Libor Rouček se pustil do konkrétních politiků za to, co předvedli před kamerami po návštěvě Merkelové

30.08.2016 20:20

EVROPAN LIBOR ROUČEK „Honit si před kamerami triko, kdo to víc Merkelové ‚nandal‘, je směšné, kontraproduktivní a nikam nás to neposune,“ zhodnotil některé reakce na návštěvu německé kancléřky bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. Předpokládá, že pokud se nestane nic nepředvídatelného, půjde Angela Merkelová do voleb znovu. V reakci na aktuální průzkumy veřejného mínění upozorňuje na stranické preference CDU/CSU. „I když mnozí lidé v její mateřské CDU a hlavně v bavorské sesterské CSU nejsou spokojeni s tím, jak v loňském roce řešila uprchlickou krizi, žádného protikandidáta nemá a zřejmě mít ani nebude,“ říká Rouček.

Libor Rouček se pustil do konkrétních politiků za to, co předvedli před kamerami po návštěvě Merkelové
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Jednoznačně nejsledovanější událostí uplynulého týdne v Česku byla návštěva německé spolkové kancléřky v Praze. „Nemyslím si ale, že v otázkách uprchlických kvót dojde k jakémukoli posunu či sblížení rozdílných pozic obou zemí,“ uvedl jste těsně před jejím příjezdem a vypadá to, že došlo na vaše slova. Jak s odstupem několika dní vnímáte dopad této návštěvy?

Návštěva měla dvojí charakter. Byla to návštěva bilaterální, ale protože obě země jsou úzkými partnery v EU a Unie prochází těžkou zatěžkávací zkouškou, diskutovala se při ní nejen témata dvoustranná, ale také situace v EU, a to především, co činit po odchodu Velké Británie. Pokud jde o dvoustranné vztahy, s Německem vedeme tzv. strategický dialog a s výjimkou otázky uprchlické politiky a uprchlických kvót mezi námi nejsou žádné problémy. Rozhovory tedy dopadly, jak jsem očekával: řešily se některé praktické záležitosti jako například dopravní infrastruktura a došlo také – bez jakéhokoli posunu na té či oné straně – k výměně názorů na otázku uprchlíků a uprchlických kvót. Co se evropské politiky a EU týče, německá kancléřka si v těchto dnech zjišťuje pozice jednotlivých států, a tak výměna názorů a koneckonců i den na to na setkání V4 ve Varšavě zapadá do tohoto jejího konceptu.

Mnozí politici nevěří, že by premiér Sobotka vytrval v odmítavém stanovisku vůči kvótám. Jeho přístup ke spolkové kancléřce i rétorika je zcela jistě vstřícnější než u jiných představitelů našeho státu. Myslíte si, že v Praze hledala kancléřka Angela Merkelová „klíč k zemím V4“?

Nepřeceňujme význam České republiky ani států V4. EU má bez Británie 27 států, kancléřka se jen v uplynulém týdnu setkala s premiéry 15 zemí a důvod je ten, že jako představitelka politicky i hospodářsky nejvýznamnější země EU hledá před setkáním v Bratislavě shodu a společné jmenovatele mezi všemi státy. Pozice V4 zná, zná i jednotlivé rozdíly mezi členy V4 a ví také, že například v otázkách kvót se státy V4 ze svých pozic nepohnou. Překvapuje mne proto, že toto neví někteří čeští politici a kritici premiéra Sobotky. Bohužel, neví také, anebo nechtějí vědět, a to ani na Hradě, že politika a vztahy uvnitř EU nejsou jen uprchlické kvóty, ale desítky dalších záležitostí. Zužovat proto česko-německé vztahy či vztahy uvnitř EU pouze na kvóty a honit si před kamerami triko, kdo to víc Merkelové „nandal“, je směšné, kontraproduktivní a nikam nás to neposune. Navenek to pouze ukazuje naši provinčnost a malost. Kancléřka není naším nepřítelem ani protivníkem, ale partnerem.

Reakce německého tisku na návštěvu kancléřky Angely Merkelové v Praze a ve Varšavě jsou kritické zejména k migrační politice středoevropských vlád. Merkelová prý ve východní Evropě viděla, že Evropská unie není primárně hodnotovým společenstvím. Na své cestě si neodpočinula a její snahy o sblížení v otázce uprchlíků se ukázaly jako „nesplnitelná mise“. Vyplývá to z komentářů německých listů zveřejněných agenturou DPA. V azylové politice je prý Merkelová znovu izolovaná a působí jako prosebník. „Její východoevropští kolegové rádi hovoří o – společných – programech například proti nezaměstnanosti. Jistě, z nich těží (tito) vyzobávači hrozinek,“ napsal deník Hessische Niedersächsische Allgemeine. Co k tomu říci?

Komentáře německého tisku nejsou překvapivé. Takto je celá V4, bohužel včetně České republiky, stále více vnímána v Německu i v ostatních státech „staré“ Evropy. Stále více se na nás nejen politici, ale i novináři a přes ně široká veřejnost dívají jako na někoho, kdo rád dostává peníze (a podle jejich názoru až příliš mnoho peněz), a když máme vyjádřit byť i jen morální podporu, sympatie či solidaritu, tak toho nejsme schopni. Pro naši budoucnost a pověst ve světě to není dobré.

Na Facebooku jste zmínil: „Čtu si v českých novinách, jak Babiš udělil Merkelové lekci. Pak si pustím v poledne německou televizi a je tam úplně jiný příběh. Jak Babiše vyšetřuje protikorupční agentura EU Olaf…“ Myslíte si, že se v České republice vicepremiérovi podařilo díky své protiimigrační politice, aby lidé zapomněli na jeho případné „hříchy“? Mimochodem, myslím, že Andrej Babiš popřel, že by vyšetřování skutečně aktivně probíhalo…

Vyšetřování Andreje Babiše, jak koneckonců připomněla i německá televize ARD, probíhá. Jestli se na to u nás zapomnělo, nevím. Vím však, že korupčních kauz a skandálů je u nás bohužel tolik, že veřejnost je již značně zklamaná, otupělá a pasivní. Co by v jiných zemích okamžitě a automaticky znamenalo odchod politika, u nás, kromě několika článků v tisku, se nic neděje. Takže lidé jsou již značně skeptičtí a korupce bují dál.

Představitelé české vlády informují v médiích, že letos nepřijme České republika ani jednoho uprchlíka. České bezpečnostní prověrky jsou podle ministra vnitra Milana Chovance zejména po pokusu o převrat v Turecku „velmi precizní“. Vnímáte v této rétorice předvolební atmosféru, nebo pan Chovanec pouze konstatuje fakta?

Jisté je, že situace v souvislosti s vojenským převratem, teroristickými útoky a účastí Turecka na bojích v Sýrii nečiní bezpečnostní prověrky jednoduššími. To jsou fakta a obavám bezpečnostních expertů rozumím. Na straně druhé by si však Česká republika měla vyhodnotit i celkový politický kontext. V dohodě EU s Tureckem, která zastavila příliv uprchlíků a kterou naše země podporuje, se obě strany zavázaly k určitému postupu. Jinými slovy, situaci ohledně bezpečnostních prověrek je nutno sledovat a průběžně vyhodnocovat.

„Průzkum pro Bild am Sonntag ukázal, že 50 procent dotázaných by bylo proti tomu, aby Merkelová zůstala kancléřkou i po roce 2017, v listopadu loňského roku to bylo 48 procent dotázaných. 42 procent dotázaných si přeje, aby kancléřka setrvala v úřadu, v předchozím průzkumu si to přálo 45 procent lidí,“ píše britský server The Independent s odvoláním na německý nedělní tisk. O čem výsledky svědčí? A lze předpokládat, že vůbec bude chtít současná kancléřka post obhajovat?

Výsledky průzkumu svědčí o tom, že teroristické útoky v Německu kancléřce v průzkumech veřejného mínění nepomohly. Její podpora je však stále natolik velká, že bude záležet čistě na ní, jak se na jaře rozhodne. I když mnozí lidé v její mateřské CDU a hlavně v bavorské sesterské CSU nejsou spokojeni s tím, jak v loňském roce řešila uprchlickou krizi, žádného protikandidáta nemá a zřejmě mít ani nebude. Nahrávají jí i průzkumy stranických preferencí, kdy CDU/CSU vedou nad SPD stále o nějakých 10–12 %. Jak Angelu Merkelovou znám, někdy v dubnu příštího roku si vyhodnotí situaci, zváží všechna pro a proti a oznámí své rozhodnutí. Já očekávám, že pokud se do té doby nestane něco vážného nebo nepředvídatelného, půjde do podzimních voleb znovu.

Státy se připravují na zářijový summit EU27 v Bratislavě, kde budou lídři členských zemí projednávat další budoucnost EU a iniciativy, které by měly zvýšit podporu občanů pro společný evropský projekt. Co lze od tohoto setkání očekávat?

Já, popravdě řečeno, nějaké velké výsledky neočekávám. Pozice jednotlivých členských států i evropských institucí k jednotlivým problémům jsou natolik rozdílné, že dostat je pod jednoho společného jmenovatele by nedokázal ani kouzelník. Myslím, že všichni se shodnou na postupu vůči Británii. Budeme požadovat zahájení jednání o Brexitu co nejdříve, přitom dodržet princip čtyř svobod, ale zároveň Británii neizolovat, protože to by neprospělo nikomu. Pokud jde o budoucnost EU, důraz bude kladen na posílení vnitřní i vnější bezpečnosti, hospodářského růstu i větší sociální soudržnosti mezi bohatšími a chudšími státy. K radikálnějším změnám, které by vyžadovaly změnu základních smluv, však nedojde, protože na nich není zmíněná shoda a v mnohých případech ani podpora širší veřejnosti.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Běžte do ulic, jděte mi to zjistit a já to pak budu říkat.“ Zakládající člen hnutí ANO vytáhl na Babiše věci, které se premiérovi líbit nebudou

11:55 „Běžte do ulic, jděte mi to zjistit a já to pak budu říkat.“ Zakládající člen hnutí ANO vytáhl na Babiše věci, které se premiérovi líbit nebudou

ROZHOVOR „Kdo zná dobře pana předsedu, tak ví, že on má na máloco vlastní názor z politických otázek…