme udělat. Ale, a to mi vadí, připojili se k tomu ti „ničiči“. Jinak to neumím říct, protože kdo z našich normálních lidí by si šel poškodit Národní divadlo nebo třeba Hradčana. Vítězný oblouk ve Francii je přece symbol, symbol vítězství. Kdo na to sáhne, to je prostě zmrd, to je člověk, kterému není nic svaté.
Ale k podstatě těch demonstrací – já nevím, jestli tato novodobá „revolta bez příčiny“ povede k tomu, že by tam třeba vtrhla vojska „Severoatlantického paktu“ „osvobodit“ Francii od těch „lumpů“, co šli do ulic? To samozřejmě říkám s nadsázkou. Ale Macron verbuje policii, armádu… Takže těžko říct, jak to tam dopadne.
Je pravda, že pro Francouze jsou stávky a demonstrace tak trošku „národním sportem“, ačkoliv teď je situace jistě vážnější. Ale když se podíváme na náladu v naší společnosti, i tady to dost graduje. Podívejme se třeba na sociální sítě, navíc nálada hlavně v určitých uměleckých nebo vědeckých kruzích je silně proti prezidentovi i premiérovi…
Tak umělecké a vědecké kruhy by neměly mluvit do politiky. Vědci, kteří podporují Drahoše… To už by mohli na prezidenta podporovat třeba toho Fialu. Já samozřejmě můžu mít k Miloši Zemanovi tisíce výhrad. Ale na druhou stranu si říkám, zaplať pánbůh, že tam ten Miloš je, protože se bojím, kdo tam jednou přijde. Aby měl ten někdo vůbec nějaké realistické myšlení!
Protože podívejte se, jak to tady dnes je. My máme přece největší objem obchodu s Německem. I velmi chytří lidé, kteří jsou třeba i proti Zemanovi a Babišovi, mluví o tom, že my jsme vlastně spolkovou republikou Německa, jenom s jinou měnou. Takže na tomto faktu je třeba budovat jistou umírněnou nezávislost, když se „otevíráme“ Putinovi a Pekingu. To prostě jinak nejde. To je ten malý pramínek naše relativní suverenity. Jinak ji nemáme ani ekonomicky, ani politicky. Dnes, kdo za něco stojí, něco znamená, mluví anglicky, ještě se zkousne němčina. Někdo mluví i francouzsky, ale tam už zase někteří vidí tu spojitost s Babišem, který mluví stejně dobře francouzsky jako česky a slovensky, a tudíž ten člověk by měl být asi pod kontrolou (smích). A nedej bože, když někdo mluví rusky. To je velice špatné! Takhle se dnes na společnost nahlíží. A to přece snad není dobře! Jsme opravdu ode zdi ke zdi!
Když jsme u toho, máme tady novou zprávu BIS, ve které se mluví o rostoucí záškodnické činnosti ruské ambasády, kde jsou údajně pod krytím zaměstnanců důstojníci tajných služeb. Mluví se o tom, že politici a úředníci svou nepozorností předávají Rusům interní, nikoliv tajné, informace. Zpráva také informuje o pronikání čínského vlivu do Česka, zmiňuje i Hedvábnou stezku. Co na to říkáte?
No tak já jsem prý jeden z agentů KGB (smích), takže to je přesně mířené asi na mě. Já fandím Putinovi, to neskrývám. Neskrývám ani, že chodím na ruské velvyslanectví. Já si totiž vážím toho, co pro nás Rusko v historii udělalo. Pořád musím srovnávat minulost. Proboha, byly to Francie, Velká Británie, fašistické Německo, které nás tehdy zradily. Já jim nedokážu odpustit Mnichov!
V době obkličování, v době hrozby, musí samozřejmě všechny zpravodajské služby zvyšovat aktivitu. Ale ať si ta BIS uvědomí, co to Česko je. Vzpomeňme si, jak byl Werich v Americe a chodil do čínské restaurace na jídlo. Ten čínský kuchař chtěl vědět, kde naše republika leží. A jednoho krásného dne rozradostněně k panu Werichovi běžel a říkal: Já jsem to našel, ale to není stát, to je náměstí! Takže ta aktivita těch ruských zpravodajských služeb, tak se určitě musí soustředit do Prahy. Protože tady, tady se rozhoduje! Akorát nikdo neví co…
Ing. Miloš Zeman
A co tedy říct na to, jak se staví k BIS prezident Zeman, a na druhou stranu na kritiku vůči Zemanovi právě ohledně jeho vyjádření na účet BIS? Například redaktor Respektu Kundra uvedl, že Zeman hájí zájmy Kremlu a BIS je pro něj riziko…
No BIS je riziko. BIS se musí snažit. Tak ze Západu nám nic nehrozí, tam nám všichni fandí, tleskají… Všem jsme absolutně jedno. A teď si představte, jaké platy mají pracovníci BIS. Ta rozvědka Íránu, Ukrajiny a dalších tady až tak neřádí… Tak je přece nutné tu svoji existenci, ty svoje platy, ty svoje prebendy uhájit! Je nutné tady tedy silou moci najít ty nepřátele. A mají dva – Čínu a Rusko. A to stačí! Ono totiž, kdyby se tady ti ruští a čínští „lumpové“ nezveličovali, vždyť proč by nebyli zrušeni, že ano… Víte, vyznačovat Hedvábnou stezku za eskalaci…, nejsou to náhodou normální vztahy obchodní, politické, co by měla znamenat Hedvábná stezka? Vyměňujme si, žijme spolu, permanentně spolu nesoupeřme… My si vymýšlíme nepřítele. Ten nepřítel je na jiné straně Atlantiku, než kam směřují naše myšlenky. To hlavní nebezpečí je úplně někde jinde, pro světový mír, pro demokracii…
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
