Co říci k tomu, že Zemanovi odpůrci na něj před dalšími čtyřmi prezidenty křičeli, pískali a házeli vajíčka?Anketa
Co říkáte událostem letošního 17. listopadu, kdy na Albertově proběhly protesty proti prezidentu Zemanovi a demonstranti tam házeli vajíčka?
To, že se tam házela vajíčka, je samozřejmě sprosťárna. To je naprosto nepřípustný způsob protestu. Volání po odstoupení prezidenta je podle mě projevem velké neúcty k demokracii. Prezident byl řádně zvolen. Já jsem ho sice nevolil, ale musíme respektovat svobodnou volbu spoluobčanů, i když jsme zrovna na straně, která nevyhrála. Musíme se učit tomu, že demokracie znamená respektovat to, pokud náš názor či kandidát ve volbách nezvítězí.
Takže odpůrci Miloše Zemana podle vás nerespektují demokracii...
Nerespektují demokratickou volbu. Demonstrace a kritika prezidenta je v pořádku, na to mají právo, ale také je třeba respektovat vůli těch, kteří volby vyhráli. Většina voličů si zvolila Miloše Zemana. Já jsem k nim nepatřil, ale to neznamená, že tu volbu nebudu respektovat. Miloš Zeman je prezidentem a je i mým prezidentem. Takové to volání, které se tu a tam objevovalo, že Václav Havel není mým prezidentem, Václav Klaus není mým prezidentem či Miloš Zeman není mým prezidentem, je podle mě znakem neúcty k demokracii.
Od kritiků Miloše Zemana hodně zaznívá, že se prý odklání od zahraniční politiky Václava Havla, politiky lidských práv...
Václav Havel byl prvním polistopadovým prezidentem, já ho respektuji a měl jsem k němu vždy úctu jako k prezidentovi, ale to neznamená, že to, co Václav Havel říkal a dělal, je čímsi svatým, co musí všichni povinně přijímat za své. Proč by se někdo nemohl odpoutávat od odkazu Václava Havla? Václava Havel není svatý. Václav Havel byl člověk, který je kritizovatelný jako každý jiný člověk. Jeho přínos byl pro Českou republiku pozitivní, ale to neznamená, že je svatý a že se nesmí kritizovat a že se musí všechno dělat podle něj. Nakonec on nezanechal nějaký detailní scénář, jak se má v té či oné situaci chovat. Václava Havla můžu respektovat, ale jako člověk mám právo na své názory a nemusím automaticky přijímat názory Václava Havla.
Psali jsme:
V médiích, i těch veřejnoprávních, teď hodně zaznívá kritika Miloše Zemana, že se odchyluje od zahraniční politiky vlády a že mluví jinak než vláda. Také se vedou spory o kompetence prezidenta, které se vedly podobně i v případě Václava Klause a jeho postoje k Evropské unii a Lisabonské smlouvě. Ale neříká ústava, že prezident reprezentuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy? Nemá právo na vlastní politiku?
Prezident má rozhodně právo na vlastní názor. Každý prezident koordinoval svou vlastní politiku s politikou vlády, žádný z nich nebyl utržený ze řetězu, že by dělal úplně vlastní politiku. Klaus i Havel respektovali politiku vlády a dělá to i Zeman. Prezidentům nic jiného ani nezbývá, protože vláda prakticky řídí 90 procent zahraniční politiky. Prezident respektuje, že vláda vykonává politiku státu. Prezident ji může ovlivnit, ale nemůže ji dělat. Ale hovořit za stát může. Když hovoří za stát, hovoří jménem nás všech. Proto máme prezidenta, aby za nás mluvil.
Fotogalerie: - Výročí listopadu ve jménu Zemana
Fotogalerie: - Červení proti zeleným
Není posílena legitimita prezidenta navíc tím, že je přímo volen a tak má silnější mandát?
Prezident je přímo zvolen na rozdíl od ministra zahraniční, který byl jmenován právě prezidentem do funkce. Úloha prezidenta je daleko vyšší. Někdo nejprve volal po přímé volbě prezidenta. Teď, když se někomu nelíbí, co prezident dělá, tak ho chce odvolávat. Máme si svobodně zvolit prezidenta a za dva měsíce ho odvolávat? To je vyvolávání chaosu. Každý politik byl zvolen na určitou dobu, existují ústavní procesy pro odvolání politiků v případě, že něco poruší. Ale nelze uplatňovat jiný postup než ten ústavní.
No a, že se prezident Zeman odchyluje od odkazu Václava Havla? No samozřejmě. Miloš Zeman přece není Václav Havel. Kdyby byl nyní prezidentem Václav Havel, odchyloval by se od odkazu Václava Klause. I Miloš Zeman se zase odchyluje od odkazu Václava Klause. Miloš Zeman není Václavem Klausem ani Václavem Havlem. Je Milošem Zemanem, takže je to logické. Přece není v ústavě napsáno, že naši prezidenti musí být naklonovaní Havlové.
Psali jsme:
Ještě k těm pravomocím prezidenta. Prezident republiky má dle ústavy právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Je hlavou exekutivy...
Prezident má právo povolat si ministry na kobereček na vysvětlení toho, co se děje v jejich rezortu. Prezident má spoustu práv. Prezident je od toho, aby působil jako vyvažující prvek vůči jednání vlády a parlamentu. Je to prezident. Nemáme prezidenta s pravomocemi jako v USA či jinde. My máme systém něco na půl mezi parlamentním a prezidentským. Chtít, aby se prezident choval přesně podle přání někoho jiného, je nesmysl. Všichni tři prezidenti se zatím pohybovali v rámci svých ústavních mantinelů.
Co říkáte tomu, jak o sporech s Milošem Zemanem a protestech proti němu informují média?
Média o něm mluví naprosto scestně. Například v souvislosti s naplánovanou akcí k výročí osvobození Osvětimi.
Jak?
Média přišla se zprávou, že prezident Zeman si pozval Putina, aniž uvedla další informace. Zdivočelí protiputinovci a rusofobové to okamžitě pojali tak, že si prezident pozval Putina málem k soukromé návštěvě. To není pravda. Ta akce k výročí osvobození Osvětimi se nekoná poprvé mimo Polsko. Konala se již před tím v Bruselu, konala se v Kyjevě. Dnes to má být Praha. V Kyjevě to bylo proto, že tehdy bylo výročí masakru v Babím Jaru, letos je i výročí osvobození Terezína, proto požádaly Evropský židovský kongres a Evropský parlament Českou republiku o pořádání té akce. Vláda to schválila 14. července. To není něco nového, co by si Zeman vymyslel. Dle podání médií to vypadá tak, že si to Zeman vymyslel, aby mohl pozvat Putina. To není pravda.
Všechno je děláno v souladu s usnesením vlády. Prezident a vláda převzali patronát nad akcí a vláda určila ministra kultury a ministra zahraničí, aby se ujali organizační stránky. Prezident dělá to, co dělá při podobných akcích vždy, to znamená, že pozval svoje protějšky. Pozval přes čtyři desítky státníků. Zda někdo přijede, či nepřijede, je jejich volba. Prezident je pozval jménem akce, kterou pořádá Evropský parlament a Evropská židovská federace. Stejně tak pozval předseda vlády své protějšky a podobně i předseda sněmovny. To není nic mimořádného. To je běžný diplomatický protokol. Dělá se to tak vždycky. Bohužel to zase vybičovalo protiruskou a proizemanovskou lobby a stala se z toho politická událost. Ale je to nemorální zneužití památky těch obětí nacismu.
Psali jsme:
_635340008670404046.jpg&id=21882)
Premiér Sobotka byl na návštěvě ve Spojených státech. Co říkáte výsledkům té návštěvy?
Ta návštěva byla víceméně ceremoniální, výsledky z toho žádné nebudou. Aspoň na veřejnost se žádné nedostanou. Byla to akce k odhalení busty Václava Havla v kongresu, což není něco, proti čemuž bych protestoval, i když se mi ta busta nelíbí. Ale nejsem umělecký kritik. Takže podle mě to je v pořádku. Proti tomu já nic nemám.
Připomínáme si rok od zahájení Majdanu. Co přinesl?
Pozitiva podle mě nepřinesl žádná. Situace je daleko horší než před rokem. Můžeme jmenovat chyby Západu, které k tomu vedly. Viděli jsme nátlak na podepsání Asociační dohody s EU, která je pro Ukrajinu velice nevýhodná. Proto ji samozřejmě Janukovyč na poslední chvíli nepodepsal a chtěl další jednání. Jednání v prosinci přerušila Evropská unie a začala podporovat extrémní síly na Majdanu. Z počátku se na Majdanu konaly normální poklidné demonstrace, proti kterým člověk nemůže nic namítat. V demokracii prostě demonstrace někdy probíhají. Ale pak se díky vstupu Západu do situace na Ukrajině zmobilizovaly síly neonacismu, protože byly nejlépe organizované – banderovci a podobně. Západ je začal podporovat, protože v tu dobu byli nejlépe organizovaní.
Ukrajina byla před Majdanem hříčkou v rukou oligarchů, kteří ji pomalu rozebírali, byla zadlužená a jenom na zastavení propadu bylo potřeba 20 miliard dolarů. A jaké jsou výsledky Majdanu? Oligarchové jsou na Ukrajině pořád, dokonce jeden z nich, kterého ještě v roce 2006 Američané označovali za jednoho z nejhorších, se stal prezidentem, jeho kolegové oligarchové se stali gubernátory v provinciích, shodou okolností zrovna v těch provinciích, kde mají své ekonomické základny. Neonacistické síly, kterým Západ pomohl získat ten obrovský vliv na Ukrajině, který dnes mají, začaly organizovat národní gardy.
V počátcích nebyl na Ukrajině znatelný separatismus, ale vláda přinesla jazykový zákon, který odebíral ruštině právo úředního jazyka, Rusové proti tomu samozřejmě protestovali, chtěli kulturní autonomii a nechtěli separaci. Ale vláda místo toho, aby s nimi jednala, tak na ně poslala právě vzniklé národní gardy, které vedou neonacisté. Probíhá občanská válka. Dnes jsou tam tisíce mrtvých. Milion lidí je vyhnán a jsou většinou v uprchlických táborech v Rusku, kyjevská vláda bombardovala civilní oblasti a tím civilisty nutila k útěku. Vláda vedla válku proti vlastním občanům a bombardovala je. Ukrajina má dnes dluhy přes sto miliard dolarů a je to ekonomicky černá díra. Cokoli se tam nacpe, tak mizí, válka to sežere. Máme na krku Ukrajinu ve stavu ekonomické katastrofy, která vede krvavou občanskou válku a vládnou v ní nadále oligarchové. Tak nevím, zda se toto všechno dá nazvat úspěchem. Jediné, co Západ dělá, že svalí veškerou vinu na Rusko a zavádí sankce proti Rusku. Nevím, jak toto Ukrajině pomůže. A z Ruska si z partnera vytváříme nepřítele. Obnovili jsme studenou válku. To je roční bilance Majdanu a politiky Západu. Je to absolutně hrozné, čeho se dosáhlo.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
