Komunistka Marková vypráví, jak jsou politici hysteričtí, když jim jde o posty

Jste předsedkyní Komise žen KSČM a o tomto víkendu měla tato komise ve spolupráci s oddělením odborného zázemí ústředního výboru strany celostranický seminář k problematice rovného postavení žen a mužů. Co se na takovém semináři vlastně řeší?

V komisi žen jsme si už dříve dali za cíl seznámit členky, členy a sympatizanty strany s genderovými tématy – to znamená s tématy rovnosti žen a mužů. To jsme nyní na sněmu praktikovali. Jde tady nejenom o strukturu stranickou, ale i téma počet žen na kandidátkách a více žen v rozhodovacích procesech. Udělali jsme dnes návrh na usnesení a dali jsme ostatním doporučení, jak se mají sestavovat kandidátky. Dodávali jsme v tomto směru i věci do stranického programu. Dalším bodem bylo vzdělávání a osvěta. Pro toto téma jsme dokonce připravili s Fórem 50% první seminář. Rozebrali jsme také to, jaká je v této věci situace ve světě, v České republice nebo i v jednotlivých politických stranách – konkrétně šlo o analýzu, co se v tomto ohledu děje v KSČM. Otevřeli jsme i otázku kvót a v tomto jsme dostali určitá doporučení od Fóra 50%, co udělat dál, aby se situace v tomto ohledu v naší straně zlepšila, byť my určitě nepatříme mezi strany, které jsou na tom v této otázce nejhůř.

Jestli jsem dobře pochopila, tak logicky na tomto semináři byli i zástupci Fóra 50%.

Ano, byla tam od nich paní Marcela Adamusová i Veronika Šprincová, které přednášely jednotlivá témata a následně k nim byla diskuse, kde jsme vše probírali i z pohledu politiky, neboť tam byli také pozváni poslanci, poslankyně, senátoři, krajští radní, tedy vlastně nejenom ženy z celé republiky, ale i muži. Ovšem tady musím podotknout, že ne každý muž se těmto tématům chce věnovat.

Na co Komise žen dává důraz, co prosazuje a co se snaží třeba z těchto témat dostat do Poslanecké sněmovny?

My působíme v tom dobrém slova smyslu jako jakási lobbistická frakce v rámci KSČM a naším tématem je rovné zastoupení mužů a žen v politice. Na to jsou navázaná i taková témata, která mají vést k vytvoření podmínek, aby ženy mohly do politiky vstupovat. Proto jsme také připravili některé body do programu KSČM, které se týkají různých forem flexibilní práce, podpory předškolních zařízení, rovnosti žen a mužů. Toto vše se objevilo i v programu pro předčasné volby a je to tedy zároveň věc, kterou chceme směřovat do politiky KSČM. Ovšem nemůžete toto téma jen tak vnucovat, musíte pro to lidi také nadchnout, dát jim osvětu, říci, o co mají usilovat a podobně.

Jste dlouholetou členkou stálé sněmovní komise pro rodinu a rovné příležitosti. Co tato komise převážně dělá?

Letos se nově tato komise nejmenuje jenom pro rodinu a rovné příležitosti, ale i pro národností menšiny. Já osobně si ale myslím, že toto téma tam nepatří, neboť ho má na starosti už poslanecký výbor petiční a pro lidská práva. Aby se název o toto téma rozšířil, o to ale usilovalo především hnutí ANO. My jsme v této komisi už měli jedno, tedy úvodní jednání, ale v budoucnu se chceme věnovat jak problematice rodiny a rovných příležitostí, tak i otázkám diskriminace. Do toho ovšem popravdě patří i ty zmiňované národností menšiny. Napříště musíme v komisi rozebrat, jakým směrem napřímit semináře a jaké kroky máme v budoucnu vlastně řešit. Já osobně tam chci řešit otázku většího zastoupení žen v politice. Velmi důležitým tématem je ale i otázka seniorů – ať už z pohledu uplatnění ve společnosti, nebo řešení problému týrání seniorů. O tom se totiž mluví, ale je potřeba i to, aby se tomu někdo prakticky věnoval. Otázky rodiny ale budou v komisi pro nás vždy důležitou věcí.

Existuje v Česku stále nerovnoprávnost lidí či nerovnoprávnost žen?

Ano, to je otázka stále aktuální! O tom svědčí i několik čísel – třeba to, že mají u nás za srovnatelnou práci ženy pořád o čtvrtinu menší mzdu. Tento nešvar stále u nás přetrvává a je to jedno z nejhorších čísel v rámci EU. Matky s dětmi do šesti let mají také nejmenší procento zaměstnanosti. Je to i proto, že nemají k dispozici dostatek předškolních zařízení, kde by mohly umísťovat své děti, aby mohly jít do práce. Jenom tahle dvě čísla ukazují, že otázka rovnosti žen a mužů je důležitá.

Řeší se podle Vás a měl by se stále řešit v ČR feminismus? Nezní už dnes toto slovo přece jenom trošku pejorativně?

To slovo zní pejorativně dlouhodobě, ale feminismus není žádná sprostá nadávka, která by se neměla používat. Jestli někdo bojuje za rovnoprávné postavení žen ve společnosti, v níž je početně dokonce více žen, nežli mužů z celosvětového měřítka, tak to není nic špatného. Říká se ale, že prvním českým feministou byl Vojta Náprstek a druhým Tomáš G. Masaryk. První feminismus u nás tak vlastně prosazovali muži. České země jsou v tomto prostě takové zvláštní... U KSČM ale nevládnul nikdy takový ten dryáčnický feminismus, to jen na vysvětlenou.

Vláda Bohuslava Sobotky má ve vládě tři ženy. Je to podle vás dost, nebo málo?

Pro českou vládu jsou tři ženy dokonce mnoho, je to úspěch, je to takové rekordní číslo. Ale když se podívám na evropské země okolo, tak je to podprůměr. Tam jsou vlády, kde je víc žen. Když si vzpomenu na to, jak se rozhodovalo o tom, kdo bude ministrem nebo ministryní za ČSSD v oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí, tak tam to napřed mělo připadnout muži. Ovšem až když on řekl, že to dělat nebude, tak se okamžitě našlo pět adeptek. Je tak vidět, že je stále v této oblasti co zlepšovat.

A co kvóty na prosazení žen v politice nebo ve firmách? Jestli se nepletu, tak tuto věc má uplatňovat dokonce EU?

Pokud myslíte tím onu směrnici, podle níž má být v zastoupení velkých firem nejméně 40 procent žen, tak v naší zemi právě ona vzbudila velké pozdvižení. Při tom by se to ve skutečnosti týkalo asi jen deseti firem v ČR! Proti tomu se dokonce naše tehdejší vláda velmi ostře vyhranila, tedy proti tomu, aby se to u nás zavedlo. Také při tom bojovali o to, aby ženy nebyly zvýhodňovány oproti mužům. Ale tam mělo jít o to, že pokud budou na to místo dva silní uchazeči – jeden bude muž a druhý žena – a budou stejně vzdělaní a budou mít stejné vyhlídky, takže by se mělo dát přednost tomu pohlaví, které je méně zastoupené. Bylo to genderově korektně napsané, ale u nás kolem toho vznikla poměrně velká hysterie a ani nikdo to lidem pořádně nevysvětlil. Já jsem tuto směrnici „zpravodajovala“ ve výboru pro evropské záležitosti a velmi těžce jsme se tam utkali s některými kolegy, ba dokonce i s kolegyněmi. Je to ale hysterie, která je vyvolávána vždy převážně muži, protože oni se bojí o své posty. To nikomu nevadí, že je na světě polovina mužů a žen, a přece jen větší rozhodovací stránku mají v rukách stále muži? No, když je tady snaha o srovnání startovní čáry, tak je kolem toho vždy velká hysterie...

Líbí se Vám koaliční smlouva v tématu „postavení žen a rodin“ ?

V tomto směru je třeba zatím vládu pochválit, protože problematice rovných příležitostí je tam věnována celá jedna kapitola, a jsou tam zdůrazněny i věci, které jsou v naší společnosti problematické. Je asi ambicí této vlády, která má dokonce i svého ministra pro lidská práva a rovnost, aby se řešily ty nejpalčivější problémy. Mne tam zaujal dokonce důraz na flexibilitu pracovních příležitostí, důraz na předškolní zařízení, důraz na bezplatnou právní pomoc v oblasti lidských práv a rovných příležitostí a je tam i důraz na srovnání mezd a další věci. Takže bych řekla, že co se týká proklamací ve vládním prohlášení, tak je to v pořádku a na místě a já to vítám. Důležité budou ale další kroky, které vláda v tomto učiní. Jak se ale říká: nikdo vám nemůže dát to, co já mohu slíbit, takže když se přejde od slibů k činům, tak já budu jenom ráda.