Když se dnes politici zamýšlejí, na čem ušetřit, co byste navrhoval škrtnout?

On ale přece nikdo opravdu šetřit nechce. Snad kromě Andreje Babiše. To, co vidíme, jsou drobné fígle. Musím připomenout britskou reality show „Jistě, pane premiére". Když potřebuje Sir Humphry prosadit zvýšení mezd úředníků státní správy a v jeho rámci především ten svůj, poradí mu jeho předchůdce řadu triků, jak to zvýšení zamaskovat. V Česku se s oblibou používá kombinace nízkého základního platu a prakticky nekontrolovatelných odměn. Na paní jménem Jana Nagyová si jistě každý vzpomene. Možná, že se jí kdysi pro efekt snížil základní plat o nějakých deset procent, ale pak dostávala statisícové odměny.

Má-li vláda ušetřit, musí okamžitě udělat dvě věci. Za prvé zavést pravidla, která by znemožnila uzavírání „nevypověditelných smluv". To nemůže být nic přehnaně složitého. Na to stačí jednoduchý požadavek, že každá smlouva na veřejné zakázky musí obsahovat podmínky pro její vypovězení. Za druhé je třeba zjednodušit pojem „politická odpovědnost". Stačí, aby politik v exekutivní funkci byl za výsledky své práce odpovědný. Politická odpovědnost se přiznává lehce. Udělal to Alexandr Vondra i Jaromír Drábek a až se trochu zapomene, mohou promarňovat další stovky miliónů.