Markéta Šichtařová: Vnutí nám euro, stejné daně a sociální dávky a skončíme jako Řecko. Nebo jako Německo s dvouciferným počtem imigrantů. To je snad lepší Czexit. Anebo...

10.12.2017 16:50

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Česká republika může klidně dopadnout jako zbankrotované Řecko, protože nám bude vnuceno euro, stejné daně, stejné sociální dávky, což si nemůžeme dovolit a skutečně zbankrotujeme. Nebo skončíme jako Německo s řádově dvouciferným podílem imigrantů, které naše relativně stále ještě chudá země bude živit. Než tohle, to už snad lepší projít si problémy Czexitu, tvrdí Markéta Šichtařová v reakci na to, že Evropská komise žene naši zemi k unijnímu soudu. Přitom si vůbec nemyslí, že by bylo kdovíjak ekonomicky i jinak pro nás příznivé vystoupit z Evropské unie.

Markéta Šichtařová: Vnutí nám euro, stejné daně a sociální dávky a skončíme jako Řecko. Nebo jako Německo s dvouciferným počtem imigrantů. To je snad lepší Czexit. Anebo...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Poslanci schválili v prvním čtení státní rozpočet, který počítá s příjmy jeden bilion a 314,5 miliardy korun a výdaji jeden bilion a 364,5 miliardy korun, tedy schodkem ve výši 50 miliard korun. Zdeněk Stanjura, předseda sněmovního klubu ODS, upozornil na to, že na rozpočtu není poznat, že ho předložil strýček Skrblík, jak sám sebe nazval ministr financí Ivan Pilný. Ten považuje rozpočet za realistický. Jak na rozpočet, jehož celkovou výši příjmů ani výdajů už poslanci nebudou moci měnit, pohlížíte vy?

Anketa

Zaorálek navrhuje řešit žalobu EU na Česko za neplnění kvót tím, že přijmeme ,,pár desítek migrantů" a Bruselu to třeba bude stačit. Je to řešení?

2%
98%
hlasovalo: 9312 lidí

Docela ráda bych si poslechla, jak je možné, že strýček Skrblík navrhuje v době prakticky pětiprocentního růstu české ekonomiky rozpočet s tak vysokými výdaji, že schodek má dosáhnout 50 miliard korun. V tomto ohledu má pan Stanjura pravdu.

Samozřejmě pravdu má i pan Pilný se svým slovem „realistický“, pokud si to přeložíme jako „proveditelný“. Pochopitelně, že je technicky možné dosáhnout takového schodku, o tom není sporu! Jádro pudla je v tom, že on by byl za stávajících ekonomických podmínek realistický dokonce i takový rozpočet, který by byl vyrovnaný. Není umění vyrábět v době růstu schodky. Je umění rozpočet vyrovnat. A zatímco v dobách krizových je to těžší, právě nyní jsou tomu podmínky nakloněny.

Na setkání lídrů českého exportu prohlásil Andrej Babiš, že největším problémem tuzemské ekonomiky je nedostatek lidí na pracovním trhu. „Řada jich pracuje načerno a je otázka, kolik lidí bere dávky, nadělali si děti, aby nemuseli pracovat,“ řekl. Udržení ekonomického růstu by podle něj mohla pomoci vláda tím, že bude masivně investovat. „To je hlavní role státu, aby investoval a snížil byrokracii,” uvedl Babiš. Za lichou považuje obavu, že zaměstnávání cizinců negativně dopadne na tuzemské pracovníky. Co soudíte o těchto výrocích čerstvě jmenovaného premiéra?

To je nesmysl na nesmysl. Tak za prvé tvrzení, že problémem je nedostatek lidí, je zaměnění příčiny a následku. Problémem není nedostatek lidí, to je až důsledek problému. Skutečným problémem je, že centrální banka přehřála ekonomiku do stavu, že dokonce začali chybět lidé. Takže je nesmysl „řešit“ nedostatek lidí, protože to je jen následek.

Za druhé je vcelku nepěkné říkat, že „někdo si nadělal děti, aby nemusel pracovat“. To je na podobné úrovni jako mluvit o živnostnících jako o příživnících. Většina lidí, která má hodně dětí, se musí setsakra ohánět v práci a na různých přivýdělcích, aby je uživili. A lidé, kteří nepracují a žijí je z dávek, by nepracovali, ani kdyby děti neměli. Nasazování na děti je nasazováním na budoucnost a přežití vlastního národa.

Za třetí udržení ekonomického růstu nepomůže, bude-li vláda masivně investovat. Udržení ekonomického růstu totiž v okamžiku, kdy se ekonomika přehřála, už nepomůže ani svěcená voda, za takových okolností lze růst udržet už jen několik měsíců. Ostatně v bodě jedna jsem řekla, že přehřátí je špatné. Neboli vůbec není žádoucí takto vysoký růst udržet. Je žádoucí ho zchladit pokud možno řízeně – dřív, než ke zchlazení dojde živelně a s horšími důsledky. A právě to se podle mne stane.

Za čtvrté rolí státu NENÍ, NENÍ a ještě jednou NENÍ, aby investoval. Demaskujme to slovo: Investování státu znamená, že stát obere – formou daní, poplatků, zdravotního, sociálního a podobně – pracující lidi, podnikatele, firmy. Tyhle sebrané peníze pak použije třeba na dotace nebo na postavení něčeho, o čem se hrstka státních úředníků domnívá, že je to užitečné. To je to investování. A přitom se ještě cestou mnoho těch peněz ztratí na platy těch státních úředníků, kteří o této „investici“ rozhodují. Takže je to přesně opačně: Úkolem státu by mělo být nechat lidi a firmy svobodně investovat do toho, co oni uznají za vhodné, a ne jim peníze brát.

Na tomtéž setkání hovořil guvernér ČNB Jiří Rusnok, že v příštím roce lze očekávat pozvolné zvyšování úrokových sazeb. Upozornil, že ČNB je třetí bankou po americkém Fed a kanadské centrální bance, která ustoupila od politiky nulových sazeb, zatímco Evropská centrální banka na ní lpí. „V tomto směru my tento vývoj předbíháme, považuji to za naši jistou výhodu,“ pronesl. Co nám to tedy může přinést?

To je z poloviny pravda, z poloviny zavádějící. Ano, ČNB je třetí centrální bankou, která opustila politiku nízkých úrokových sazeb. Ano, je dobře, že to udělala. Ale ne, není dobře, že k tomu byla donucena okolnostmi, ona se totiž nechala zahnat do kouta a může si za to sama. Neměla tak dlouho intervenovat proti české koruně. Kdyby to neudělala, ekonomiku by nepřehřála, nebyla by přitlačená ke zdi a nemusela by nyní tak výrazně reagovat zvyšováním úrokových sazeb. Ale na druhou stranu dobře, že už úrokové sazby zvyšuje, což je právě pokus o ono řízené zchlazování, dokud to ještě jde, kdyby otálela, bylo by to horší.

Při kontrole projektů na rozvoj vzájemné spolupráce obcí a místních partnerství z let 2010 až 2016 objevil Nejvyšší kontrolní úřad dost pochybení. Na projekty šlo převážně z evropských fondů 619 miliónů korun, ale z toho 586 miliónů korun na platy osob, které byly do projektů zapojeny, zbytek na různé dokumenty, strategie, akční plány a metodiky. Peníze z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost rozdělovala ministerstva vnitra a práce a sociálních věcí. Dá se v něčem takovém najít smysl?

Pravý smysl dotací vždy byl v tom, aby se na jejich přerozdělování přiživilo co nejvíc úředníků a různých komisí. V realitě žádná dotace většímu blahu nepomáhá. Čili z pohledu úředního šimla to smysl pochopitelně dává. Z pohledu ekonomiky a blaha občanů to není nic překvapivého, protože blaho občanů smyslem dotací nikdy nebylo.

Evropská komise posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich přístupu k programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Soud může rozhodnout o vysoké jednorázové pokutě. Andrej Babiš, jehož vládu ve středu prezident Miloš Zeman jmenuje, chce hned o den později na summitu lídrů zemí EU v Bruselu přijít s tím, že Česko poskytne kolem 200 milionů korun na zlepšení situace v Libyi, kde se hromadí stovky tisíc lidí, kteří se odtud chtějí dostat do Evropy. Jak ven z tohoto začarovaného kruhu: platit pokuty, přispívat na řešení migrační krize, nebo se podvolit a přijímat a přijímat, což asi stejně dřív, nebo později budeme muset?

A proč bychom dřív, nebo později museli? Pro mě znamená tlačení nás do kvót sáhnutí na naši národní suverenitu a územní celistvost. Evropská unie dosud není federací, takže to je nepřijatelné, byť v souladu s unijními dokumenty. Otázkou pak je, zda jsou tyto unijní dokumenty ještě přijatelné. Například jeden z nich, evropský systém sociálních práv, byl podepsán premiérem už v době, kdy vláda byla v demisi!

Víte, já si vůbec nemyslím, že by bylo kdovíjak ekonomicky i jinak pro nás příznivé vystoupit z EU, zvláště když vidím ten nedůstojný bojkot Brexitu. Ale když to otočím, mám silné obavy hraničící s jistotou, že setrvání v EU je ještě nesrovnatelně horší. Klidně můžeme dopadnout jako zbankrotované Řecko, protože nám bude vnuceno euro, stejné daně, stejné sociální dávky – což si prostě nemůžeme dovolit a skutečně zbankrotujeme, anebo skončíme jako Německo, tedy řádově s dvouciferným podílem imigrantů, které naše relativně stále ještě chudá země bude živit. Anebo rovnou obojí dohromady. Než tohle, to už snad lepší projít si problémy Czexitu. Lepší krátká bolest, než rozvrat, ze kterého není cesty zpět.

Pak je tu samozřejmě hypotetická třetí cesta. Pokud se země střední a východní Evropy dostatečně silně spojí, třeba by se jim mohlo podařit prosadit dvourychlostní integraci, jakési rozlomení Evropské unie ve dvě. My bychom zůstali v té „pomalejší“ části, nikdo by na nás tedy po této stránce tolik netlačil. Naprostým ideálem je pak zapojení do evropské zóny volného obchodu, ale už vně tvrdého jádra EU.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Evropská komise navrhuje vznik Evropského měnového fondu místo dosavadního Evropského stabilizačního mechanismu a zřízení funkce ministra financí a hospodářství EU, který by předsedal euroskupině. Komise také navrhuje začlenění zásadních prvků Paktu stability a růstu do právního rámce EU. Nynější ekonomický růst všech zemí bloku a nízká nezaměstnanost jsou podle komise vhodnou chvílí, kdy začít se změnami, na jejichž konci by v roce 2025 měla být měnová unie jednotnější, efektivnější a demokraticky odpovědnější. Jak věrohodně na vás tahle vize působí?

Působí na mě tak, že na ni Evropská komise bude opravdu silně tlačit. A to je právě ten začátek konce, který jsem popsala výše, je to totiž začátek federalismu. Takže buď nám bude vnucen německý imigrantský model včetně všech kulturních důsledků, počínaje náboženskými prvky až po unisex toalety, anebo to ekonomika nemůže unést a skončí jako jižní křídlo EU, které výrazně zchudlo a na euru prodělalo. Nebo obojí.

A ne, není vhodná chvíle. Právě stávající chvíle totiž ukazuje, jak se země Evropské unie vyvíjejí nerovnoměrně: U nás už zvyšujeme úrokové sazby, v eurozóně ještě ne. U nás máme nejnižší nezaměstnanost v EU, nejrychlejší růst – to přeci naopak přímo řve, jak se vyvíjíme jinak, nikoliv stejně. Jak potřebujeme jinou monetární a fiskální politiku, nikoliv stejnou.

Jak jste vnímala rozruch kolem seznamu dezinformačních webů, který na svých stránkách zveřejnil prezidentský kandidát Jiří Drahoš a v němž byly nejen ParlamentníListy.cz s řadou serverů podle návodu Evropských hodnot, ale i některé blogy včetně vašeho?

Připadlo mi to jako dost dobrá legrace. Nechť si udělá názor každý sám.


ROBOT NA KONCI TUNELU

aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím


Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz přichází s výbušnou zprávou o stavu dnešního světa.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...

  • * OBJEDNAT se slevou ZDE
  •  

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Šesták po vyznamenání od Zemana musel skončit v Akademii věd. Teď nám pověděl nepěkné věci o poměrech ve vědě i o Německu, které tak obdivujeme...

0:16 Profesor Šesták po vyznamenání od Zemana musel skončit v Akademii věd. Teď nám pověděl nepěkné věci o poměrech ve vědě i o Německu, které tak obdivujeme...

ROZHOVOR Často skloňovaný neomarxismus, jakési hledání přeměny reálných poměrů ve společnosti, je v …