"Tento stát je v rozkladu," říká často Andrej Babiš. Co vy na to?Anketa
Máte pocit, že po tom všem, co se odehrálo v poslední době, padne Miloš Zeman?
Ne, určitě ne.
Jak to můžete vědět?
Protože je řádně zvolený prezident. To, že mu někdo vyčítá, byť oprávněně, jeho činy, si k srdci nebere. Musela by proti němu vzniknout lidová revoluce aspoň majdanských rozměrů, ale nic takového nevznikne. Ostatně pro to není důvod.
Co z těch posledních věcí, co mu občané vyčítají, nejvíc vadí vám?
Mně nejvíc vadí to, že hlava státu, kterého si vážím, nemá slušné letadlo, aby se včas vrátila z Číny na oslavy 17. listopadu a musí létat s jedním miliardářem.
Je to jeho problém, že nemá slušné letadlo?
Já myslím, že má slušné letadlo a že to byla jen záminka.
Hovory z Lán a ty expresivní výrazy ve vysílání veřejnoprávního rádia berete jenom jako drobnou peripetii, nebo je to opravdu problém?
Já myslím, že to je problém, protože si nedovedu představit, že by někdo chtěl, aby jeho prezident mluvil sprostě. To asi nechce nikdo. Něco tím asi Miloš Zeman sledoval. Co, já nevím.
Psali jsme:
V médiích se objevily v posledních dnech jakési zprávy, ve kterých se měl Andrej Babiš vyjádřit, že si umí představit, že Bohuslav Sobotka bude prezidentem, Babiš premiérem. Umíte si tu situaci představit vy?
Andrej Babiš rád žertuje. Když jsem vstoupil do politiky, a ANO mělo půl procenta podporu, dal jsem Jindřichu Šídlovi rozhovor do Hospodářských novin a ten rozhovor vyšel pod titulkem Babiš bude jednou premiérem. Takže já si Babiše dovedu jako premiéra jednou představit, a pokud budu v politice, tak budu tuto myšlenku stále všemi svými schopnostmi podporovat. Co se týče Sobotky jako prezidenta, no nevím, ale sprostě by asi nemluvil.
A máte pocit, že ty události k tomu směřují? Že by se mohlo přepřahat na premiérském postu?
Já si myslím, že v tomto volebním období nikoliv, protože máme nějakou volební matematiku. Sociální demokracie, byť ne mnoho, ale v těchto volbách vyhrála, má na premiéra právo. Ale je to otázka na další volební období.
Mezitím jsou tady nějaké průzkumy, které ukazují, že ANO by mělo třiatřicet procent...
Já si myslím, že průzkumy veřejného mínění jsou dobrá hračka. Ale vezměte si, že Paroubek ještě necelý rok před volbami, kdy dostal 22 %, měl 35 procent. A Sobotka měl také přes třicet procent a dostal pak dvacet procent. Takže průzkumy uprostřed volebního období jsou zajímavé pro novináře a pro sociology, pro politiky nikoliv.
Vy jste napsal novou knihu Moc nemocných, kde účtujete s lidmi, kteří posledních 25 let veleli této zemi. Jak zní podtitul knihy, je tu několik lidí, kteří nám to tady za těch posledních 25 let zkazili, či zvorali. To myslíte vážně? Nenašel byste nikoho, koho byste pochválil?
Já bych jich našel moc, co bych je pochválil. Ale bohužel oni nám většinou nevládli. V této zemi se dají pochválit desítky, stovky lidí, kteří dělali normální profese a proslavili Česko – vědci, sportovci, podnikatelé, lidé, co pracovali v charitě, co bojovali v Afghánistánu a jinde. Ale toto jsou politici a já se skutečně domnívám, že ta porevoluční garnitura nám to zvorala, zvorali to jednotlivci a zvorali to i ti politici, kteří neměli dost síly, aby je zastavili. Takže co se týče té politiky, já si skutečně myslím, že to bylo špatně, ale nebylo to tragické. My žijeme svobodně, máme možnost cestovat, mnozí z nás mají možnost realizovat své sny, ale mohli jsme být mnohem dál, mohli jsme, jak jsme snili před 25 lety, srovnávat svou životní úroveň spíš s Rakouskem, než jak ji nyní srovnáváme s Polskem a Slovenskem. To je, myslím, špatně. Za 25 let od ničivé války, kterou zavinili, bylo Německo hospodářskou velmocí v Evropě číslo jedna. My 25 let po vítězné revoluci se pořád plácáme někde v šedivém podprůměru Evropy.
Jaký byl klíč, vybrat do té vaší knihy ty osobnosti, které to zvoraly? Kdo má ten patent na rozum?
V tomto případě je oním truchlivým pánem bohem, jak říká Kundera, autor, čili pokud to někdo zvoral ještě víc a není tam, tak je to moje chyba.
A ten klíč tedy vypadal jak?
Procházel jsem roky, které jsem popisoval jako novinář, a hledal jsem tam klíčové osobnosti, ať už to byli politici, většinou jsou to politici, neboť ty jsem znal především, jako politický komentátor, ale i byznysmeny. Někdy jsem ten příběh dal i jako víceméně zástupný. Když tam dám příběh Petra Lessyho, jednoho neprávem vyhozeného policejního prezidenta, tak to je příběh za to, jak to zvorali policisti. Když je tam příběh Kateřiny Neumannové, tak ona je to spíš kladná hrdinka, zneužitá hrdinka. Ale je to o tom, jaké zákulisí a mafie za sportem a za státními zakázkami jsou. Vždy ta osobnost reprezentuje nějaké údobí, něco, co se stalo: kuponová privatizace, Klaus, opoziční smlouva, Zeman, Kožený, rozkrádání za kuponové privatizace, buranskost Grosse, velkopanskost Paroubka. Ale hlavně se ta knížka snaží pohlédnout za kulisy v tom, že oni, jak dělali svou politiku, své osobní životy, tak víceméně kašlali na základní poslání státu. To jest, aby ten stát fungoval pro lidi. Aby jim usnadňoval život. Aby byl pro ně službou. A oni ho nechali chátrat.
Jste jako poslanec nazlobený na Českou televizi?
Určitě nemůžu být spokojený. Nedá se říct, že bych byl nazlobený. Já jsem nespokojen, protože si myslím, že Česká televize, krom toho, že občas dojde k excesu jako je cenzura, nebo zametání pod stůl, docela zajímavé petice zaměstnanců například o cenzuře, tak dlouhodobě ten její výkon, na to, kolik peněz bere od koncesionářů, by mohl být mnohem lepší, a to jak ve zpravodajství, tak v hrané tvorbě.
Nemáte obavu, že Česká televize je řízená, řekněme, od nějaké finanční skupiny?
Obavu mám. Ale jak říkám, není pro to sebemenší důkaz - a já často mluvím se členy Rady ČT, která je nadřízená generálnímu řediteli, a oni mi potvrzují to samé, že neexistuje žádný důkaz. A to jsou lidi, které považuji za velmi slušné a za velmi kvalifikované, dlouholetí pracovníci médií - a oni říkají, že neexistuje žádný důkaz, že by tomu tak bylo. Samozřejmě ty obavy jsou ve sněmovně velmi silné. Ale jednoznačný důkaz neexistuje.
Ředitel ČT Petr Dvořák je mužem na odstřel?
Tohle opravdu teď nebudu komentovat.
Proč?
Protože jsem předseda výboru, kterému odpovídá Rada ČT. Když jsem do toho zaangažován, tak jakýkoliv můj názor může být brán nikoliv jako upřímný, ale jako ovlivňování veřejnosti. To já nechci, aby to tak bylo bráno. Bohužel se nemohu vysvléct z té kůže.
Psali jsme:
Tak to nechme plavat. Nepochybně víte, jak by se zachovala vaše manželka, kdybych se jí zeptal, zda by měl být odvolán ředitel ČT. Co by vaše paní řekla?
Že určitě ne, neboť se dívá na ty normalizační filmy, co on tam pořád pouští.
Co byste vzkázal čtenářům ParlamentníchListů.cz takhle před Vánoci?
Ano, bude líp.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
