Jednoznačně nejsledovanější událostí uplynulého týdne v Česku byla návštěva německé spolkové kancléřky v Praze. „Nemyslím si ale, že v otázkách uprchlických kvót dojde k jakémukoli posunu či sblížení rozdílných pozic obou zemí,“ uvedl jste těsně před jejím příjezdem a vypadá to, že došlo na vaše slova. Jak s odstupem několika dní vnímáte dopad této návštěvy?

Návštěva měla dvojí charakter. Byla to návštěva bilaterální, ale protože obě země jsou úzkými partnery v EU a Unie prochází těžkou zatěžkávací zkouškou, diskutovala se při ní nejen témata dvoustranná, ale také situace v EU, a to především, co činit po odchodu Velké Británie. Pokud jde o dvoustranné vztahy, s Německem vedeme tzv. strategický dialog a s výjimkou otázky uprchlické politiky a uprchlických kvót mezi námi nejsou žádné problémy. Rozhovory tedy dopadly, jak jsem očekával: řešily se některé praktické záležitosti jako například dopravní infrastruktura a došlo také – bez jakéhokoli posunu na té či oné straně – k výměně názorů na otázku uprchlíků a uprchlických kvót. Co se evropské politiky a EU týče, německá kancléřka si v těchto dnech zjišťuje pozice jednotlivých států, a tak výměna názorů a koneckonců i den na to na setkání V4 ve Varšavě zapadá do tohoto jejího konceptu.

Mnozí politici nevěří, že by premiér Sobotka vytrval v odmítavém stanovisku vůči kvótám. Jeho přístup ke spolkové kancléřce i rétorika je zcela jistě vstřícnější než u jiných představitelů našeho státu. Myslíte si, že v Praze hledala kancléřka Angela Merkelová „klíč k zemím V4“?

Nepřeceňujme význam České republiky ani států V4. EU má bez Británie 27 států, kancléřka se jen v uplynulém týdnu setkala s premiéry 15 zemí a důvod je ten, že jako představitelka politicky i hospodářsky nejvýznamnější země EU hledá před setkáním v Bratislavě shodu a společné jmenovatele mezi všemi státy. Pozice V4 zná, zná i jednotlivé rozdíly mezi členy V4 a ví také, že například v otázkách kvót se státy V4 ze svých pozic nepohnou. Překvapuje mne proto, že toto neví někteří čeští politici a kritici premiéra Sobotky. Bohužel, neví také, anebo nechtějí vědět, a to ani na Hradě, že politika a vztahy uvnitř EU nejsou jen uprchlické kvóty, ale desítky dalších záležitostí. Zužovat proto česko-německé vztahy či vztahy uvnitř EU pouze na kvóty a honit si před kamerami triko, kdo to víc Merkelové „nandal“, je směšné, kontraproduktivní a nikam nás to neposune. Navenek to pouze ukazuje naši provinčnost a malost. Kancléřka není naším nepřítelem ani protivníkem, ale partnerem.

Reakce německého tisku na návštěvu kancléřky Angely Merkelové v Praze a ve Varšavě jsou kritické zejména k migrační politice středoevropských vlád. Merkelová prý ve východní Evropě viděla, že Evropská unie není primárně hodnotovým společenstvím. Na své cestě si neodpočinula a její snahy o sblížení v otázce uprchlíků se ukázaly jako „nesplnitelná mise“. Vyplývá to z komentářů německých listů zveřejněných agenturou DPA. V azylové politice je prý Merkelová znovu izolovaná a působí jako prosebník. „Její východoevropští kolegové rádi hovoří o – společných – programech například proti nezaměstnanosti. Jistě, z nich těží (tito) vyzobávači hrozinek,“ napsal deník Hessische Niedersächsische Allgemeine. Co k tomu říci?