V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

Evropské země musí vědět, že mají-li žít do budoucna v bezpečí, tak musí být obranyschopné; a to se netýká jenom vztahu k Rusku, ale je to obecný princip. Poté, co se v devadesátých letech vztahy mezi evropskými zeměmi, Spojenými státy a Ruskem vyvíjely velmi příznivě, tak od roku 2008, poté, co Rusko začalo okupovat část Gruzie, a následně poté, co byl obsazen Krym, část Ukrajiny a Rusko vyhlásilo principy hybridní války, tak si myslím, že by evropské státy měly být velmi obezřetné.

V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA, na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?

Já si myslím, že bylo zásadní chybou, že na našem území nebyl postaven americký radar.

Nemůže to vyvolat v Rusku jakýsi pocit ohrožení? Když se podíváme na mapu, kolem hranic Ruska je poměrně dost vojenských základen. Kdybychom to obrátili a kdyby Rusové začali stavět vojenské základny například v Mexiku či v Kanadě nebo na Kubě, nevyvolávalo by to u Američanů pocit ohrožení?