Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Jaké jsou nejvýznamnější signály tohoto rozhodnutí?

Zvýšení úrokových sazeb nebylo nikterak překvapivé, všeobecně se předpokládalo. Jeho důvodem byla poměrně rychle rostoucí inflace. Inflace se usadila nad dvouprocentním cílem, kde by ji centrální banka ráda měla. I to ale bylo očekávané, protože intervence, které jsme si „užívali“ ještě loni touto dobou, na zvýšení inflace prvoplánově cílily a byly zavedeny právě proto, že inflace byla podle mínění ČNB „příliš nízká“. Já to sice vidím jinak, ale to už je teď pasé. Takže hlavním signálem je, že ČNB prostě hodlá bojovat proti rychlému cenovému růstu, a to i za cenu zpomalení hospodářského růstu. Druhým hlavním signálem je, že úvěry teď budou už jen dražší.

Země Evropské unie ročně přijdou o 150 miliard eur, které se nepodaří vybrat na DPH, a tato suma pak chybí ve veřejných rozpočtech. Zatímco Evropská komise vidí budoucnost zamezení daňovým podvodům nebo alespoň jejich ztížení v tom, že přeshraniční dodávky přestanou být osvobozeny od DPH, česká strana naopak preferuje, aby se DPH přirazila k ceně až v posledním článku řetězce, tedy při prodeji zboží konečnému uživateli. Oba systémy – režim one stop shop i systém tzv. všeobecný reverse charge – jdou proti sobě. Který má větší logiku a šanci ztížit daňové podvody?