Od počátku koronavirové epidemie se veřejnost upíná k nějaké naději, ať už objevu vakcíny nebo léku. Když se ukázalo, že očkování chrání jen po dobu několika měsíců, přicházejí odborníci s dalším hitem – principem zdvojené obrany. Nejúčinnější imunitou proti covidu-19 je prý kombinace prodělání nemoci a dvou dávek očkování a je jedno, v jakém pořadí. Není to spíš důkaz o tom, že nic zaručeně fungujícího proti covidu zatím nemáme?
Logicky se společnost v případě nějakého hromadného onemocnění upíná k nějakému „zázračnému“ řešení. To se koneckonců týká i zhoubných nádorů, HIV infekce a tak dále. Vakcinace samozřejmě přináší určitou ochranu před infekcí vyvolanou novým koronavirem. Je to však způsob léčby, jehož součástí je i imunologická reakce individuálního lidského organismu a ta je pochopitelně odlišná, i když vychází ze stejných principů. Nicméně individuálně máme každý poněkud odlišnou imunitní reaktivitu, která je podmíněna jak geneticky, tak osobní – nejen biologickou – historií, kterou tvoří jak prodělaná i bezprostředně neimunologicky zprostředkovaná onemocnění, tak způsob života. Nemůžeme tedy očekávat u každého uniformní imunitní reakci, a tedy i míru ochrany.
Je v pořádku, když politik zbohatne na dotovaných solárních elektrárnách či jiných dotovaných obnovitelných zdrojích energie?Anketa
Pravděpodobně zde hrají roli i jiné genetické faktory, například u covidu-19 se v současné době zdá, že těžké formy onemocnění jsou pravděpodobně podmíněny určitými formami (alelami) genu pro protein ADAM 9. Není zatím jasné, jak to přesně souvisí s individuální reakcí na vakcínu, případně s dlouhodobějšími postvakcinačními problémy, které se u některých lidí, byť relativně vzácně, objevují. Totéž platí pro zatím poměrně tajemný „postcovidový syndrom“ (covid long), kde může hrát roli jak u některých lidí přítomnou imunodeficiencí – jak známo z jiných infekcí – i na jenom určitý typ virů nebo bakterií, nebo s dispozicí k autoimunitní reakci indukovanou virovými proteiny, tj. i oním „trnem“ viru označovaným jako „spike“ a obsaženým ve všech vakcínách.
Když má být nejúčinnější imunitou kombinace prodělání nemoci a dvou dávek vakcíny, měli by se ti, kdo si nemocí prošli, nechat naočkovat dvěma dávkami?
Pokud jde o ty, kteří covid-19 překonali, měla by podle dosavadních výzkumů stačit jedna vakcinace asi za šest měsíců, která by měla efekt vakcíny prohloubit, tzv. booster efect. Schéma eventuální vakcinace by mělo být podle mého názoru individuální! Například po překonaném covidu by vakcinaci mělo předcházet stanovení alespoň specifických, protikoronavirových protilátek v třídě IgG a podle toho dál postupovat. Ve Švédsku je například v indikovaných případech vyšetřována i specifická protikoronavirová „buňkami zprostředkovaná“ imunita na základě uvolňování z lymfocytů určitých látek, konkrétně interferonu IGRA. Celá řada lidí ale mohla projít covidem-19, který byl víceméně bezpříznakový, specifické protilátky tedy mají, takže by bylo optimální před vakcinací u každého tyto protilátky vyšetřit. Pokud je má někdo velmi vysoké, není v tuto dobu vakcinace vhodná. Nelze také jednoznačně tvrdit, že člověk, kterému již titr protilátek poklesl, není imunní, protože vakcinace primárně působí na T-lymfocyty, které napomáhají B-lymfocytům tvořit protilátky. T-lymfocytům někdy „dojde dech“ a při postupné tvorbě specifických protilátek se tzv. IgA protilátky, které se tvoří jako poslední, vytvoří v menším množství. Potom slizniční imunita, například v dýchacích cestách nebo v trávicím traktu, není tak silná jako systémová imunita v krvi a v tkáních. To vysvětluje i některé infekce po vakcinaci i po covidu-19, ovšem každý průkaz PCR, zejména v horních dýchacích cestách, může znamenat i „pouze“ jakousi kolonizaci sliznice, tzv. infestace.
Pozitivně PCR testovaný si tedy nemusí touto chorobou ani projít?
Tento člověk, zejména je-li bezpříznakový, nemusí onemocnět, ale může i několik dní teoreticky infekci šířit. Proto nevyšetřování očkovaných lidí nedává smysl. I onemocnění po vakcinaci bývá obvykle slabší s ambulantním průběhem, ale jsou výjimky. Těmi jsou lidé s poruchami imunity, například různé vrozené i získané defekty interferonu, které jsou poměrně časté, uvádí se až deset procent populace. Interferon jako první v rámci všem živočichům společné přirozené imunity reaguje na virus jako první a snaží se ho, někdy i úspěšně, zlikvidovat už na sliznici. Nebo jde o lidi s určitými genetickými predispozicemi, jak už jsem zmínil. V podstatě před každou vakcinací by měla být provedena krátká anamnéza (opakované záněty středního ucha do šesti let, opakované pneumonie, autoagresivní onemocnění a tak dále) a stanoven titr specifických protilátek. Proto je obtížné jednoznačně stanovovat intervaly mezi vakcinacemi, resp. pouze orientačně, což platí pro zdravé lidi. Vrátím-li se ještě k mechanismu působení vakcíny, část B-lymfocytů, které tvoří protilátky, se vždy promění v tzv. paměťové B-lymfocyty, které i při nižším titru protilátek po kontaktu s virem okamžitě – mnohem rychleji – zareagují a chrání dotyčného člověka. Totéž platí i pro „paměťové T-lymfocyty“.
Psali jsme:
Proč se v nemocnicích objevují ve velkých počtech i očkovaní? Nemá vakcína chránit proti těžkému průběhu, takže takovým lidem by z logiky věci mělo stačit léčení doma bez nutnosti hospitalizace?
Vakcinace samozřejmě snižuje případnou závažnost onemocnění i eventuální mortalitu, obecně se tvrdí, že obvykle stačí 70 až 80 procent proočkovanosti populace. U starších lidí s různými dalšími chorobami je samozřejmě riziko závažného průběhu covidu-19 vyšší. Výše uvedená úvaha vysvětluje i skutečnost, že i po covidu-19 nebo po vakcinaci mohou, byť s menší pravděpodobností, nastat i těžké průběhy. V těchto případech je zapotřebí ihned po stanovení infekce, byť by se jednalo pouze o slizniční formu, což dopředu nikdy nevíme, ihned (!) aplikovat monoklonální protilátky proti novému koronaviru. Těch je u nás dostatek, ale přesto z organizačních důvodů nemocní dostávají termín k aplikaci třeba také až za týden. Velkou perspektivu tvoří „perorální“, tj. tabletové preparáty, například Molnupiravir s širším spektrem účinnosti nebo velmi specifický paxlovid od firmy Merck a Pfizer. Tyto léky jsou opět určeny pro co nejvčasnější léčbu, tj. ihned po stanovení diagnózy prvním lékařem, nikoliv je omezit až na hospitalizaci. Tam už je zapotřebí podat kyslík, případně dexamethason (kortikoidy) a tak dále. Přesto se v diskusích i na oficiálních místech objevují takové scestné názory. Jejich podání v nemocnici již obvykle nemá smysl.
Má v situaci, kdy je Česko na rekordních číslech pozitivně testovaných za den, smysl lockdown, tedy stejně jako před rokem uzavření společnosti? Jak si vysvětlit to, že už mu většina politiků a odborníků není nakloněna, zatímco Česká lékařská komora vyzvala k jeho co nejrychlejšímu zavedení? Pomohl by něčemu?
Absolutní lockdown jako v loňském roce nemá smysl, poškodí jenom ekonomiku. Jak se ukázalo, nemá zásadní význam pro omezení šíření viru a vyvolává i dost těžké psychické problémy u řady lidí. Totéž platí pro plošné povinné očkování, které vyvolá u mnoha lidí jenom nevoli a nechuť k vakcinaci, a to i u lidí, kteří by se po rozumném vysvětlení očkovat nechali. Navíc právě toto očkování vyžaduje individuální přístup, jak jsem uvedl výše.
Po co nejrychlejším zavedení povinného očkování dospělých však volá Česká lékařská komora a Rada vlády pro zdravotní rizika navrhla, aby se kromě vybraných profesí povinně očkovala skupina seniorů nad 60 let. Podle vás tedy povinné očkování není východiskem z koronavirové epidemie?
Platí, že vakcína ano, protože omezuje šíření viru v populaci i závažnost průběhů eventuálních onemocnění. Ale je třeba postupovat velmi individuálně a maximálně dodržovat epidemiologická opatření, a to především v hromadné dopravě. Rozhodně bych, byť je měsíc před Vánocemi, nedoporučoval návštěvy velkých obchodních domů. Dárky je možné opatřit i v malých obchodech, kde je riziko infekce podstatně menší, případně pořídit přes internet.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn oznámil, že vakcíny proti covidu pro děti od pěti do dvanácti let dostanou státy Evropské unie 20. prosince. Jejich použití by mělo být schváleno tento týden. Jaká jsou podle vás pro a proti očkování této věkové skupiny a které argumenty jsou silnější? Jinými slovy, jste spíše pro to je očkovat, nebo ne?
Pokud jde o vakcinaci malých dětí, je třeba si uvědomit, že děti onemocní velmi lehkým covidem-19 jen výjimečně – tvoří asi dvě procenta ze všech případů covidu-19 – a existuje u nich jenom mimořádně vzácné riziko tzv. Kawasakiho syndromu. To je systémový, imunologicky zprostředkovaný zánět menších cév, především tepen, v celém těle včetně koronárních tepen. Jde ale opravdu o extrémně vzácné onemocnění, které může být u dětí s poruchami imunity zcela výjimečné. Děti pravděpodobně onemocní vzácně proto, že mají, především v horních dýchacích cestách, podstatně méně receptorů (čidel) ACE 2, na které se právě nový koronavirus váže, a tato vazba je podmínkou infekce. Dále mají více tzv. naivních T-lymfocytů, které se ještě s žádným cizím a nebezpečným znakem nesetkaly, a proto zareagují okamžitě. A pravděpodobně hraje roli i to, že mají na sliznicích poměrně velké množství virů, které právě přes výše zmíněný interferon způsobují tzv. společnou obranu proti virům, čili mají pravděpodobně na svých sliznicích větší množství tohoto interferonu, který okamžitě a na místě viry likviduje. Jinou skutečností však je, že děti mohou být nosiči viru, ale kupodivu počet infekcí ve školách není nápadně vyšší než v populaci. Efekt vakcíny u dětí není ještě naprosto detailně u dětského imunitního systému prozkoumán, a proto je třeba postupovat o to individuálněji.
Ještě na konci srpna v Japonsku každý den přibývalo zhruba 20 tisíc nakažených, jenže za dva měsíce nově ohlašované případy v zemi klesly jen na pár desítek. Vědci si to vysvětlují tak, že koronavirus v zemi během ničivé vlny tak mutoval, až začal hubit sám sebe. Virus se prý může duplikovat tak špatně, že nová varianta je méně schopná než původní, a proto buď rovnou zanikne, anebo se mezi lidmi hůře šíří. Dochází k tomu u virů jen výjimečně a nemohli by lidé, resp. vědci takovému vývoji u koronaviru „pomoci“, a tím ho de facto vyhubit?
Pokud jde o pokles počtu infekcí z asi 20 tisíc infikovaných lidí koncem srpna na desítky v současnosti, je třeba tomuto jevu věnovat velikou pozornost, a to jak z imunologického hlediska, tak z hlediska virologického. Jedna z teorií dokonce hovoří o mutacích, kdy „virus hubí sám sebe“. To není příliš pravděpodobné, ale čistě teoreticky může jít jak o změny v „kolektivní imunitě“, tak – a to už je jenom ryze teoretická úvaha – jako existují viry, které infikují bakterie, tzv. bakteriofágy, existují i tzv. viroidy. Ty jsou označovány i jinak, například jako virofágy, a mohou infikovat virus ještě před infekcí buňky. To by zcela změnilo náš pohled na virus jako na chemickou látku, které vdechne život až napadená buňka (!), a tento takto infikovaný virus s „virofágem“ zabrání parazitování viru na infikované buňce. V tomto směru probíhají některé virologické výzkumy, ale osobně nevím o žádném takovém výzkumu přímo u nového koronaviru SARS-CoV-2. Jistě by to bylo ideální řešení, teoreticky možné, protože dnes umíme virus transformovat s cílem změny jeho vlastností, ale je třeba si uvědomit, že takový výzkum by mohl být i velmi nebezpečný!
Psali jsme:
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
