Částí české veřejnosti otřásl úspěch kapely Ortel v Českém slavíku. Šíří se tedy Českem extremismus? Nebo je to tak, že Ortel je „promítací plátno“, kterým dávají naštvaní Češi najevo, co si myslí o politicích, kteří je špatně chrání před některými vnějšími vlivy včetně hrozby uprchlické krize?
Podívejte se, Ortel zpívá: „Zůstaň mým domovem bez bojů a válek“. A jestli toto jsou slova fašistických písní, tak ten, kdo to tvrdí, je psychopat a duševní kripl. Takoví lidé by jistě dostali razítko od většiny lékařů, pokud si ten text interpretují podobným způsobem. Přirovnal bych to k tomu, jako kdyby někdo zaměňoval hroudu zlata za kopec lejna. A dál se mi o tom idiotství už nechce ani moc mluvit.
Někteří lidé si ale z úspěchu zmíněné kapely nedělají velkou hlavu. Říkají, že Český slavík je jen jakási pseudosoutěž, kterou větší část veřejnosti ani moc nesleduje. Otazník prý také visí nad kritérii hodnocení této soutěže. Proto se může údajně i stát, že Karel Gott bude snad zlatým slavíkem až do své devadesátky… Dá se tedy říct, že tato anketa vůbec nevypovídá o hudebním vkusu národa a není třeba bít na poplach nad faktem, kteří umělci se dnes líbí (podle výsledků Českého slavíka) tuzemským konzumentům populární hudby? Anebo je to zcela jinak?
Kdyby Český slavík neměl žádnou váhu u veřejnosti, tak se kolem něj teď nevyrojí tolik nesmyslných a křečovitých reakcí ze strany mainstreamových médií a umělců. Ty ohlasy jsou naprosto nepřiměřené a hlavně v tom žebříčku hodnot stavějí všechno naopak. To, co za něco stojí, je u nás ve společnosti úplně na dně, a naopak to, co je škodlivé, rasistické a genocidní, se dává za vzor všem lidem. A právě takový postup je případem kapely Ortel, která byla oceněna i za své zdařilé texty typu: „Zůstaň mým domovem bez bojů a válek“ a někteří lidé kvůli tomu najednou začínají říkat, že ten Slavík je proto úplně na nic. Hodně mi to připomíná období diskusí okolo Charty 77 a Anticharty, kdy sice velká část lidí vůbec nevěděla, co v Chartě vlastně je, ale musela podepisovat lejstra, že s ní nesouhlasí, protože útočí na socialistické zřízení. To je opravdu hodně podobné.
A když to nyní budeme posuzovat z hlediska úrovně naší populární hudby, proč třeba skončili za Ortelem celkem oblíbení Chinaski nebo i další zpěváci a kapely? Má dnes politika opravdu takový silný vliv už i v kultuře? Nebo se více zradikalizovala naše společnost?
Já si myslím, že to není ani jedno, ani druhé. Šoubyznys má totiž svoje vlastní pravidla a zákony, do kterých se nemohou zásadním způsobem dostat politika, náboženství ani ekonomika. On si jede prostě po svém. Jestli se někomu líbí písně od Ortelu, nebo naopak nějaké prostinké, hlupoučké texty, tak je to jeho právo. Opravdu říkat, že politika ovlivňuje šoubyznys, je nesmysl. Už první komediant, který se v minulosti někde objevil, si jel po své lajně. Samozřejmě pokud se to vládcům nelíbilo, tak mu nechali useknout hlavu. A ten nekonečný kolotoč jede stále dál s tím, že ti vládcové už na to jdou nyní chytřeji, používají mnohdy skrytější metody. Já jsem v šoubyznysu řadu let a vím, jak to tam chodí, co se tam děje. On jde převálcovat jen násilím – rasistickým, bolševickým nebo islamistickým terorem. Přitom ten poslední jmenovaný je nejhorší. I komunisté měli svoje častušky, nacisté svého Wagnera, jen islamisté rozhodli, že žádná písnička nebude. Musí se držet huba, akorát z minaretů se můžou ozývat ty jejich modlitby.
Psali jsme:
Které organizace jsou v Česku nejprospěšnější?Anketa
I přes výše uvedené Český slavík letos zahýbal veřejným míněním u nás. Radek Banga, známý romský hudebník, na protest proti ocenění kapely Ortel, kterou někteří lidé označují za kontroverzní kvůli jejím protiislámským a údajně i nacionalistickým textům, začal na slavnostním večeru pískat, z galavečera odešel a vše potom tvrdě okomentoval na sociálních sítích. Nicméně sám se potom stal terčem kritiky za svoje oplzlé texty dehonestující ženy?
Co si o celé této kauze myslíte?
Je to asi v té rovině, že když já jsem blbec, tak ukazuju na ty druhé, že jsou také blbci. To je tak prvoplánové, Banga nedostal ocenění, tak se naštval. Ty jeho „krásné“ texty – prcat, prcat, prcat mají přece hlubokou filozofickou hodnotu. To určitě každého hned napadne, když to srovná s textem: „Zůstaň mým domovem bez bojů a válek“. Já jsem se setkal s mnoha Romy a ti také tvrdili, že to je to nejhezčí, co dělají. Já jim to neberu, každý má svoji životní filozofii, ale potom je směšné někoho kritizovat za to, že má hezčí texty a byl za to oceněný. To je reakce tříletého dítěte, nedostalo právě tu hračku, kterou má někdo jiný.
Během 17. listopadu Petr Pithart na Albertově tvrdil, že česká společnost je uměle rozdělována, že neexistuje rozdíl mezi „pražskou kavárnou“ a „venkovskou hospodou“. Že tyto rozpory uměle vyvolává Miloš Zeman. Naopak známý publicista a dramatik Karel Hvížďala říká, že mezi dobře zajištěnými intelektuály z velkých měst a „venkovem“ jsou zásadní rozpory v názorech běžné všude na světě. Komu tedy dát za pravdu? Nebo to může být i jinak?
Skutečný rozdíl mezi kavárnou a hospodou opravdu neexistuje. Lidé tam přicházejí a mluví o svých problémech, které každý možná vidí někde jinde. Nejde ale opravdu někomu druhému vnucovat své intelektuálské názory a myslet si, že ty jsou jediné správné.
V USA zvítězil ve volbách Donald Trump a také jinde ve světě se dostávají do popředí populističtí lídři a různá podobná hnutí. Česko není výjimkou, o čemž svědčí právě Babišův úspěch. Myslíte si, že to je skutečně způsobeno tím, že politické i jiné společenské elity se naprosto odtrhly od vnímání problémů většinové společnosti a nedovedou patřičně reagovat na jejich potřeby, jak to tvrdí řada politických komentátorů?
Příběh Donalda Trumpa je poměrně známý a je podobný tomu od Miloše Zemana. Náš prezident si získal na svou stranu většinu normálních lidí svým zemitým přístupem k řešení některých problémů a u Trumpa je to stejné. On rozčeřil ty hladiny vod, kde někteří jedinci vytvářejí svoje rádoby hodnoty, ve skutečnosti pahodnoty. Bohužel je v USA, ve světové velmoci, „vyráběl“ Barack Obama, o jehož inteligenci mám vážné pochyby. Naštěstí už bude končit a Trump, ten zemitý politik, vrátí základní hodnoty zpátky tam, kam patří.
Je tak dost směšné to přepočítávání hlasů u prezidentských voleb ve Spojených státech, kde se prý nakonec ukázalo, že Trump dostal neoprávněně o jeden hlas navíc. To je neuvěřitelné v těch milionech volebních lístků a média to zase všude propírají. A tak to podobně funguje i v celé Evropě, kde se nafukují nepodstatné nesmysly místo toho, aby se upřednostňovaly důležité hodnoty.
Psali jsme:
autor: Jan Štěpán
