Podle Babišova novoročního projevu se nemáme čeho bát, protože nás čeká skvělé období. Podle Zemanova novoročního projevu bychom se měli společně radovat nad úspěchy jako nejnižší míra nezaměstnanosti v Evropské unii, stabilní ekonomický růst a tak dále, ale problémy existují. Jak vnímáte tu vlnu orálního štěstí od nejvyšších představitelů země?

Ze strany premiéra, ale i prezidenta, jde především o obhajobu vlastních politických pozic. Z ekonomického hlediska se sice máme relativně dobře, ale bruslíme po tenkém ledě. Rostoucí zadluženost vzájemně provázaných veřejných rozpočtů napříč Evropskou unií je časovaná bomba. Vláda premiéra Babiše nedokázala ani po několika letech vládnutí období růstu využít pro zastavení zadlužování. To je její velké selhání. Ekonomický růst je jistě velmi důležitým faktorem, ale ne samospasitelným. Podstatnější je bezpečnost, vnitřní i vnější, a rozsah a povaha politických svobod. Zde vidím řadu neklesajících rizik.

Pro Českou republiku je významným rizikem například rostoucí vliv zeleného, tedy neomarxistického politického proudu v Německu. To bychom měli vnímat jako vážnou hrozbu. Měli bychom se obávat toho, co by nám v případě silného vládního angažmá německých Zelených mohlo být prostřednictvím Evropské unie, kde je Německo dominantní silou, vnucováno do našeho právního řádu. Už nyní je rizikem evropský takzvaný Zelený úděl (The European Green Deal). Ten může zůstat stejným plácnutím do vody jako kdysi Lisabonská strategie (nezaměňovat s Lisabonskou smlouvou), ale může se z něj také stát odrazový můstek pro protlačování zelených zhůvěřilostí do národních právních řádů. Zelené podvazování ekonomického růstu, které sledujeme již nyní v Německu, a nejen tam, může zachvátit celou Evropu. To by vedlo k postupnému chudnutí se všemi důsledky.

Také hovořili o klimatických změnách. Podle Zemana se z diskuze o nich stává nové náboženství. Je to tak?