Končí éra kamenných obchodů. Přijde něco, co si lidé neumí ani představit. Proti tomu budou dnešní řetězce prckové, odhaluje Markéta Šichtařová

01.07.2018 8:09

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ To, že Česká národní banka tento týden změnila sazby, přinese plody až v příštím roce, kdy už může být v ekonomice úplně jiná situace. Navíc tímto krokem podle Markéty Šichtařové jen řeší to, co sama způsobila. A to proto, že pár sebevědomých hlav v bankovní radě si v roce 2013 myslelo, že ví, kde má být měnový kurz. To samé sebevědomí měli i všichni centrální plánovači minulého režimu a víme, kam to dotáhli. Zvýšení úrokových sazeb je sice dobrou myšlenkou, ale pokaženou tím, že přichází příliš pozdě.

Končí éra kamenných obchodů. Přijde něco, co si lidé neumí ani představit. Proti tomu budou dnešní řetězce prckové, odhaluje Markéta Šichtařová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Bankovní rada ČNB se rozhodla zvýšit úrokové sazby, k čemuž ji zřejmě vedla slábnoucí koruna spolu s přehřívajícím se pracovním a realitním trhem. Hlavní úroková sazba se tak dostala na úroveň jednoho procenta, kde byla naposledy v roce 2009. Jak účinným lékem proti zmíněným nebo i jiným ekonomickým problémům tento krok může být?

Zvýšení úrokových sazeb je určitě účinné. Projeví se v celé ekonomice. Jeho problémem je ale to, že efekt má velké zpoždění. To, že ČNB tento týden změnila sazby, přinese plody až v příštím roce. To může být už úplně jiná situace v ekonomice. ČNB tedy řídí své úrokové sazby podobně jako kapitán tankeru. Mírně zatočí kormidlem a dlouhou dobu čeká na reakci. A tady je velkou otázkou, zda zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu bude stačit. Zároveň je i otázkou, zda nepřichází moc pozdě.

Podle mě je problém v tom, že ČNB nyní řeší to, co sama způsobila. Tím, že držela úrokové sazby léta u nuly a uměle oslabovala korunu, ekonomiku uměle přehřívala. Kdyby bývala ukončila intervence dříve, nebo s nimi vůbec nezačala, nemusela by dnešní dilema řešit. Intervence byly velkou chybou. Pár sebevědomých hlav v bankovní radě si v roce 2013 myslelo, že ví, kde má být měnový kurz. To samé sebevědomí měli i všichni centrální plánovači minulého režimu a víme, kam to dotáhli. Lidem by slušela větší skromnost.

Já si tedy myslím, že zvýšení úrokových sazeb je sice dobrou myšlenkou, ale pokaženou tím, že přichází příliš pozdě. Intervence začaly pozdě, pozdě skončily, pozdě došlo ke zvýšení úrokových sazeb. A to až o několik kvartálů. Výsledek tedy nebude natolik dobrý, jak by si ČNB přála.

Razantnější zvýšení sazeb o více než čtvrt procentního bodu vůbec nebylo předmětem diskuze centrálních bankéřů, nicméně v komentářích k tomuto rozhodnutí ČNB vícekrát zaznělo, že k dalšímu navýšení sazeb dojde v posledním čtvrtletí letošního roku. Považujete to také za pravděpodobný postup a čím bude především podmíněn?

Při sledování našich centrálních bankéřů platí, že jim člověk nesmí zase tak moc věřit. Vzpomeňme, kolikrát nás letos přesvědčovali o tom, že zvednou úrokové sazby až na přelomu roku. A pak zvedli sazby v červnu. Že by pro ně byl červen koncem roku, protože končí škola, pochybuji. Prostě jen říkají, co si v tu chvíli myslí, ale jejich názor se může dost hodně změnit hned druhý den. I centrální bankéři jsou totiž politici. Jsou tvůrci měnové politiky a jmenuje je nejvyšší politik v zemi. Mají s nejvyšší politikou až moc společného. Takže spíš než naslouchat bankéřům je důležité sledovat, co se děje v ekonomice.

Výhled ekonomiky přitom není navzdory prohlášení politiků a centrálních bankéřů dobrý. Sice zde máme inflační tlaky, které sledují centrální bankéři, ale také zde máme jasné indikátory zpomalení v Německu, jako např. index IFO, nebo indikátory krize v USA, což je záporně skloněná výnosová křivka. Pak tu máme globální strašáky, jako obchodní válka mezi USA, Čínou a Evropskou unií, kterou může doprovázet velký výprodej amerického dluhu drženého Číňany. To vše mě vede k myšlence, že ke zvyšování úrokových sazeb na přelomu roku vzhledem k hospodářskému cyklu už nemusí dojít.

Ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman novou vládu Andreje Babiše. Podle ekonoma Pavla Kysilky, bývalého pověřeného guvernéra ČNB, by jejími hlavními tématy mělo být školství, věda a výzkum, dále dopravní a technická infrastruktura, digitalizace státní správy a samosprávy a vytváření obecně příznivých podmínek pro práci a podnikání, tedy rozumná regulace a rozumná legislativa, neboť dnes to je paragrafový plevel. Jsou to podle vás hlavní témata pro novou vládu a očekáváte, že v něčem z uvedeného může vláda uspět?

Myslím, že kolega Kysilka to vyjmenoval dobře. Na druhou stranu to jsou tak obecná tvrzení, že by se pod ně mohla snad podepsat každá vláda na planetě. Jen blázen by řekl, že to nejsou důležité a zásadní věci. Podle mě by tím ale vláda honila až moc zajíců s jedním psem. Není to vláda se silným mandátem. Spíš bych si vybrala jedno téma a na to soustředila všechny síly. Předpokládám, že každým dnem bude víc a víc alarmující nefunkční doprava.

Ministr zemědělství Miroslav Toman v rozhovoru pro MF DNES tvrdí, že je odpůrce zákazu slevových akcí, ale dodává, že je třeba nastavit pravidla pro prodej potravin v promoakcích. Podle šéfa rezortu vůbec nejde o to, že by se měly zdražovat potraviny, ale je nutné, aby spotřebitel znal reálnou cenu výrobku. Není prý možné, aby se prodávalo pod nákladovými cenami, v Německu tomu říkají zákaz prodeje se ztrátou. Bere se to tak, že ministr bude pokračovat v politice svých předchůdců, kteří chtěli přistřihnout křídla velkým obchodním řetězcům. Ale nedoplatí na to spotřebitel?

Můj názor je, že cena je informace, kterou nikdo jiný než trh nemá, a proto do ní nikdo jiný než trh nemůže mluvit. A když do ní mluví, může věci jen zkazit. Proto považuji za rozumné zákazníka informovat, popsat na výrobku, jaká chemie či jedy byly při výrobě použity, jak byl výrobek přepravován a v jakých podmínkách žila zvířata, ze kterých výrobek je. To stačí. Zákazník není idiot. Sám se rozhodne, zda chce jíst chemii, která je levná a tváří se jako potravina, nebo chce skutečné jídlo, které je ovšem mnohem dražší. S akcemi je to stejné.

Obchodní řetězce už není třeba odstřelovat. Jejich éra stejně končí. Lidé stále nechápou, že končí éra kamenných obchodů. Přijde něco, co si ani neumí představit. Přijdou globální internetoví hráči. Vedle nich budou dnešní řetězce prckové. V internetovém obchodě s potravinami budou informace ještě důležitější než dnes. To všechno je otázkou příštích let.

Americká administrativa dokončila studii o zavedení cel na automobily dovážené z Evropské unie. Prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje evropský obchodní přebytek vůči USA, přičemž nejvíce napadá Německo za dovoz aut. Spojené státy nyní uplatňují cla na jejich dovoz ve výši 2,5 procenta, což by se v blízké budoucnosti mohlo změnit na úroveň 20 až 25 procent. Jak by mohly členské země odvrátit hrozbu výrazného snížení hospodářského růstu EU, k němuž by tímto opatřením mohlo dojít?

Politiku cel a hrozby obchodní války považuji za špatnou. Obchodní válka ublíží všem. Nebude mít vítěze. Cestu vidím v jednání. Nejlepší by bylo nemít vůbec žádná cla. Cla jsou přežitkem. Moderní ekonomika je nepotřebuje a jen jí zpomalují a vykolejují z rovnováhy. Doufám, že politici časem pochopí, že merkantilismus nic nevyřešil.

Rozhodně si nemyslím, že reakcí Evropy na špatné americké rozhodnutí má být zvýšení cel. Nemá smysl problém gradovat. Jen bychom si tím sami ublížili ještě víc.

Pokud by se česká rodina měla rozhodovat o zahraniční dovolené čistě z ekonomických důvodů, kam v rámci Evropy by pro ni bylo výhodné letos v létě se vydat?

Je otázkou, zda je pro vás Turecko ještě Evropa. Nicméně turecká lira v posledním roce tak výrazně oslabila, že tam si Čech díky měnovému kurzu může připadat bohatý. Podobné to je se Srbskem a Ukrajinou. Tam nám koruna také nahrává. Řada lidí se ale asi bude ptát, co tam, protože teplé moře je v Chorvatsku. Chorvatské ceny jsou ovšem v turistických destinacích léta nastaveny pro Němce, takže tam nám ani meziročně silnější koruna nepomůže. Dokud nebude euro pod 10 korun, bude Chorvatsko stále drahé. A to nebude hodně a hodně dlouho.

ZLATÝ POKLAD aneb Pohádky o penězích, které vaši rodiče nesměli znát

Bohatě ilustrovaná kniha pohádek finanční gramotnosti ekonomů Šichtařové a Pikory. Pro děti ve věku přibližně 6 až 13 let.

 
 
* OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Národ si to konečně uvědomil.“ Vážné zjištění. Jde o volby v ČR

13:41 „Národ si to konečně uvědomil.“ Vážné zjištění. Jde o volby v ČR

VIDLÁKŮV TÝDEN Že v preferencích stoupají ti, kteří objeli s protivládními akcemi republiku? „Konečn…