V úterý jste se v Bratislavě účastnila další mezinárodní akce s evropskými partnery. Tentokrát i s českými kolegy. Jak hodnotíte jednání a výsledek?

Pro mě osobně bylo toto setkání velmi zajímavé z pohledu budoucnosti energetiky. Vedle odborných debat o energetické bezpečnosti, stabilitě elektrizačních soustav a budoucím směřování evropské energetiky zazněly i informace, které vyvolávají řadu otázek ohledně přístupu některých členských států k transformaci energetiky.

Delegáti zároveň zdůrazňovali význam energetické bezpečnosti, energetické nezávislosti členských států a potřebu stabilních zdrojů energie, včetně jaderné energetiky. Jsem hrdá na to, čeho Slovensko v této oblasti dosáhlo. Jaderná energetika je výsledkem práce několika generací slovenských odborníků, inženýrů, techniků a vědců, a právě díky nim patří Slovensko mezi evropské země s nejvyšším podílem výroby elektrické energie z jaderných zdrojů.

Zaujalo mě také vystoupení poradce prezidenta Spojených států amerických Guida („George“) Lombardiho, které přineslo pohled na současné geopolitické a energetické výzvy. Právě možnost slyšet různé názory a zkušenosti lidí z více zemí považuji za jeden z největších přínosů celé akce.

Anketa

Kdo může za zhrubnutí české společnosti?

Vládní strany

1%

Opoziční strany

97%

Žádné zhrubnutí neprobíhá

0%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 12002 lidí

V diskusích zaznívala také kritika pokračující německé energetické politiky bez stabilních jaderných zdrojů a při současné závislosti na dovozu zemního plynu. Mnozí účastníci konference tento přístup označili za významné bezpečnostní i ekonomické riziko. Stále častěji zaznívá názor, že energetická bezpečnost Evropy nemůže být postavena pouze na počasí, dovozech surovin a závislosti na zahraničních dodavatelích, ale musí stát také na stabilních a spolehlivých zdrojích energie.

Odnáším si řadu podnětů k zamyšlení a také potvrzení, že otázka energetické bezpečnosti, energetické soběstačnosti a dlouhodobě stabilních zdrojů energie bude v následujících letech jedním z klíčových témat nejen pro Evropu, ale i pro Slovensko.

Česká delegace konstatovala, že jejich vláda nemá ani jednu akcelerační oblast jako náhradu dolů a fosilních elektráren a hodlá namísto toho likvidovat bonitní ornou půdu. Jak budou v Bruselu reagovat, až se dozvědí, že namísto akceleračních zón na těchto místech probíhá dále těžba uhlí na vývoz elektřiny do Německa?

To není otázka na mě. Hodnocení těchto rozhodnutí přísluší české vládě a evropským institucím.

Společnost JESS, registrovaná ve Slovenské republice, na svém webu udává, že větrná energie představuje jednu ze součástí přechodu Slovenské republiky na bezemisní a udržitelné zdroje energie. Slovensko má ale už nyní bezemisní a přebytkový energetický mix. Není to nějaká účelová informace?

Diskuse se dnes vede spíše o tom, jakou roli mají vedle jaderné energetiky hrát další zdroje, jak zajistit stabilitu soustavy a zda přínosy nových projektů odpovídají jejich dopadům na krajinu, zemědělskou půdu a místní obyvatele.

Považujete větrné parky na zemědělské půdě v zemi, kde je kvůli energetice ani bezemisnímu energetickému mixu nepotřebují, za projev „udržitelného rozvoje“ vaší země?

Možná jsem tomu jen špatně porozuměla. Když země vyrábí převážně bezemisní elektřinu a zároveň zabírá kvalitní zemědělskou půdu pro další energetické projekty, pak by mě opravdu zajímalo, kde přesně začíná ten „udržitelný rozvoj“.

Společnost JESS je ze 49 % vlastněná českou státní společností ČEZ. Tato společnost se v obou zemích, na Slovensku pomocí této dceřiné společnosti, angažuje v prosazování větrných parků na místech, kam ze zákona ani z logiky věci nepatří. Co to podle vás udělá s česko-slovenskými vztahy, až Slováci zjistí, že se v tomto aktivně angažuje česká státní firma?

Česko-slovenské vztahy to asi nenaruší. Může to však posílit dojem, že nejde ani tak o energetickou nutnost, jako spíše o obchodní projekt zajímavý pouze pro určitou skupinu vyvolených. A právě na otázku, kdo ponese dopady a kdo bude inkasovat zisky, budou lidé chtít znát odpověď.

Slovenské elektrárne zahájily zkoušky nového jaderného bloku Mochovce 4, brzy lze očekávat zavezení paliva a následný zkušební provoz. Tato elektrárna vyrobí v jednom bloku stejné množství bezemisní elektřiny jako všechny plánované větrné parky v ČR. Jaderná elektřina bude nejméně 3× levnější než z větru. Nebylo by lépe tuto energii prodat do Česka a vyzvat českou vládu, aby se jejich státní společnost začala věnovat dostavbě Temelína namísto zbytečných projektů v sousedním státě?

Mám k České republice velmi blízko, a proto si nepřeji rozdělovat naše země na „my“ a „oni“. Každý stát si musí zvolit vlastní energetickou cestu. Já bych byla ráda, kdyby Slovensko a Česko spolupracovaly a využívaly své zkušenosti tak, aby z toho měli prospěch především lidé.

A upřímně, já se asi budu vždycky cítit trochu jako Českoslovenka. Na tom už se v mém případě nic nezmění. Máme společnou historii, podobný jazyk a spoustu osobních i pracovních vazeb. Proto bych byla raději, kdybychom spolu hledali řešení, než mezi sebou vedli spory. Na obou stranách nevnímám spory Čechů a Slováků, ale spíše obranu prostých lidí proti aroganci moci, a v tomto vidím naopak velký potenciál spolupráce a vzájemné pomoci.

Psali jsme:

Aktivistka: Češi pozvedli hlas a větrníky se stěhuji na Slovensko

ČT z ní udělala ruskou agentku. Bojovnice za záchranu krajiny chce klást otázky dál

Posun u větrníků na evropskou úroveň. V Bruselu proběhla konference

ČT a předem připravený příběh? Ondrušová žádá poctivou debatu