Jak vnímáte případ kolektivního znásilnění Polky v Rimini? A následnou reakci pákistánského mezikulturního mediátora, jenž má harmonizovat vztahy migrantů s domorodci, že nešlo o nic tak hrozného?
Sledoval jsem událost z denního tisku a ze sociálních sítí a krásně se nám ukazuje, že mnohé z osob, které k nám přicházejí přes Středozemní moře, jsou zvěř s mentalitou doby kamenné. Pákistánský mediátor byl možná ještě zajímavější případ. On se vlastně nechal slyšet, že znásilnění jako akt není tak strašná věc, protože se ženě líbí. To vyvolalo oprávněnou bouři nevole a já jsem se nad tím zamyslel trochu víc, protože v tom něco víc je. Vzácně se totiž může stát, a je to nepsané tajemství, že se znásilňovaný člověk vzruší.
Stává se to vzácně a jen některým, ale to do značné míry komplikuje celou otázku, protože pak se právě tyto oběti stydí za to, co se jim stalo, jsou zmatené, neudávají viníka, nebo ho udají, ale potom třeba váhají požádat o psychologickou pomoc a podobně. Stává se to vzácně, ale komplikuje to celou záležitost.
Jenže i kdyby se to stalo, tak to neznamená oprávnění vynucovat si takovou věc násilím. To jsou dvě rozdílné roviny, jedna fyziologická, druhá mezilidská a etická. Nikdo nemá právo násilím požadovat sexuální potěšení a vůbec nejde o samotný fyzický akt, ale mnohem více jde o znevážení člověka, ponížení a nelidské chování k druhému člověku. Ukázalo se, že muslimský mediátor si vůbec neuvědomuje, že žena je také člověk, a už vůbec, že nevěřící žena je člověk. Mohamedánská mentalita v kostce, žena nemá právo na své tělo, osobnost, integritu. Místo mediátorské funkce by měl být mediátor zbaven něčeho jiného.
Tito mediátoři pracují v neziskových organizacích, které mají společnému životu migrantů s domorodci pomáhat…
Není to pro mě překvapivé. Mnoho neziskovek se zbláznilo a se slušností nemají nic společného.
Po útoku v Barceloně jedna z aktivistek řekla, že teroristé úmyslně útočí na liberální a imigrantům nakloněná města, aby rozvrátili naše humanitní ideály a dostali k moci xenofoby.
Začal bych od začátku. Je to přesně naopak. Co by měli islámští radikálové z toho, že by se k moci dostali „xenofobové“? Nic, protože by byli posláni domů, nebo jiným způsobem eliminování. Toho se bojí stejně, jako se bojí zaútočit tam, kde je k islámu viditelný odpor, což mě nepřekvapuje, protože přesně vycházejí z celé islámské ideologie. A sice, že mohamedáni útočí vždy na slabší a útočí jen v davu. Mohamed se vyhýbal bitvám, přepadal karavany, útočil v přesile na civilisty a jeho příběh je věčným vzorem pro islám.
Města a státy s liberálním vedením a vítačstvím – to vše je v mohamedánských očích vnímáno jako slabost. Tento teror nesjpíš není centrálně organizovaný, jsou to volně propojené buňky, případně jednotlivci a ti samozřejmě nemají za tím vším velký plán, ale každá buňka ví, o čem je islámská nauka a z ní vyplývá, že tam, kde je vůči mohamedánům odpor, je útoků méně.
Nakonec máme ze světové historie nedávný příklad – kolonialismus. Některé islámské země byly koloniemi v devatenáctém a dvacátém století a málo se ví, že Francouzi, Britové a podobně pokládali muslimské poddané za spolehlivější, než jiné. Za lepší vojáky, administrátory, a člověk si říká, jak je to možné, když vidíme chování muslimů v Evropě. Právě tím, že se mohamedáni neprotiví větší síle, takže jejich islámská mise nebývá ohrožena.
V době, kdy v Indii byli kolonialisté, kteří neváhali tvrdě prosazovat dodržování zákonů, pravidel a požadavků, byli mohamedáni jak beránci. Z toho vznikl omyl, že si je lidé na Západě pamatovali jako beránky a neviděli problém, proč je nepozvat do svých zemí. Jenže samotný akt pozvání do evropských zemí byl projevem slabosti. Potom najednou nebyla vyžadována kázeň a postavení, na které byli z kolonií zvyklí, naopak se objevovali první aktivisté, předchůdci dnešních neziskovkářů, kteří říkali, že běloši jsou rasisti, bílá civilizace je špatná. To vše museli mohamedáni vnímat jako slabost.
Začnou se více a více v politických funkcích v evropských zemích objevovat muslimové? V Anglii už jsou na postech starostů, začnou tedy domorodce v politice střídat muslimové?
Tam, kde jsou muslimské menšiny početné, budou mohamedánští politici voleni a nemusíme chodit příliš daleko. Islám má vypracovány metody infiltrace do zemí, kam pronikl, včetně infiltrace politických kruhů. Máme muslimského senátora (Hassan Mezian za ČSSD, pozn.red.) a ten je zajímavý tím, že v době, kdy byly senátní volby, se nehlásil k islámu a dokonce ho po síti kontaktovali aktivisté a ptali se na jeho víru a postoj k syrské válce. Dostali vyhýbavé odpovědi, že věří v boha a u syrské války podporuje mír. Věc, proti které nemohl nikdo nic namítat. Pokud islámské chování neznáte, klidně byste mohla naletět: Člověk, který věří v boha a přeje si mír, všechno je v pořádku.
Možná jsme tehdy s iniciativou „Islám v České republice nechceme“ udělali chybu, že jsme nerozjeli antikampaň. Neučinili jsme tak, protože jsme si uvědomovali, že Syřan nemusí být sunnitský muslim, ale může být křesťan, tajný odpadlík, jenž se to bojí říci nahlas, takže jsme byli shovívaví a nechtěli jsme ublížit. Po zvolení se ale přiznal. Už je máme tady, snaží se proniknout i do dalších stran, to víme. Nemají vysoké postavení, ale udělají vše, aby se na klíčové pozice dostali. Budou lhát, zatloukat.
Došlo ke konfliktu mezi italskou policií a běženci na římském náměstí Piazza Indipendenza. Migranti na policisty házeli kamení, zápalné lahve a používali pepřový sprej. Do Španělska míří trojnásobek migrantů, Německo je zavaleno žádostmi o azyl. V minulém rozhovoru jste mi řekl, že pokud nezasáhneme, stanou se z nás lovené ovce. Dá se to ještě nějak zastavit?
Jistě, šance je vždycky. Já mám však obavy že západoevropští občané a státy to zastavit nechtějí. Netroufám si hádat, jestli si neuvědomují vážnost situace, nebo jsou tak vystrašení nátlakem multikulturalismu, či si opravdu přejí kulturní sebevraždu a z jejich žen a vnuček otrokyně bez práv. Nechci hádat a nejsme tady proto, abychom zachraňovali západní Evropu. Česká republika jako málo zamuslimovaná se potřebuje od západní Evropy odtrhnout.
Ještě nedávno bych nemluvil tak radikálně, nebo bych to alespoň nemyslel vážně, ale události posledního roku ukázaly, že západní Evropa má problém, ale především se tomu problému odmítla postavit. Uvědomte si, co se tam děje. Oni se nechávají zabíjet náklaďáky, zabíjet noži a mačetami a jako reakci se sejdou na náměstí a vykřikují „my se nebojíme“. Pak pozvou další statisíce migrantů. Tohle je dekadentní chování šílenců, ale Česká republika, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Bulharsko a Pobaltské státy neudělaly nic strašného světu, abychom si zasloužili takový osud. Abych parafrázoval svého oblíbeného politika, mezi polským Štětínem a jadranskou Istrií je třeba zvednout železnou oponu. Ne proto, aby Východoevropané nemohli na Západ, ale aby byli chránění od šílenství západoevropského člověka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
