Vy jste jako ministr kultury ve vládě Václava Klause připravoval soupis majetku církví, proč nakonec k jeho vrácení nedošlo?

Tenkrát ještě platilo nařízení vlády o neupotřebitelném státním majetku, podle kterého majetek, který stát nepotřeboval, mohl být převeden exekutivní cestou na někoho jiného. A nešlo jen o církve, touto cestou se měl vydávat i majetek spolků. Jejich seznam mělo připravit ministerstvo vnitra, ale nevím, jestli šel na jednání vlády. Ministerstvo kultury připravovalo na základě této vyhlášky vlády soupis majetku církví, ve kterém byly uvedeny jednotlivé položky, seznam se neustále doplňoval. Bylo toho strašně moc, protože třeba pro vydání jediné fary existovala řada položek - katastrální číslo fary, pozemku pod farou, přístupové cesty i okolní zahrady.

Kdo ministerstvu dával podklady pro soupis majetku? Církev?

Podklady dávala církev, ale to je spousta právnických osob – jednotlivé řády, farnosti, diecéze, které jsme o tyto poklady požádali. Byla to skutečně mravenčí práce, seznam se připravoval hrozně dlouho, materiál měl stovky stran a výsledek byl nulový.

A zabývala se vaším materiálem vůbec vláda?