Fotogalerie: - Sjezdová sobota s Ficem
Považujete podporu šedesáti sedmi procent delegátů sjezdu ČSSD za dostatečný mandát pro Bohuslava Sobotku před sněmovními volbami?
Před sjezdem byly obavy, že podpora pro Bohuslava Sobotku bude ještě nižší. Ale mě na tom zarazilo, že jedna třetina delegátů Sobotkovi hlas nedala, i když na místo v čele strany nevzešel žádný protikandidát. Dá se pochopit, že tím Sobotku potrestali za to, co se jim na současné sociální demokracii nelíbí, ale vzhledem k tomu, že máme půl roku před volbami, je zvláštní, že neupřednostnili toho jediného, kdo byl ochoten, schopen a připraven předsedu dělat. Takže na jedné straně Sobotka může být spokojený se šedesáti sedmi procenty, ale na druhé straně není dost dobře jasné, co si představovala třetina delegátů, která mu hlas nedala. Nevím, co by se půl roku před volbami muselo stát, aby byli spokojeni.
Lze za velký úspěch předsedy Bohuslava Sobotky také považovat, že do vedení strany se dostali lidé, které si tam přál mít? Například prvním místopředsedou ČSSD byl zvolen Milan Chovanec, a nikoli jeden ze Sobotkových velkých kritiků Jeroným Tejc?
I na posledním sjezdu jsme viděli, že v současnosti velmi dobře fungují dohody mezi regiony, mezi různými sociálnědemokratickými skupinami, díky kterým se dá vnitřní obsazení předjednat. Potvrdil to i Bohuslav Sobotka v České televizi, když říkal, že součástí politické práce je i získávání podpory pro sebe samého nejrůznějšími cestami. Takže tady nejspíš ten seznam byl skutečně víceméně až na nějaké detaily domluven před sjezdem. Ale myslím, že si Bohuslav Sobotka tohle vedení zaslouží, protože jsme viděli v dobách, kdy byl jeho prvním místopředsedou Michal Hašek nebo Zdeněk Škromach, nejrůznější rebelie i v rámci stranického grémia a rozhodně to sociální demokracii neprospívalo. Proto si myslím, že je dobré, zvlášť v době před sněmovními volbami, když má předseda kolem sebe lidi, na které se může spolehnout.
Považujete výsledek sjezdu, tedy fakt, že se ani do funkce řadového místopředsedy nedostal Sobotkův velký protivník Jeroným Tejc, za prohru druhého stranického křídla, které kritizuje Bohuslava Sobotku?
Nemyslím, že by to měla být prohra, protože Tejc zas tak málo hlasů nezískal, navíc je vytrvalý politik, a kromě něj nikdo další z tohoto tábora do dalších pozic nekandidoval. Takže mám pocit, že tato vnitrostranická skupina čeká až na výsledek sněmovních voleb a v tom okamžiku o nich bude slyšet. A na příštím sjezdu nejspíš bude mít i mnohem větší personální ambice. Pokud by se tedy dalo hovořit o prohře toho Tejcova křídla, tak mimo jiné proto, že se do toho boje nepustili zdaleka na sto procent.
Asi si sami uvědomili, že by straně půl roku před volbami příliš neprospělo, kdyby se do sebe oba tábory pustily. Ale není to takový klid před bouří, která nastane hned po volbách, pokud v nich sociální demokracie neuspěje? A nebylo právě proto tak důležité, kdo bude statutárním zástupcem předsedy strany, který by řídil stranu do volby nového předsedy v případě, kdyby byl Sobotka na podzim donucen rezignovat jako před lety jeho předchůdce Jiří Paroubek?
Myslím, že pro stranickou opozici to tak je, že je to klid před bouří. Je pravda, že je důležité, kdo je prvním místopředsedou, proto Bohuslav Sobotka chtěl, aby jím byl Milan Chovanec. I když se rozcházejí v řadě politických názorů a postojů, na druhé straně se Sobotka na Chovance lidsky spoléhá, a to je poměrně dost významná věc. Ale zároveň to podle mne není tak, že by Sobotka byl předsedou jen do sněmovních voleb a pak by mohl odstoupit. On ke svému mandátu přistupuje tak, že ho získal na dva roky, a o tom by měl přesvědčit celou sociální demokracii. Možná mělo zaznít i na sjezdu, že jeho mandát je dvouletý, pro časy dobré i zlé. Jako dnes může být premiér, tak může být tři čtvrtě roku opoziční lídr, a to by nemělo sociální demokracii nijak zvlášť překvapovat. Protože odpovědnost za volební výsledek neponese jen předseda strany, to je odpovědnost celé té strany. Dneska vidíme, že Sobotka jde do toho předvolebního zápasu s maximálním nasazením, což se ale o spoustě jiných sociálních demokratů říci nedá.
Takže nesouhlasíte s jihočeským hejtmanem Zimolou, že teď nese odpovědnost za výsledek podzimních sněmovních voleb hlavně staronový předseda Bohuslav Sobotka?
Ne, to je absurdní. To mi připomíná postavu v Rozmarném létě, která tomu chlapíkovi, co balancuje na laně, tím lanem třepe a říká, Slávku, Slávku, pozor, ty spadneš. Myslím si, že zatímco Sobotka se snaží vybalancovat tu pozici, jde do předvolebního zápasu s maximálním nasazením, tak ti, kteří nedělají tolik jako on, ho ještě upozorňují, že může prohrát. To je z jejich strany velmi absurdní reakce, a to by si podle mne členská základna měla uvědomovat.
Sociální demokraté také prozradili povolební taktiku, což je překvapivé, protože obvykle se všichni na otázky, s kým půjdou do koalice, vyhýbají odpovědí, že koalice se uzavírají až po volbách. Ale předseda ČSSD prohlásil, že vládní koalice s ANO je možná jen v případě, pokud volby vyhraje sociální demokracie, ale do protibabišovské koalice „všichni proti ANO“, k jaké vyzýval všechny demokratické strany předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, s ODS a s TOP 09 v žádném případě nepůjdou. Neuzavřela si tak ČSSD zbytečně nějaké možnosti povolební spolupráce? Je to dobrá strategie?
Je to samozřejmě jedna z možných strategií. Jde o to, co je pro sociální demokracii větší priorita, jestli zabránit tomu, aby tady vládl v jakékoli spolupráci Andrej Babiš, nebo to, aby si strana zachovala tvář nebo ideovou čistotu. Já si myslím, že oba dva motivy jsou legitimní a dá se o nich uvažovat. Kdyby šli sociální demokraté jako slabší partneři s Babišem do vlády, nebo kdyby sestavili vládu s ODS a s TOP 09, budou podle mne ztrácet voliče a mohou se propadat jako celá řada sociálních demokracií v Evropě. Ale v tom druhém případě by zabránili oligarchickému vládnutí, o kterém všichni dnes mluví s takovými obavami. Kdyby ale skutečně pokládali oligarchické vládnutí za takové riziko, že by se strana kvůli tomu i obětovala a chtěla spolupracovat s někým jiným, byl by to zase jiný typ vzkazu voličům.
Sociální demokraté vsadili na to, že chtějí dlouhodobě uchránit svoji značku, a myslím, že jim vůbec neuškodí, kdyby se jim po příštích volbách náhodou nepodařilo sestavit vládu, že by skončili v opozici. Myslím si, že by jim ta opozice vůbec neuškodila, protože je vidět, že sociální demokracie má tolik vnitřních problémů a neduhů, že se z nich dokáže mnohem lépe vyléčit v opozici než při tom vládním provozu.
Zdá se, že sociální demokraté by dali přednost levicové variantě, tedy spolupráci s komunisty, kde by mohli prosadit víc ze svého programu. O tom se ostatně na sjezdu ČSSD také mluvilo. Proč tedy sociální demokraté nezrušili rovnou bohumínské usnesení, které jim spolupráci s KSČM na vládní úrovni zakazuje? Mají pocit, že to není potřeba, že prostě už je to usnesení mrtvé?
Myslím, že to usnesení je mrtvé, dneska už zajímá jen část médií. Bohumínské usnesení zemřelo, když se udělala první společná koalice s komunisty ve větším městě nebo v nějakém kraji. V současné době není nezbytně nutné to usnesení rušit. Kdyby tady byl silní mediální tlak, teoreticky by to udělat mohli, ale voliči, kteří podporují sociální demokracii a uvítali by nějakou levicovou vládu, nežijí rozhodně tím, že tady je a platí nějaké bohumínské usnesení, protože je to podobné u dalších dokumentů nejen politických stran, že časem pozbydou své platnosti nebo se o nich hovoří jako o vyhaslých. Často dávám paralelu mezi bohumínským usnesením a Benešovými dekrety, které také nikdy nikdo nezrušil, ale všichni víme, že se podle nich řídit nedá.
Někteří komentátoři, například Bohumil Pečinka, ale i někteří sociální demokraté jako právník Miroslav Jansta před sjezdem ČSSD prohlásili, že by sociální demokraté měli vyměnit předsedu, aby měli ve volbách nějakou šanci, a že by přijatelnější tváří pro voliče než Sobotka byl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten sice do boje o křeslo šéfa strany nešel, přesto jeho projev delegáti ocenili potleskem vstoje. Byl to také signál, že by to bylo pro stranu dobré řešení? Má šanci Zaorálek stát se nástupcem Sobotky?
Cílem těchto úvah, které vypouštěl pan Jansta a další, byla spíš snaha rozložit sobotkovský tábor, protože se ví, že Zaorálek je věrným Sobotkovým spolupracovníkem. Na druhé straně je Zaorálek inventář sociální demokracie, je to člověk, za kterým nejsou žádné aféry, žádné skandály, jak všichni vědí, on žije programem, zahraničními inspiracemi, je to prostě typ klasického levicového intelektuála, kterých u nás v politice moc nemáme, a to imponuje sociální demokracii, členům odleva doprava. Lubomír Zaorálek získal ve volbě místopředsedů pět set devadesát hlasů, to znamená bezkonkurenčně víc než všichni ostatní, kteří kandidovali na jakoukoli funkci. To o mnohém vypovídá.
Ale to, že je někdo nejoblíbenější a má ve straně největší podporu, neznamená, že se dřív či později může stát předsedou. To je víceméně na dohodě uvnitř strany, kdyby někdy mělo docházet k nějakému předání moci, ať už rychlému nebo postupnému, kdo a jakou úlohy by v tom měl hrát. Ale dovedu si představit, kdyby jednou mělo dojít ke střídání generací v sociální demokracii a bylo by potřeba najít na čas někoho, kdo by sociální demokracii dal tvář a stabilizoval ji a následně se přesunul do pozice nějakého mentora, že by to Lubomír Zaorálek zvládl.
Staronový předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka, na rozdíl od mnoha dalších sociálních demokratů, prohlásil, že nekapituluje a že chce podzimní sněmovní volby vyhrát. Když vidíte výsledek sjezdu sociální demokracie, ať už složení vedení nebo program, který byl přijat, a současné preference strany několik procent za hnutím ANO, myslíte, že má ČSSD šanci na volební výhru?
Myslím, že sociální demokracie začala výrazně napravovat své chyby z posledních let, když začala zvedat nová témata, nejen progresivní zdanění, ale i spotřebitelská práva, mzdy v soukromém sektoru, kvalita potravin apod. To jsou všechno věci, na které sociální demokracie zapomínala a nyní si to, sice na poslední chvíli, začíná uvědomovat. Myslím, že je to něco, čeho by si volič mohl všimnout.
Otázka je, jestli to sociální demokracie dokáže také podložit solidním marketingem, tady bude vždycky tahat za kratší konec provazu než hnutí ANO. I sjezd ČSSD ukázal, že jsou určité mezery v prodávání takové události, jako je vrcholné stranické jednání nebo jaké je poselství takového jednání. Myslím, že sociální demokracie stále přidává na tempu a jde tím směrem, který jí může přinést velmi slušnou pozici v podzimních volbách, a v konkurenci s hnutím ANO i vítězství.
Ale na druhou stranu si myslím, že to, kde ještě žádnou větší změnu nepředvedla, je právě marketing, prodávání toho svého zboží, a komunikace, ať už v médiích, tak hlavně se svými voliči. To bude to nejobtížnější v příštích měsících, protože nejsilnější Babišovou stránkou je bezprostřednost, komunikace, k tomu by se měli sociální demokraté vrátit. A měly by je inspirovat Zaorálkovy projevy, které sklidily takový aplaus a které byly ukázkou toho, jakým způsobem se dají druzí nadchnout pro nějakou myšlenku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
