Markéta Šichtařová rázně vstupuje do „obchodní války“ s Polskem: Oni mají máslo na hlavě. České pivo neobsahovalo salmonelu!

24.02.2019 9:58

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Za drahá mobilní data v Česku mohou minulé vlády, protože pro ně nebylo zlevňování mobilních hovorů vždy prioritou, ale příjmy do rozpočtu zajímaly politiky vždy. Markéta Šichtařová připomíná, jak český stát umělým prodlužováním monopolu Telecomu a z něj plynoucím prostředím vysokých cen de facto poškozoval konkurenční prostředí na českém telekomunikačním trhu, jak bránil vstupu konkurence na telekomunikační trh a snížení cen za volání. Pro stát to bylo finančně výhodné, nikoliv však pro klienty. Analytička se zamýšlí také nad tlakem na zrušení hotovosti, za nímž vidí touhu státu vše ovládat a kontrolovat.

Markéta Šichtařová rázně vstupuje do „obchodní války“ s Polskem: Oni mají máslo na hlavě. České pivo neobsahovalo salmonelu!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Odhlédněme od výroku ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové o tom, že si Češi za drahá mobilní data mohou sami, ale podívejme se na analýzu společnosti Point Topic za třetí čtvrtletí loňského roku podle parity kupní síly na jednotlivých trzích. Čím to, že Češi podle té analýzy platí za jeden gigabyte stažených dat prostřednictvím mobilní sítě LTE nejvíce v Evropě, v průměru zhruba 148 korun, zatímco ve Finsku, Švýcarsku a Rakousku v přepočtu pouhé dvě, tři koruny?

V podstatě to, bohužel, je víceméně pravda, že Češi si za drahá mobilní data mohou sami – přesněji řečeno, nemohou za to „Češi“, ale mohou za to minulé vlády!

Hlavní problémy jsou dva: Zaprvé, pro český stát nebylo zlevňování mobilních hovorů vždy prioritou, zatímco příjmy do rozpočtu politiky vždy zajímaly. Zadruhé, Český telekomunikační úřad jako regulátor jednal v řadě případů bez zjevné koncepce a předvídatelnosti. Typicky je to vidět na případu Českého Telecomu.

V minulosti totiž sám český stát uměle prodlužoval monopol SPT Telecomu / Českého Telecomu. Prostředím vysokých cen pak de facto poškozoval konkurenční prostředí na českém telekomunikačním trhu. Český stát také bránil vstupu konkurence na telekomunikační trh a snížení cen za volání. To bylo pro stát finančně výhodné, nikoliv však pro klienty.

To se pak konkrétně projevovalo v předražování cen za přístup k pevné síti pro alternativní operátory oproti cenám pro koncové zákazníky až 12 000x! Paradoxní bylo, že v mnoha případech bylo mobilní volání levnější variantou.

No a aby toho poškozování ze strany státu nebylo málo, tak také stát značně komplikoval vstup dalších operátorů. Podivné vypisování aukcí, při nichž zjevně šlo státu hlavně o cenu, nikoliv o zefektivnění fungování sektoru, proběhlo v roce 2001, 2004, 2008 a znovu ještě v roce 2012. Zkrátka stát se sice snažil maximalizovat svůj vlastní finanční výtěžek z telekomunikačního sektoru, nicméně rukojmím této snahy se stal rozvoj telekomunikací i užitek klientů.

Dnes za tyto chyby státu platíme ve vyšších cenách a v nižším stupni rozvoje telekomunikací, než jakého jsme mohli dosáhnout, kdyby stát uměle nesabotoval konkurenční prostředí, nevnášel chaos do tendrů na telekomunikační licence a byl motivován víc snahou o dlouhodobý rozvoj ekonomiky než pouhým jednorázovým finančním výtěžkem.

Hospodářská komora se znepokojením konstatovala, že výrazně vzrostl počet firem, které letos zvažují odložit realizaci svých investičních rozhodnutí. Její šéf Vladimír Dlouhý upozornil, že každý rok, kdy budou firmy váhat a vyčkávat s investicemi, zvyšuje riziko výraznějšího zpomalení české ekonomiky v následujících letech. Co tomuto varování říkáte a máte pochopení pro firmy, které s nimi váhají vzhledem k nejistotám plynoucím hlavně z vývoje v zahraničí?

To je typická záměna příčiny a následku.

Nemá cenu brečet nad tím, že firmy odkládají své investice a tím zpomalují ekonomiku. Kauzalita je totiž spíš opačná: Ekonomika zpomaluje, proto firmy odkládají své investice. A ano, samozřejmě se tím spouští začarovaný kruh: pomalejší růst, nižší investice, z nich plynoucí pomalejší růst, z něho plynoucí nižší investice a tak dál. Pochopitelně, že jedno souvisí s druhým, že do jisté míry je to jako otázka, zda dřív bylo vejce, nebo slepice. Ale přeci jen v tomto případě můžeme určit, co bylo dřív – dřív bylo přehřátí ekonomiky, teprve až poté byly firmy nuceny omezovat investice.

Tyto nářky Komory jsou tedy zbytečné, protože teď už se spirála rozjela a už ji lze těžko zastavit. Prostě kde je nižší hospodářský růst, tam není dost investičních příležitostí, takže nemá smysl divit se tomu, že firmy investují méně.

Jednou z dalších platebních možností se po uvedení služby Apple Pay stává i u nás tato mobilní platba. Přibližuje se čím dál víc úplné zrušení hotovosti, nebo její existence bude mít nadále své opodstatnění?

Tlak na zrušení hotovosti je okecáván údajným bojem proti černé ekonomice, jenomže v realitě v jeho pozadí stojí touha státu vše ovládat a kontrolovat. Jakmile zrušíte hotovost, budete donuceni mít všechny peníze v bankách. Pak nebude problém nastavit třeba úrokové sazby mínus deset procent.

Rozumný člověk se ale nebude chtít nechat okrást. A tak než aby dal peníze do banky a ona mu strhla 10 procent, raději si koupí nějaký nesmysl. Třeba nové auto, které nepotřebuje, protože už jedno má. A to je přesně to, co centrální banka chce: konzum, utrácení, rozhazování, konzum. Tak nesmyslné nákupy vyprovokované jen tím, že si nebudete chtít nechat strhávat peníze na účtu, roztočí kolečka ekonomiky. Papírově tedy ekonomika poroste. Skutečný růst ve smyslu zlepšování životní úrovně to ale nebude!

Navíc konec hotovosti je i koncem svobody. A ta má větší cenu než boj s recesí, a ještě k tomu jen boj na papíře. Zastánci digitálních peněz tvrdí, že bojují s kriminálními živly. Já se však bojím, že tím mohou také bojovat s nepohodlnými politickými odpůrci. Své o tom ví britský aktivista Tommy Robinson, který je znám tím, že jako novinář informoval o soudu s pákistánským gangem, který znásilňoval nezletilé dívky. Společnost PayPal zajišťující internetové platby mu oznámila, že mu už nebude dál zpracovávat platby. Jak snadné je umravnit skrze elektronickou kontrolu peněz politického odpůrce!

Průměrná sazba hypoték v Česku se v lednu dostala na úroveň tří procent, tak drahé byly hypotéky naposledy v únoru 2014. Počet nově sjednaných hypoték v lednu klesl na své minimum rovněž za pět let. Je hypotéka pro Čechy už zase luxusem, jak se objevilo v nějakém komentáři, a jak jinak při současných cenách nemovitostí mohou své bydlení financovat?

Slovo „luxus“ je značně přehnané v případě, že budeme cenu hypoték porovnávat s průměrem za posledních sto let… To, že v posledním desetiletí byly úrokové sazby extrémně a nepřirozeně nízko, je věc jiná. Z velmi dlouhodobého pohledu jsou stále ceny hypoték velmi nízko. Problém je jinde. Ne u výše úrokových sazeb, ale v přehnaně vysokých cenách realit. Zkrátka centrální banka dovolila, aby se trh s nemovitostmi strašlivě přehřál – a to nikdy dovolit neměla. Samozřejmě žádnou zázračnou radu, jak se k nemovitosti snadno dostat, nemám – prostě holt si budeme muset na vyšší ceny a dražší hypotéky zvyknout.

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek

  • Piráti
  • Pusťte nás na ně, porveme se za vás!
  • poslanec

Česko od čtvrtka zavedlo kontroly zdravotní nezávadnosti veškerého hovězího masa dovezeného z Polska před jeho uvedením na trh v reakci na zjištění veterinářů, že asi 700 kilo polského hovězího masa obsahovalo bakterie salmonely. Od našich severních sousedů poté zaznělo, že mohou v odvetě zavést kontroly českého piva a že jejich případné problémy zveličují země, které v oblasti produkce potravin nestačí na polskou konkurenci, protože vyrábí více a levněji. Okopáváme jen Polákům kotníky, nebo je opatrnost u jejich potravin namístě?  

Klasická obchodní válka: Ty uvalíš bariéry na mě, já na tebe. Jenomže Poláci mají máslo na hlavě. Nejsem si vědoma toho, že by české pivo obsahovalo salmonelu… Poláci navíc na nějaký bojkot obchodu ani nemají právo, v rámci Evropské unie musí být přeshraniční trh otevřen, leda že by se objevily nějaké problémy, jakou jsou právě tyto zdravotní.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ve středu představil návrhy, kterými by se mělo regulovat poskytování sexuálních služeb. Kdyby stát stanovil pravidla pro prostituci, tak by podle Michálka do státní pokladny přitekla na daních až jedna miliarda korun, která by zaplatila obědy pro sto tisíc dětí. Co si o této iniciativě Pirátů myslíte?

Je to nejlepší způsob, jak prostitutky ještě víc zatlačit do ilegality, tedy jak jejich činnost učinit ještě víc rizikovou pro klienta. Čím větší ilegalita, tím větší například zdravotní riziko.

Když se noční můra stane skutečností: Vinou zvůle státních institucí je i dnes možné, aby se člověk dostal do institucionální pasti, z níž není úniku. Toto je biografický a investigativní příběh ženy, kterou „rozvinutý stát“ kvůli své aroganci téměř zničil. Víc než rok byla na základě vykonstruovaných obvinění držena proti své vůli v blázinci. A když nakonec byl podvod odhalen a žena musela být propuštěna, zaplatila cenu nejvyšší: zkorumpované úřady jí v době, kdy byla na základě podvodu zavřená v psychiatrické léčebně, odebraly dítě…

– OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česko jako přívěšek, F-35 jako výpalné. USA jsou připraveny chránit jen některý vzdušný prostor. Rozborka profesora Krejčího

4:44 Česko jako přívěšek, F-35 jako výpalné. USA jsou připraveny chránit jen některý vzdušný prostor. Rozborka profesora Krejčího

„Nelze pochybovat o tom, že když se ve Washingtonu rozhodnou rozmístit v Česku či Polsku jaderné nál…