Měli bychom rychle přijmout euro, jak nám někteří po Brexitu doporučují?Anketa
Vy jste teď ve Francii, jaká je tam atmosféra? Jak reagují Francouzi na brexit?
Francouzi jsou vždycky trošku zahledění do sebe. V novinách jsem viděl ale velmi zajímavý průzkum veřejného mínění, podle kterého si mírná většina Francouzů nepřeje referendum o členství v Evropské unii. Asi 45 procent chce zůstat členy EU a 31 procent je proti členství, 22 procent je nerozhodnuto. Francie je jedna ze zakládajících zemí EU, a i když je tam vlivná protievropská síla Front National, myslím si, že zůstává Francie pevně na pozicích Evropské unie.
Předseda eurokomise Juncker ve svém projevu na mimořádném jednání europarlamentu uvedl v kontextu brexitu: „Britské referendum odstřihlo jedno z našich křídel, ale stále letíme vstříc novým obzorům.“ Jak to vidíte s těmi novými obzory?
Co jsem poznal Jeana-Clauda Junckera osobně, je zkušený člověk a musí v tuto chvíli chápat, že je potřeba něco změnit. Pokud si významná část občanů v různých zemích přeje určité změny, je potřeba reagovat v praktické politice. Lidé chtějí více o politice rozhodovat a nechtějí být jen stavěni před hotové věci. Z toho by měly evropské elity vycházet.
Teď se samozřejmě hledá viník a odpověď na otázku „kdo za to může?“ Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se v Otázkách Václava Moravce „obul“ do předsedy Junckera: „Podle mého názoru není člověkem na svém místě. Musíme se ptát, kdo je za ten výsledek referenda v Británii zodpovědný,“ prohlásil. Měli by odejít lidé, kteří jsou teď v čele evropských struktur?
Jestli o tom mluví Luboš Zaorálek, který je pro mě největším vládním zklamáním… Od těch ostatních ministrů jsem moc nečekal, ale od něj ano. Možná by se sám měl zamyslet nad tím, jestli nenastal čas právě pro něj odejít z funkce. Nevšiml jsem si, že by za dva a půl roku, co je v úřadu, řekl jedinou myšlenku. Je konformní jednak s politikou evropských lídrů, což by mi ani tolik nevadilo, protože je to alespoň doma v Evropě.
Dělá naprosto nesmyslnou proamerickou politiku. Kdyby nebylo Libye a rozvratu v Sýrii, neotevřely by se brány pro imigranty do Evropy a imigrační krize by prakticky nebyla. Je to jen důsledek hloupé politiky Spojených států a samozřejmě také Velké Británie, jmenovitě Camerona, a Francie ještě za časů zejména Sarkozyho, ale také Hollanda. Ale my jsme k tomu neřekli ani slovo, ani Luboš Zaorálek. Jestli má teď odvahu mluvit o odchodu Jeana-Clauda Junckera, tak by se měl především zamyslet na tím, zda nenastal čas, aby on sám zvolil nějakou klidnější práci.
Brexit je ale těžká rána evropské integraci, otázkou je, zda nebude smrtelná. Do jaké míry hrozí Evropské unii rozpad? Nebo se naopak semkne pevné jádro, komisaři přijmou reformy a trend „více Evropy, více integrace“ nakonec zvítězí?
Myslím si, že by běžní lidé i tzv. politické elity měli říci, zda je společná Evropa dobrým projektem, nebo ne. Myslím si, že jsme na evropském kontinentu ještě v dějinách nezaznamenali období, kdy se prakticky od druhé světové války neválčí, alespoň tedy ve státech EU. Nikdy v dějinách se nezažilo období tak klidných vztahů mezi Francií a Německem jako v posledních šedesáti letech, kdy se hovoří o evropské integraci. Zažili jsme také 12 let nepřetržité prosperity. To jsou hodnoty, za které stojí za to vydržet.
Je potřeba pojmenovat problémy, podívat se, co lidé chtějí, snažit se lidem nabídnout vizi společného postupu a domnívám se, že situace je řešitelná. Stejně tak je řešitelná imigrace, například u nás těch několik stovek imigrantů, kteří přijdou, nepředstavuje žádný problém, německé politické elity si musí říct, zda to nepřehnaly přílivem stovek tisíc migrantů; a nad tímto by se měli zamyslet i ve Velké Británii. Přehnali to. V malých dávkách by imigrace neškodila, pokud by přicházeli kvalifikovaní lidé, kteří se chtějí do společnosti začlenit, ale ve statisícových počtech už je to trošku něco jiného.
Nigel Farage se v Evropském parlamentu vyjádřil ve smyslu, že naopak Británie představuje „maják naděje pro demokraty na celém evropském kontinentu“. Ovšem vzápětí osočil předseda parlamentní frakce ALDE a někdejší belgický premiér Guy Verhofstadt Farage za to, že údajně použil v kampani „nacistickou propagandu“, když varoval před uprchlíky valícími se na Velkou Británii. Lhal Nigel Farage Britům? A přijdou následky, které neočekávali?
To už je teď věc Velké Británie a je potřeba jejich odchod urychlit. Lidé, kteří se podíleli na kampani za brexit, nebo lidé, kteří si hráli s ohněm a umožnili referendum, musí nést důsledky. Pokud si občané myslí, že je pro ně lepší být mimo Evropskou unii, tak ať si to zkusí. Johnson říká celkem pikantně, že nechtějí rušit volný pohyb pracovních sil mezi státy Evropské unie, že by nebylo potřeba pracovní povolení ani do budoucna, tak nevím, proč referendum dělali?
Nigel Farage a jeho lidé používali argument, že převedou 350 milionů liber týdně do zdravotnictví, a teď už říkají, že to tak vážně nemysleli. Řada argumentů samozřejmě byla vylhaných, ale to je věc britských politických elit a občanů. Myslím si, že 27 členských států si se situací může poradit, pokud změní postup a budou více respektovat zájmy občanů. Britové se jako už mnohokrát ve svých dějinách chtějí spoléhat sami na sebe a já bych jim tu možnost nebral, naopak bych ji urychlil.
Už teď jsme svědky volání po referendu o vystoupení z EU. Ať už jde o Česko, Slovensko, možná budou o vystoupení usilovat i ve Švédsku, Nizozemsku i Rakousku. Francouzský publicista Yves Mamou poukazuje na zcela reálnou možnost, že po Velké Británii by mohla Evropskou unii opustit v blízké budoucnosti také Francie. Zdůrazňuje, že na rozdíl od Británie by Francouzi hlasoval pro „frexit“ především kvůli migrační krizi. S přihlédnutím k popularitě protievropských či protiimigračních stran, jako jsou Front National, UKIP, Praví Finové či Švédští demokraté, bude se měnit politická mapa? Nebo si právě po šoku z brexitu lidé uvědomí význam integrace?
Chci věřit té druhé variantě. Věřím, že si evropské i české politické elity uvědomí, jakou hodnotou je Evropská unie, jakou hodnotou je úzká evropská spolupráce, že může být i nadále velmi přínosným projektem pro všechny, a budou se podle toho chovat. Myslím si, že v Česku by strany, které říkají, že jsou proevropské, měly začít obhajovat Evropskou unii, protože existuje řada věcí, které za to stojí, jak v oblasti hospodářské spolupráce, tak po stránce politických hodnot. Schovávat se a neříkat, že Evropská unie je pozitivní projekt a že je dobrá, to je špatně.
Psali jsme:
_635340008670404046.jpg&id=21882)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
