Nečeká nás v současné době zase tragický srpen? Tedy že by se mohla opakovat situace z loňského roku, kdy Evropu zahltily statisíce uprchlíků. Na srbsko-maďarské hranici se znovu začínají hromadit běženci, Turecko má po puči co dělat samo ze sebou a lze i těžko odhadnout, jak se zachová Erdogan, zda opět dá zelenou syrským uprchlíkům. No a EU jen spekuluje, jakým způsobem migranty příjmat, namísto toho, aby nejprve ochránila schengenskou hranici… Co si myslíte, že nás v tomto ohledu může v nejbližších měsících potkat?

Nepochybuji o tom, že do členských zemí EU míří další statisíce migrantů. Jen v Turecku jsou nyní tři miliony uprchlíků, kteří se prostě někam pohnou. EU nic neudělala pro to, aby dala jasně a rázně najevo, že nebude cílem migrace chudých a nevzdělaných, že bude chránit hranice, bezpečnost a prosperitu občanů členských států a evropskou kulturu. Nikde jasně nezaznělo, že jsme územím katedrál a univerzit, ne mešit. A nikde v EU jasně nezní, kdo způsobil, že se masy Syřanů, Iráčanů, Afghánců, Libyjců, Tunisanů a Egypťanů daly na útěk před válkami a barevnými revolucemi. První, kdo na národním politickém fóru tento jev přímo a bez náhubku politické korektnosti pojmenovává, je Donald Trump. Špičky EU mlčí, premiéři členských zemí mlčí, možná až na Viktora Orbána.

Podle nových návrhů přesídlování by samy státy mohly určit, kolik běženců mohou zvládnout přijmout. Za každého migranta by získaly deset tisíc eur. V některých členských zemích, například v Maďarsku, Slovensku a Rakousku, plán na přesídlování migrantů narazil, v Česku je předseda vlády pro. „ČSSD dlouhodobě považuje přesídlování za lepší nástroj než relokace, a to jak z pohledu lepší možnosti kontrolovat, kdo přichází do Evropy, tak i proto, že přesídlování přímo z třetích zemí rozbíjí pašerákům jejich výnosný byznys model, “ uvedl premiér. To se však nelíbí ministru Babišovi, který poukazuje na to, že Brusel by nám do migrační politiky neměl mluvit: „Za rok a půl tento problém nezvládl, a Turecko, které to má za Brusel vyřešit, se pro nás stává spíš hrozbou než spojencem,“ řekl Babiš. Který názor je Vám bližší?

Ani jeden! Umělé přesídlování lidí je metoda, kterou používali Hitler, Stalin a Mao. Použily ji také vítězné mocnosti po druhé světové válce, kdy to ovšem bylo nutné k vytvoření míru. EU chce nyní prostřednictvím umělého přesídlování vytvářet “dobro”, ale zakládá tím na obrovské konflikty! Vsazovat lidi do zemí, ve kterých nechtějí žít, se kterými nejsou svázáni svými kořeny, hodnotami a vírou a nedohlédnout důsledků v podobě šílené frustrace a činů s ní spojených, může jen bruselský neomarxistický salónní tupec. A k výrokům pánů Sobotky a Babiše - čas na plkání v novinách už dávno vypršel. Zdánlivě by mi mohl být bližší názor ministra Babiše, kdyby byl ale v roli novinářského komentátora. Andrej Babiš je ale vicepremiér vlády této země a namísto konkrétních činů jen komentuje to, co občané vědí. Do politiky šel Andrej Babiš s heslem Nekecáme, makáme, takže už by mohl přejít jako vicepremiér od slov k činům. Například stopnout příspěvky na nesmyslné Frontexy a podobně a začít budovat obranyschopnou armádu.

A teď k Turecku, kde události začínají po nezdařeném převratu nabírat na síle. Zatčených jsou tisíce a počty se stále zvyšují, režim navíc zatýká a diskriminuje i své kritiky, kteří s pučem neměli nic společného. Prezident Erdogan upevňuje moc, dle mnohých výrazně utáhne šrouby a připouští obnovení trestu smrti. Jak bychom měli nyní k Turecku přistupovat? Je to náš partner v NATO a ohledně migrační krize i náš partner pro zvládnutí uprchlické krize? Máme nad tím, co se tam děje, mávnout rukou nebo udělat radikální řez a blízkou spolupráci přehodnotit?