Průzkumy volebních preferencí považují Piráty za černého koně voleb, který se dostane do Poslanecké sněmovny. Ale neobáváte se, že zůstanete za parlamentními dveřmi, jak se stalo v roce 2014 v evropských volbách, kdy jste neuspěli kvůli chybějícím pár desetinám procenta hlasů?
Myslím, že to nehrozí, teď máme oproti tehdejším volbám opravdu dobré prognózy. Podstatné je, aby lidé, kteří nás podporují, k těm volbám skutečně došli.
Máte hodně mladých sympatizantů a ti zrovna nepatří mezi nejdisciplinovanější voliče.
Právě.
Jste považováni za stranu mladých a pro mladé. Většina z vás se narodila nebo alespoň dospěla až po roce 1989, proto by mne zajímalo, jak se díváte na minulost? Jak třeba vnímáte, že někteří lidé s nostalgií vzpomínají na totalitní režim? Řešíte to? Vymezujete se nějak proti komunistům nebo vadí vám kontroverzní minulost šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, jeho spolupráce s StB, která teď byla nepřímo potvrzena slovenským Ústavním soudem?
Nám zejména vadí ta korupční napojení, která dodnes přetrvávají. To je důvod problému, který máme s Andrejem Babišem. Netuším, jestli byl spolupracovníkem StB, ale kvůli tomu, že velmi pravděpodobně vyvedl padesát milionů korun, což je dokumenty prokázáno, skrz neprůhlednou majetkovou strukturu, nemám důvěru, že bude prosazovat průhlednost veřejné správy ve funkci premiéra.
A jaký je váš vztah ke komunistické straně? Posledních sedmadvacet let neseděli komunisté ve vládě, ale byli po celou dobu v parlamentu, kde byli také vystaveni lobbistickým tlakům. Takže jejich tvrzení, že nejsou spojeni se žádnými korupčními kauzami, neznamená, že jsou zcela čistí, protože podpořili řadu velmi kontroverzních zákonů. Navíc je to strana, která tady čtyřicet let potlačovala svobodu a lidská práva.
Když se na pražském magistrátu schvalovala Opencard, je pod smlouvou podepsán jako ověřovatel, který smlouvu prověřoval, člen KSČM, který byl předsedou kontrolního výboru, František Hofman. Měl kontakty na Romana Janouška, mluvil o něm jako o svém příteli. A teď dělá zase předsedu kontrolního výboru, což je placená funkce, někde na městské části, tuším na Praze 11. Komunisti jsou součástí té struktury a jsou do ní zapojeni. Jsou velmi podobní ostatním politikům a je to možná tím, že spousta komunistů přelezla do jiných stran.
Takže vám víc vadí, že byli v podstatě součástí toho establishmentu posledních sedmadvacet let a neřešíte, jak se jejich strana chovala před rokem 1989?
Jsme strana, která je orientovaná především na budoucnost. A řekli jsme, že budeme spolupracovat se všemi, ale určitě nepodpoříme, aby KSČM byla součástí vlády. To v žádném případě.
Ale říká se, že kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat. Takže orientace na budoucnost bez vazeb na minulost může být riziková.
Myslím, že my velmi dobře známe jak tu novodobou politickou minulost, tak tu éru v Československu. Já jsem se hodně zabýval kauzami tady na pražském magistrátu, takže jsem si udělal o minulosti celkem dobrý obrázek podle toho, jak se lidi a strany chovali, jak rozhodovali o zakázkách, jak byli napojeni na různé vlivové skupiny. Myslím si, že lidi nám důvěřují proto, že nejsme součástí této chobotnice, že jsme se žádným způsobem nepodíleli na tunelování, ať už státní pokladny nebo vlastní strany.
To říkají všechny nové strany, které vstupují do politiky. Ale nezlobte se, jak se nová strana může podílet na tunelování státní pokladny, když k tomu dosud neměla žádnou příležitost? Jenže když se nové strany, jako třeba Věci veřejné nebo hnutí ANO, dostaly k moci, začaly se chovat jako ty strany a politici, které předtím tak kritizovaly.
Já jsem se v politice naučil, že je naprosto nepodstatné, co politici říkají, ale důležité je, co dělají. Jestli zveřejňují smlouvy, které mají uzavřené. Naše strana zveřejňuje na svých webových stránkách všechny smlouvy, které uzavře na celou volební kampaň, všechny darovací smlouvy, všechny smlouvy o plnění. Tomio Okamura třeba podepsal smlouvu sám se sebou, jak za Úsvit přímé demokracie, tak za sebe, na jejím základě fakturoval skoro milion korun za každý měsíc a ještě si tam nechal slíbit čtyřicetimilionový bonus, když v těch volbách uspějí.
Kdyby lidi viděli, jaké věci se dějí uvnitř politických stran, kdyby měli přístup k těmto informacím, myslím, že by si na ně mohli dát daleko větší pozor. My celkem radikálně prosazujeme, aby byl novelizován zákon o politických stranách, aby nárok na státní dotace měly jen politické strany, které mají naprosto veřejné účetnictví, smlouvy a všechny podobné dokumenty. Když bude zavedena taková průhlednost politických stran, tak se nebude stávat, že ti politici se naučí neplechy v politických stranách a pak je přenesou do státu. Takoví politici by měli být velmi rychle eliminovaní. Mluvím třeba o těch politicích, které máme nakreslené na pirátském autobusu.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Uvádíte, že kdyby lidé věděli, co se v politických stranách děje, mohli by si na ně dát větší pozor. Ale o smlouvě Tomia Okamury, díky níž tuneloval vlastní stranu, která se i kvůli tomu rozpadla, nebo o jednání Andreje Babiše, ať už před vstupem do politiky, nebo po něm, kdy ještě využil institutu korunových dluhopisů nebo zřejmě institutu zajišťovacích příkazů k likvidaci konkurentů, se přece ví, protože o nich informovala média i politici, přesto je lidé dál volí. Jak si to vysvětlujete?
Protože nejsou zveřejněny ty autentické dokumenty. Prostě ať ta strana na svých stránkách zveřejní, že její předseda podepsal sám se sebou smlouvu, na jejímž základě vyvádí miliony korun ročně, pak to bude autentické. Ať stát zveřejňuje, na co dává dotace a jaký efekt mají. Na dotacích se vyplácejí obrovské miliardy a není vůbec prokázané, že by měly nějaký relevantní efekt. My jsme v Praze proti dotacím vystupovali, ale paní Krnáčová a pan Březina se dohodli, že budou platit dotace milion korun na nějaký golf, motorky a tenis, na tyto luxusní sporty. Část z toho byla zrušena, ale dotace mají velmi pochybnou efektivitu. Informace o dotacích nejsou zveřejněny, není vyhodnocen jejich dopad, třeba kolik turistů navíc to sem přiláká, kolik tady utratí a jestli se městské kase vyplatí, aby tyto sporty sponzorovala. Nebo jaké jsou náklady alternativ, aby se dal vyhodnotit skutečný ekonomický dopad těchto rozhodnutí, ale to dnes bohužel není. My máme vizi průhledného státu, chceme úplnou otevřenost, aby se zveřejňovala data, aby se k nim dostali novináři i veřejnost.
Asi to nebude jednoduché, když vidíme, jak se někteří senátoři snaží omezit zákon o registru smluv, aby bylo omezeno zveřejňování některých smluv ve firmách se státní majetkovou účastí kvůli údajnému znevýhodnění na trhu oproti soukromým firmám. Co na potřebu ochrany obchodních zájmů jako právník říkáte?
Moje zkušenost je taková, že jsou městské a státní firmy, ve kterých prakticky neexistují kontrolní mechanismy a kam jsou dosazováni politici do dozorčích rad, aby tam brali milionové odměny. Jsou semeništěm korupce. Musejí se tam naopak zavést mechanismy, které je zprůhlední, které zajistí, že se budou skutečně věnovat veřejné službě. Často jde o firmy, které mají monopol. Třeba Dopravní podnik hlavního města Prahy má monopol na veřejnou dopravu v Praze, ten žádnou konkurenci nemá. Ale jsou samozřejmě firmy, kde má město nějaký podíl a které mají konkurenci. Ale ty si většinou použily nějaké výjimky, takže se povinnosti, aby nemusely zveřejňovat smlouvy, vyhnuly. Třeba vydaly dluhopisy jako Pražská plynárenská. Ale obecně se už dnes vztahuje na všechny smlouvy, které obsahují obchodní tajemství, konkurenční věci, výjimka, že se zveřejňovat nemusí. Takže to dnes platí a domnívám se, že za tlakem na senátory je velmi silný lobbing, protože řada státních firem, ČEZ nevyjímaje, je naprosto neprůhledná a slouží jako krmelec pro politiky.
Myslíte, že právě transparentnost je to nejdůležitější, co dnes naše země potřebuje?
Myslím, že nejdůležitější je, aby naše země měla nějakou vizi ekonomické budoucnosti. Toho, na čem budeme dlouhodobě vydělávat, jak se budeme přibližovat západním zemím, jako jsou Německo a Rakousko, kdy jsme dnes na úrovni zhruba šedesáti, sedmdesáti procent hrubého domácího produktu. Musíme naplňovat vizi něčeho, čemu my říkáme digitální tygr. Stát by měl investovat do digitalizace svých agend, aby odbřemenil podnikatele, aby se mohli věnovat tomu, co dělají dobře, tedy podnikání.
Měl by podporovat, aby tady vznikaly inovativní firmy, které vytvoří takový růst a prosperitu, že z toho bude možné platit důchody v době, kdy se zvyšuje počet seniorů. Pokud nezajistíme zdroje pro tyto sociální služby, neuděláme rychlé změny, myslím, že tyto platby jsou celkem ohrožené. Pak se budou muset vzít někde jinde a peníze na investice už ve státním rozpočtu nebudou.
Při zajišťování zdrojů máte podobný plán jako sociální demokraté a komunisté – zavedení sektorové daně pro banky a telekomunikace. Považujete to za dobrý nápad?
Myslím si, že sektorová daň je spíš okrajová otázka, byť si myslím, že pro Českou republiku by byla pozitivní, protože máme největší podíl zahraničního kapitálu. Z České republiky se vyvádějí největší zisky ve středoevropském prostoru. Ať už legálně pomocí dividend z daní, nebo nelegálně, jako je agresivní plánování, některé společnosti téměř neplatí daně a vyvádějí peníze do zahraničních matek. Kdyby se nám podařilo vyvádění těchto zisků omezit, dalo by se ušetřit několik desítek miliard ročně. Podstatné je mít ekonomickou vizi České republiky, jak se jako stát uživíme v mezinárodní konkurenci, abychom dokázali to, co se podařilo v Estonsku. To začínalo jako relativně zaostalá země vůči České republice a dnes je na stejné ekonomické úrovni, zatímco my jsme se k Německu a Rakousku prakticky nepřiblížili. Proto je důležité, aby Česká republika zahájila inovace, digitalizaci státu, aby si lidé mohli spoustu věcí vyřídit z domova nebo na Czech Pointu a aby se firmám snížila byrokracie, která jim dnes zabere desítky hodin práce ročně.
Jaký je postoj Pirátů k Evropské unii a našemu členství v ní? Jste pro to, abychom se zařadili do toho rychlejšího pruhu evropské integrace, vstoupili do eurozóny a přijali euro?
My jsme strana, která souhlasí s tím, že má existovat něco jako Evropská unie. Chceme, aby se Česká republika aktivně zúčastňovala jednání Evropské unie, to znamená, aby tam ministři skutečně jeli a neposílali za sebe náměstky, aby se bavili s ostatními ministry, aby tam nejezdili ti, kteří neumějí cizí jazyky a nemohou hájit zájmy České republiky. Jsme jednoznačně pro to, aby Česko aktivně využívalo členství v Evropské unii. Na druhé straně se nám nelíbí příklon k Číně, který tady prováděla vláda poslední čtyři roky.
A pokud jde o přijetí eura, myslíme si, že v současné době není pro Českou republiku úplně výhodné na euro přistupovat, ale dlouhodobě se tomu nebráníme. Jakmile Česká republika přijme finanční ústavu, která stanoví strop na deficit státního rozpočtu, a jakmile Evropská unie stanoví nějaká pravidla, aby v eurozóně nemohly být státy, které jsou na pokraji bankrotu, aby mohly normálně bankrotovat a nebyly sanovány ze společného rozpočtu, jsme otevření, abychom mohli přistoupit na nějakou společnou měnu. Ale myslím, že zatím ty podmínky úplně naplněny nejsou.
Nelíbí se vám pročínská politika současné vlády, ale on ji prosazuje hlavně prezident Miloš Zeman. A nejen pročínskou, i proruskou politiku jako naposledy v Radě Evropy, kdy označil otázku Krymu, které Rusko obsadilo, za fakticky uzavřenou. Jak se na to díváte?
My samozřejmě nesouhlasíme s anexí Krymu a s agresivní zahraniční politikou. To neplatí jen pro Rusko, to platí globálně. Mezinárodní spolupráce musí probíhat bez takových agresivních prvků.
Uvítali byste, kdyby se Miloš Zeman stal prezidentem na dalších pět let? Doporučili byste jeho volbu svým členům a sympatizantům?
Když se zavedla přímá volba, měl by být prezident i odvolatelný. Podle nás by přímá volba měla být i na úrovni starostů a primátora hlavního města Prahy. Asi před třičtvrtě rokem jsme zveřejnili deset bodů, jak by měl prezident jednat a hájit zájmy České republiky. A myslím, že Miloš Zeman dělá jen skandály a bez ohledu na to, že některým věcem, jako třeba Ústavnímu soudu, se věnuje víc než jeho předchůdce Václav Klaus, nemá tak jasnou pozici, jak se původně zdálo. Ale zatím nebudeme vyjadřovat podporu žádnému kandidátovi, soustřeďujeme se plně na parlamentní volby.
Když jste se dostali do pražského magistrátu, rozhodli jste se zůstat v opozici. Zaujmete stejný postoj, pokud se dostanete do Poslanecké sněmovny, nebo neodmítnete ani jednat o vládní koalici, pokud byste takovou nabídku dostali?
Rozhodně chceme vyjednávat o tom, jakým způsobem se bude sestavovat vláda a co bude mít v programu. Na druhou stranu jsme dali poměrně přísné požadavky, jakou máme představu, kdo by měl a neměl v té vládě sedět. Vychází to z našeho pirátského autobusu, kde jsme nakreslili nějaké postavičky české politiky, jako jsou Miroslav Kalousek a Andrej Babiš, které si nedovedeme představit ve vládě. Pokud vím, tak Miroslav Kalousek prohlásil, že pokud nedostane deset procent, odstoupí.
Řekl, že když nedostane deset procent, dá svoji funkci předsedy k dispozici, ale to neznamená, že úplně odejde z politiky.
My jsme viděli, že Kalousek proti nám zaplatil u Babiše v novinách Metro inzerci na titulní stránce, kde nás obviňuje z takových nesmyslů jako ze zavádění lidových soudů. Proti takové interpretaci se musím ohradit. Spíš si myslím, že mezi staršími politiky funguje vzájemná spolupráce, než že by se nenáviděli, že spolupracují na tom, že na nás útočí. Takže vylučujeme, že bychom vstoupili do koalice, ve které budou Babiš, Kalousek nebo nějaká jiná osoba spojená s korupcí. Chceme, aby České republice vládla liberální vláda, která nebude spojena s korupcí.
autor: Libuše Frantová
