Marek Benda k výročí Listopadu: Je špatné kastovat, že toto jsou ti praví pokračovatelé. Mám obavy, jak mi znovu začínají říkat, co smím dělat

17.11.2018 4:43

ROZHOVOR Demokracie není podle poslance ODS Marka Bendy něco, co máme navždy, na věčné časy. „To jsou věci, které si každá generace musí svým způsobem hájit a musí se o ně starat. To není nějaký automat, který může vydržet,“ prohlásil syn známého disidenta a polistopadového politika Václava Bendy v rozhovoru PL k výročí 17. listopadu 1989. A současně uvedl, že podle něj je celá vláda Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana do značné míry rehabilitací předlistopadových poměrů.

Marek Benda k výročí Listopadu: Je špatné kastovat, že toto jsou ti praví pokračovatelé. Mám obavy, jak mi znovu začínají říkat, co smím dělat
Foto: Jonáš Kříž
Popisek: Dlouholetý poslanec ODS Marek Benda

Myslíte si, že současná kauza kolem premiéra Andreje Babiše a jeho syna v případě farmy Čapí hnízdo se nějak promítne do oslav výročí 17. listopadu 1989? Už čtvrteční demonstrace na Václavském náměstí byla nejmohutnější v tomto roce.

To samozřejmě uvidíme. Myslím, že premiér si dá velký pozor, aby, pokud vůbec vyrazí na Národní třídu, tam šel v době, kdy tam nejsou občané, protože by se jinak spíše se zlou potázal. A předpokládám, že protesty, které proběhly ve čtvrtek, budou v nějaké podobě na našem území pokračovat. Uvidíme, jak moc se promítnou do oslav 17. listopadu.

Mají takové pouliční protesty a demonstrace dnes, tedy v době, kdy můžeme svobodně volit, nějaký smysl? Mohou něco ovlivnit ve chvíli, kdy demokratická opozice je bezmocná, když prezident prohlásí, že i kdyby byl trestně stíhaný premiér Andrej Babiš kvůli podezření z možného maření vyšetřování své kauzy z postu premiéra odvolán, že ho stejně už potřetí jmenuje znovu do čela vlády?

Občané mají právo se vyjadřovat, to je jeden ze základních atributů 17. listopadu, tohle jsme chtěli. Tohle právo se nemá nikomu zakazovat. A samozřejmě v tomto směru je to v pořádku. Je otázka, jestli na to politici berou zřetel nebo neberou zřetel. Vidíme, že nám prezident opakovaně vzkazuje, že je mu to jedno, ať se demonstruje, jak chce. Myslím, že mnoho jiných politiků je na to mnohem citlivějších. A demonstrace se tady konají v té či oné podobě, k té či oné vládě od roku 1989 opakovaně. Někdy vedly k nějakým posunům, někdy nevedly. Záleží na jejich masovosti, na odezvě společnosti a na spoustě dalších věcí.

Myslíte si, že organizátoři posledních demonstrací, hnutí AUVA, Milion chvilek pro demokracii a další, pokračují v odkazu 17. listopadu, v odkazu ideálů Václava Havla a tehdejších studentů, mezi kterými jste byl i vy? Bojují stejně jako lidé, kteří v roce 1989 vyšli do ulic, za to, abychom byli svobodným, demokratickým a právním státem? Jsou podle vás vašimi pokračovateli?

Na to je strašně složité a nejednoznačné odpovědět. Někdy jsou, někdy nejsou, já nechci říkat, tahle parta je pokračovatelem, tahle parta není pokračovatelem. Ale ano, je to celé v duchu toho, co jsme tehdy chtěli, občané mají právo se vyjádřit, i manifestací na náměstí, i v průběhu volebního období. V tomto případě jim fandím, ale byly jiné případy, kdy jsem jim nefandil. Proto jsem opatrný říkat „tohle jsou pokračovatelé Listopadu 89 a tohle nejsou“. Zdá se mi špatně, abychom to takhle kastovali.

Jste politik a právník. Je podle vás v současné době ohrožena demokracie a právo v České republice? Ať už ze strany Miloše Zemana, který často obchází nebo dokonce nerespektuje ústavní pravidla, nebo ze strany šéfa hnutí ANO, miliardáře a premiéra Andreje Babiše, jehož obrovský střet zájmů, teď především kvůli vyšetřování dotačního podvodu v kauze farmy Čapí hnízdo, čím dál víc podle jeho kritiků podrývá základy právního státu?

Demokracie je potenciálně ohrožena stále. Demokracie není něco, co máme navždy, na věčné časy. To jsou věci, které si každá generace musí svým způsobem hájit a musí se o ně starat. To není nějaký automat, který může vydržet. Vidíme to na řadě zemí. Nepochybně je svoboda a demokracie ohrožena v každou chvíli. Já mám dneska mnohem větší obavy z ohrožování našich svobod, z toho, jak mi chtějí různým způsobem předepisovat, kde smím kouřit, co smím dělat, jak smím mluvit, koho nesmím urazit. Ale současně chápu, že i v Čechách se odehrává souboj o to, jak má vypadat politika, jestli vítězství v prezidentských volbách znamená, že si pak prezident může dělat úplně všechno, co chce, a že nám může opakovaně vzkazovat, budu jmenovat jen toho, koho jmenovat chci, a nebudu se ohlížet na nic jiného. Ale to jsou věci, které se musí v tom každodenním politickém životě vybojovávat. Nic z toho nemáme automaticky a na věčné časy.

Někdo se diví, že prezident zase může jmenovat premiéra, když už své dva pokusy vyčerpal. Můžete vysvětlit, jak to je v ústavě přesně uvedeno, kdy platí tři pokusy pro jmenování premiéra?

Prezident tři pokusy nevyčerpal. Od doby, kdy vláda získala důvěru, to začíná znovu. Pokud tedy vláda, která důvěru získala, padne, jsme zase na začátku tří pokusů. Nezapomeňme, že sociální demokrati takhle měnili premiéra několikrát. Od Špidly přes Grosse až po Paroubka, taky během jednoho volebního období.

Dnes už se v politice objevují lidé, například v Pirátské straně, kteří se většinou narodili až po Listopadu 89, nebo byli v době těchto přelomových událostí malí, takže si nepamatují na totalitní režim. Myslíte si, že to má na současnou politiku vliv, když přichází generace, která nezažila totalitu. A možná tedy nevnímá případné hrozby omezování svobody a demokracie jako ti, kteří totalitu zažili na vlastní kůži?

Určitě to politiku ovlivní, to je naprosto zjevné, když vyrůstají další generace. Jsme už téměř třicet let od pádu komunismu. Dneska komunismus pamatují lidé 40 plus. A samozřejmě, že to nějaký vliv na tu společnost má a bude mít, jako pro nás, kteří jsme se narodili v roce 1968, byla druhá světová válka spíš dávnou minulostí. Takže po lidi, kteří minulý režim nezažili, je komunismus minulost. Navíc v tom hraje roli to, že ty nejrepresivnější podoby komunistického režimu tady fungovaly v letech padesátých a šedesátých, to už je zprostředkováno jen od našich dědů a otců. A je otázka, kolik takových pamětníků ještě je. Komunismus sedmdesátých a osmdesátých let byl přesně ten husákovský, který byl jakousi veřejnou smlouvou „my vás necháme jezdit na chalupy a vy nám nekecejte do politiky“. V té či oné podobě kolaborovali nebo se do nějaké míry podřídili téměř všichni. O tom se nechce nikomu mluvit a sdělovat tuto zkušenost svým dětem. Takže se paměť na komunismus do jisté míry rozpouští.

Není taková i politika Andreje Babiše vůči sociálním demokratům a komunistům, ale i vůči společnosti? Já vám zvýším důchody, mzdy, stejně to jde z našich daní nebo z úvěrů, které budou platit naše děti, a vy mě nechte rozšiřovat můj Agrofert a vydělávat? Není to stejný způsob vládnutí jako za Husáka, který stále funguje, jak se ukazuje?

Možná do jisté míry ano. Myslím, že celá vláda Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana je do značné míry rehabilitací předlistopadových poměrů. Oproti dobám zejména za Václava Havla, Václava Klause a tehdejších vlád, kdy to kyvadlo bylo výrazně vychýlené směrem k odporu komunismu, k té schopnosti pojmenovat ty věci, přijmout zákon o třetím odboji, přijmout zákon o restitucích a další, máme dneska pocit, že v osobě těchto dvou pánů se nám tady zvěčňuje vyznamenávání předlistopadových ministrů, předlistopadových umělců a dalších osob.

Není symbolem rehabilitace předlistopadových poměrů i podpora komunistů Babišově vládě, která jim umožňuje znovu podíl na rozhodování?

Ano, včetně toho, že současná vláda je závislá na komunistických hlasech.

Vy jste znal Václava Havla osobně, protože pocházíte ze známé disidentské rodiny. Když vidíte, jak se dnes mluví o prvním polistopadovém prezidentovi Václavu Havlovi, na jedné straně je glorifikován, na druhé straně obviňován ze všeho, co se ne úplně povedlo, jak se to blíží obrazu Václava Havla, jak jste ho znal?

To je opět nesmírně komplikovaná otázka. Je to stejné jako u všech ostatních mrtvých, jedna část lidí je glorifikuje, druhá část by na ně svedla viny za všechno, co se tady odehrálo. To, že tady došlo ke zpochybnění celého polistopadového vývoje nebo dochází ve výrocích, a Andrej Babiš je toho výrazem, jak jsme všechno vyprodali do zahraničí, jak jsme všechno zprivatizovali, jestli vůbec je naše orientace na Západ a na NATO správně nebo ne, jestli nemáme mít více azimutů, je samozřejmě zpochybněním všeho, co se zde Havel a lidé kolem něho pokoušeli dělat. Ale mnohdy je to děláno vlastně tak, že to není útok na něj jako na osobu, ale spíš na celkovou orientaci země, která byla poměrně konsensuální.

Václav Havel, váš otec Václav Benda a řada dalších disidentů už nejsou mezi námi. Ptáte se někdy sám sebe, co by řekli tomu, co se tady dnes děje, jak jsou ideály, za které byli i vězněni, zpochybňovány nebo dokonce vysmívány?

Téměř každý krok, který dělám, se pokouším konfrontovat s tím, co by tomu řekl táta. Jak by se on díval na to, co dělám, proč to dělám, jak vystupuju. Takže samozřejmě se člověk snaží udržet si i nějakou kontinuitu v historii. A samozřejmě by byl rád, kdyby se mu to podařilo. To ale ať posoudí jiní.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zařídil pomoc té, co vyhrála nad Babišem. Senátor ODS: Premiér odejde a bude zapomenut. Číňané jsou neurvalí a hluční

14:04 Zařídil pomoc té, co vyhrála nad Babišem. Senátor ODS: Premiér odejde a bude zapomenut. Číňané jsou neurvalí a hluční

ROZHOVOR Nechme památník na maršála Koněva být a řešme aktuální věci, nabádá v rozhovoru pro Parlame…