Jak dolehne válka na Ukrajině na trh s potravinami v Evropě a především v Česku?
Hlavní věta by podle mě měla znít: Přestože se i bez války na Ukrajině očekávalo zdražování potravin vzhledem k růstu celé řady nákladů, válka zdražování urychlí a zvýší. Čili ke zdražování se přidala další dynamika, která se nepředpokládala.
Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 30. 3. 2022)Anketa
Dá se v souvislosti s válkou na Ukrajině hovořit o tom, které zemědělské komodity by měly být nejnáchylnější k prudkému zdražování?
To je docela obtížné určit. Na první pohled to vypadá, že to bude hlavně rostlinná produkce, tedy obiloviny, olejniny a tak dále, ale to pro Českou republiku nebude takový problém, protože v tomto směru jsme přebytkoví. Ale protože propad produkce z Ukrajiny a Ruska – obě země dohromady produkují 30 procent světových zásob pšenice, 20 procent kukuřice a 75 až 80 procent slunečnicového oleje – a omezení či úplné zastavení exportu žene ceny nahoru všude v Evropě, tak se to nepřímo dotkne i nás. Ale není to tak, že bychom měli trpět nedostatkem těchto základních rostlinných komodit. Máme nedostatek zeleniny a ovoce, ale ten nesouvisí s válkou na Ukrajině. Ale protože obiloviny, olejniny a kukuřice jsou komponenty do krmných směsí pro hospodářská zvířata, když zdraží komponenty pro výrobu krmných směsí, tak s nějakým zpožděním – a už to vlastně nastává – zdraží i maso. Navíc každý propad produkce v takových velkých zemích sám o sobě postihuje trh zemědělských komodit a následně potravin komplexně, čili korektní odpověď je, že dochází a bude docházet ke zdražování všeho.
Kam až by růst cen u nejdůležitějších komodit mohl jít?
Bude záležet i na spotřebiteli, čemu bude dávat přednost, jakou cenu bude akceptovat. Protože kdyby to bylo moc drahé, tak by to nekupoval, obchodníci neprodali a potravináři nevyrobili, neboť by na to neměli odbyt. Nejvíce se mluví o pekárenské produkci, protože tam nejde jenom o cenu surovin, ale i o to, že má energeticky náročnější provoz, musí se péct, mrazit a tak dále. Navíc je to zboží každodenní spotřeby, které se zaváží zvláště do větších prodejen třeba i dvakrát, třikrát denně. To pak kvůli spotřebě pohonných hmot naskáčou náklady ještě víc než u jiných oborů. Ale zase si nemyslím, že by se pekařina úplně zásadně lišila v růstu cen od ostatních skupin potravin. Je to věštění z křišťálové koule, ale odhaduji, že pekárenská produkce může podražit oproti stavu před válkou na Ukrajině o 30 procent a většina ostatního potravinářského zboží o 20 procent.
Psali jsme:
Mohlo by zdražování postupovat tak, že mu lidé budou muset přizpůsobit své spotřebitelské chování, ať už tím, že se budou muset omezit v nákupu množství, případně budou muset ze svého jídelníčku něco úplně škrtnout?
Záleží na tom, jak dlouho budou působit vlivy, které tlačí na zdražování. Ale určitě budou sociálně slabší skupiny omezovat některé dražší komodity. Dokonce už je někteří omezují. Jedna cesta je tedy omezit nákupy potravin. Druhá je snažit se nakupovat toho méně. Česká republika je na tom sice v rámci Evropy docela dobře z hlediska neplýtvání potravinami, u nás se toho tolik nevyhodí jako ve vyspělých zemích Evropské unie, ale pořád to jsou desítky kilogramů na osobu a rok. Kdyby spotřebitelé nakupovali uvážlivěji, omezili spotřebu, tak aby všechno to, co nakoupí, také zužitkovali a spotřebovali, je to rovněž jistá forma šetření. Ale u těch sociálně slabších to bude skutečně složité a některé dražší komodity jako maso budou nejspíš omezovat. Ale rozhodně by nemělo dojít k tomu, že by byl nedostatek potravin, spíš budou pro některé sociálně slabší skupiny neúnosně drahé.
Dá se s drahotou, kterou lidé zatím přejmenovali z Babišovy na Fialovu, v případě potravin něco dělat?
Mnoho ne, protože jsme na světovém a zároveň i evropském trhu. Jediný nástroj, který podle mě může vláda – a je otázka, jestli k němu sáhne – mít k dispozici, je aspoň dočasné snížení DPH na potraviny. Ne příliš se ví, že máme nejvyšší DPH na potraviny, 15 procent, Poláci pět a na půl roku ji snížili na nulu a Němci mají sedm. Kdybychom alespoň o pět procentních bodů – z 15 na 10 – snížili DPH na potraviny, byl by to propad příjmu státního rozpočtu.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ale vůči snižování DPH se vymezil v nedělním vysílání České televize ministr zemědělství Zdeněk Nekula, že by nepomohlo. Nemyslíte si, že i když se sníží DPH, peníze si nechají v kapsách obchodníci, ale výsledná cena se nezmění?
S tím nesouhlasím. Když se o nějakém snížení DPH uvažuje, tak opakovaně dvacet, třicet let je slyšet stejný argument, že to zůstane obchodníkům. Pakliže se veřejně řekne, že snižujeme DPH od určitého data, i když si myslím, že k tomu nejspíš nedojde, ale kdyby se tak stalo, obchodník musí logicky cenu snížit, protože jinak by sám na sebe ukázal prstem, že on je ten, který si to nechává. Kdyby to bylo plošné snížení DPH na veškeré potraviny o těch pět procent, jsem přesvědčený o tom, že by se to projevilo. Obchodníci by byli sami proti sobě, kdyby snížení DPH nepromítli do svých cen, protože by se ukázalo, že oni jsou ti, kdo chtějí na někom neoprávněně vydělat. A to není v jejich zájmu.
Ve zmíněném vysílání České televize řekl generální ředitel a předseda představenstva společnosti Madeta Milan Teplý ministru zemědělství Zdeňku Nekulovi: „Pane ministře, přestaňme se starat o to, aby měli co jíst lidi v Řecku, a starejme se o to, abychom my měli plné krámy, protože jinak nám lidi dají přes hubu.“ Je úvaha o plných, případně prázdných obchodech namístě třeba i v souvislosti s tím, jak skupují trvanlivé potraviny v zemi našeho západního souseda?
Musím pochválit naše spotřebitele, že nepropadají panice a neskupují potraviny s dlouhou dobou trvanlivosti. Asi by to ani nebylo vhodné, protože když mluvíme o dlouhé době trvanlivosti, mluvíme o roce nebo ještě delší době, a to už zase bude produkce z letošní sklizně. I kdyby krize na Ukrajině trvala dlouho a ta produkce tam by nebyla, v jiných zemích třeba ano. Mimochodem, u nás se navýšily osevní plochy pšenice už předtím. Takže si nemyslím, že by u nás hrozila panika z toho, že by lidé vykupovali krámy. A už vůbec si nemyslím, že by u nás byly prázdné obchody. Ty nebyly ani za socialismu. I když leckteré zboží nebylo, základní potraviny byly v dostatečné míře i tehdy. A jsem přesvědčen, že budou i do budoucna. Je možné, že něco může chybět nebo toho nebude dostatek, ale rozhodně si nemyslím, že by v České republice hrozily prázdné obchody. Česko je soběstačné v základních zemědělských komoditách, což jsou právě obiloviny, olejniny, je to ale i mléko nebo hovězí maso. Pravda, něco se musí dovážet, stoprocentní potravinová soběstačnost tady není, ale ta tu nebyla ani za socialismu, i když to někteří tvrdí. Také se muselo něco dovážet a nebyly to jen pomeranče na Vánoce.
Prázdné regály v obchodech tedy v žádném případě nehrozí?
Milan Teplý je trošku střelec. Možná je to dobře, že svými názory rozproudí diskusi, ale vidí to poněkud katastroficky. Možná to i úmyslně katastroficky řekl, ale tak to nebude. Je jasné, že potraviny budou dražší. Je jasné, že některé dočasně nebudou, ale rozhodně nehrozí prázdné krámy. A doufám, pakliže náš spotřebitel nezpanikaří, že nebudou ani dočasně prázdné. Protože když to lidé vykoupí třeba jako teď v Německu, dodavatelé to do obchodů zase navezou. Obchody u nás prázdné nebudou. Budou dražší potraviny, to ano, ale prázdné krámy nehrozí.
Ze slov generálního ředitele Madety Milana Teplého to vypadalo, že se na vládu zlobí, protože podle něj chce dávat dotace i těm malým zemědělcům, kteří nic nedělají. „Jen jednou za čas posečou trávu. Říkejte mi klidně agrobaron, ale já říkám, že dodávky potravin zajistí z 96 procent velcí dodavatelé,“ řekl. Nesouvisejí ty jeho výroky s tím, jak Fialova vláda změnila Strategický plán Společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027 ve prospěch menších a středních zemědělců, ale prázdné krámy by nám hrozily, pokud by se do problémů dostali velcí producenti?
Určitě to tak myslel, byl to takový verbální útok na nynější vládu, protože on určitě není jejím příznivcem. Ale vždy je na každém šprochu pravdy trochu. Milan Teplý má určitě pravdu v tom, že hlavní zásobování potravinami, ten objem, skutečně zajišťují ti velcí. K tomu, že se v rámci strategického plánu přesunula část prostředků k těm menším a středním farmářům, bych řekl následující. Evropská unie už dlouho – od dob Franze Fischlera, ještě než Česká republika vstoupila do Evropské unie – říkala, že zemědělské dotace nemají primárně sloužit produkci, ale má to být jakási sociální podpora zemědělské komunity a také zajištění veřejného zájmu. A veřejný zájem v podání EU je, aby zemědělství nepoškozovalo krajinu. Nějakou produkci sice umožňují, ale přímá – a to je pravda v mnoha dokumentech EU napsaná – podpora zemědělské produkce není možná. Je možná nepřímá, existují programy jako podpora citlivých komodit, v České republice se to týká například vinné révy, chmele, ovoce, chovu masného skotu, tedy toho, co se pase na loukách. Velkým producentům určitě nevyhovuje to, jakým způsobem vláda změnila připravený strategický plán. Je to možná legitimní názor, možná ho nemusela měnit tak moc. Na druhou stranu tak, jak ho změnila, je v souladu s dlouhodobými prioritami Evropské unie, kde na rozdíl od nás je drtivá většina produkce zajišťována spíš těmi menšími a středními.
Začali jsme válkou na Ukrajině, uprchlíky z Ukrajiny skončíme. Na konci minulého roku zvýšili čeští zemědělští výrobci své ceny o 18,8 procenta v důsledku rostoucích nákladů na energie, pracovní sílu, obalové materiály i dopravu. Myslíte, že ti, co sem z Ukrajiny přišli, budou zapojitelní do zemědělství nebo prací v potravinářském průmyslu a pomohou k tomu, že náklady na pracovní sílu neporostou, když jich bude víc, a oproti domácím pracovníkům by mohli být i levnější?
Velmi obecně řečeno ano. To, že tady bude větší komunita Ukrajinců, než byla ta dosavadní, může pomoci v zemědělství, ale třeba i v lesnictví nebo v potravinářství, protože zemědělství trpí nedostatkem pracovníků, zejména na rukodělné práce. Za kombajn si sedne skoro každý, ale natrhat jablka už se mnohým nechce. Protože občané České republiky na rukodělné práce moc nejsou, ukrajinská komunita může pomoci v zemědělství možná ještě více v potravinářství, ale i v gastronomii jako kuchařky a další profese v pohostinství. Ale záleží na tom, jaká struktura uprchlíků u nás zůstane. Ukazuje se, že ta úplně první vlna nebyli prostí ukrajinští občané, to byli spíše ti lépe situovaní. A ti buď půjdou dál na Západ, nebo to nebudou lidé, kteří by byli vhodní do zemědělství a lesnictví. Je pravda, že ukrajinská komunita je – protože to je celkově chudší země – skromnější v tom, že nepožaduje takové peníze jako místní. Ale mám zkušenost, když jsem loni jezdil po našich zemědělských podnicích, tak mi tam říkali, že už i Ukrajinci jsou dražší a že ta skutečně levná pracovní síla v našem zemědělství a lesnictví už se rekrutuje z jiných teritorií, například z oblasti Balkánu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
