Pane prezidente, od počátku se stavíte proti konání tzv. sudetoněmeckého sjezdu v Brně, který se uskuteční již tento víkend. Novinkou je záštita prezidenta republiky, kterou Petr Pavel udělil celému festivalu Meeting Brno, v jehož rámci se akce landsmanšaftu koná. Jaký je Váš pohled na udělení této záštity?

Záštita prezidenta republiky je skutečně politická bomba. Je to bezprecedentní čin. Já od prezidenta republiky nic pozitivního neočekávám, ale tento jeho čin dosavadní fungování prezidenta republiky Pavla posouvá do úplně jiné roviny. Udělení záštity je nejen vědomý a záměrný výsměch obětem německé okupace naší země před více než osmi desetiletími, ale i otevřený výraz protestu vůči legitimnímu usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 14. května 2026, kterým vyjádřila nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Je to explicitní boj prezidenta republiky s českým parlamentem.

Je to vůbec poprvé od konce druhé světové války, kdy úřadující prezident republiky takto aktivně podpoří akci Sudetoněmeckého landsmanšaftu, organizace založené nacisty, a to ještě na území naší země. Pražský hrad byl vždy symbolem hrdosti, suverenity a obrany české státnosti. Platí to tak i nyní?

Ano, žádného z předchozích devíti prezidentů naší země od konce druhé světové války opravdu nikdy nenapadlo aktivně podpořit akci Sudetoněmeckého landsmanšaftu, navíc pořádanou na území České republiky. Určitě to není způsobeno nedostatkem informovanosti dnešního prezidenta. Je to cílené a úmyslné pošlapání informací, dostupných každému běžnému občanu naší země. Nic tajuplného na tom není a být nemůže.

Čeští zastánci té brněnské akce a Sudetoněmeckého landsmanšaftu vůbec nám říkají, že jde o kulturní akci, o podanou ruku Berndem Posseltem, akt smíření apod. Je vůbec možné něco jako kolektivní usmíření? Nemluvě o tom, že oficiálně je Česká republika s Německem smířena od přijetí Vámi vyjednané česko-německé deklarace.

Že se nejedná o „kulturní“ akci, bylo jasné od samého počátku všem, kdo to vědět chtěli. Je to navýsost politická akce, která je zaměřena proti České republice a zejména proti vládě zvolené v loňských parlamentních volbách. Slovo smíření je prázdná floskule, s Německem máme zcela normální vztahy a nejsme nesmířeni, pokud vůbec použiji toto velmi zavádějící slovo. Toto slovo, tak jak je používáno těmito lidmi, znamená ve skutečnosti nesmíření, znamená žádost o přepsání příčin, průběhu a výsledků druhé světové války. Tento požadavek vyjadřuje nesmířenost s přijetím poválečné reality. Ta by však bez války nikdy nemohla vzniknout.

Fotogalerie: - Konzervativní revoluce

Opoziční menšina v Poslanecké sněmovně a všelijací aktivisté stejných názorů nám říkají, že bychom konání onoho sjezdu neměli kritizovat, protože tím jsou ohroženy česko-německé vztahy. Měli bychom ze strachu o ohrožení dobrých vzájemných vztahů s SRN mlčet?

Opoziční menšina bojkotováním hlasování ve Sněmovně dala jasně najevo, že se nesmířila s tím, že prohrála parlamentní volby. Stejně jako se s výsledky druhé světové války nesmířil Sudetoněmecký landsmanšaft. Česko-německé vztahy ohrožuje primárně Sudetoněmecký landsmanšaft (a jeho brněnští spojenci) svým provokativním zorganizováním svého sjezdu v Brně.

Řada českých novinářů a dalších veřejně činných osob (například Petr Pithart a jemu podobní) nám tvrdí, že tzv. sudetští Němci dávno odstranili ze svých stanov majetkové nároky a omluvili se za to, co jejich předci páchali. Nyní je prý řada na nás. Jednak s omluvou za excesy při odsunu a jednak na přijetí údajně podané ruky ke smíření. Jaký je na to Váš pohled?

Nepodceňuji úpravy stanov Sudetoněmeckého landsmanšaftu, ale tady opravdu ve své podstatě nejde o majetkové nároky jednotlivých dědiců, jde o zpochybnění celého poválečného uspořádání s vážnými důsledky pro naši zemi. 

Sudetoněmecký landsmanšaft sice před lety explicitně odstranil majetkové nároky ze svých dokumentů, ale stále programově i ústy svého vůdce Posselta odmítá dekrety prezidenta republiky E. Beneše. Jak to jde dohromady? Vždyť přece na základě Benešových dekretů byly tehdejším českým Němcům jejich zdejší majetky konfiskovány.

Opakovaně odmítám mluvit o dekretech prezidenta republiky. Dekrety byly používány v okamžiku, kdy těsně po válce ještě nefungoval poválečný parlament. Jakmile začal československý parlament fungovat, dekrety byly hlasováním přeměněny v normální část českého právního řádu a jsou jeho součástí jako jakýkoliv jiný zákon. Mne slovo dekrety v ústech pana Posselta nesmírně pobuřuje. On ví, že parlament rozhodl, že je to nespecifická součást českého právního řádu.

Kde se bere z české strany tlak na to, že jsme tzv. sudetským Němcům hnáni do náruče, že jsou kritizovány Benešovy dekrety kvůli údajně nepřípustné kolektivní vině apod.?

Vynecháme-li věčnou a nevyléčitelnou zamindrákovanost českých Petrů Pithartů, pak je jasné, že se jedná o česko-český souboj o ovládnutí vlády v naší zemi. Lidem, kteří mají pocit, že si i bez ohledu na výsledek voleb zaslouží být ve vládě, kteří si myslí, že ač nezvolení, jsou přesto vyvolení, jakékoliv poškození naší země nevadí. Demonstrují, že jim poškodit naši zemi stojí za to.

Psali jsme:

Provokace, průnik na cizí území. Předák Lužických Srbů o sudetském sjezdu

Dnes zvou Posselta. Včera zvali migranty. Kdo?

Zahradil: Byl jsem u toho, takže vím, o čem mluvím

Takto hlasoval, toto dělal proti ČR. Minulost Bernda Posselta