Která hlava státu nejvíce poškodila naši zemi?Anketa
Ohlásil jste kandidaturu na senátora s podporou TOP 09. Proč jste se rozhodl k tomuto kroku a čím chcete oslovit své voliče?
Rozhodl jsem se kandidovat do Senátu už před velmi dlouhou dobou. Jde o senátorský obvod, kde jsem vyrostl a kde žiji. Na základní školu jsem chodil v Praze 1, na gymnázium v Praze 7, na vysokou školu v Praze 2, všechno v mém senátorském obvodu. Poznal jsem Senát jako ministr životního prostředí, kdy jsem tam docházel se zákony. Byl jsem s nimi v Senátu velmi úspěšný. Atmosféra je tu věcnější než v Poslanecké sněmovně. Vím, že se v Senátu něco skutečně udělat dá. Jsem si vědom toho, že lidé mají k Senátu spíše negativní vztah, ale Senát nepatří do koše. Ukáži, že mandát senátora lze vykonávat jinak. Vazba senátora na volební obvod může a měla by být daleko užší.
Takže vedle témat celostátních a globálních je důležité se hodně starat o svůj volební obvod. Moje představa je být senátorem primárně pro občany Prahy 1, Prahy 7 a částí Prahy Hradčany, Bubeneč, Sedlec a Suchdol. Chtěl bych vytvořit tak úzkou vazbu, aby se lidé na mě obraceli po celých šest roků. Včetně starostů městských částí. Což by se se odrazilo ve zlepšení žití v těch městských částech, kterých se to týká. Celý život se věnuji ochraně životního prostředí, což je moje hlavní téma. V Senátu teď není nikdo, kdo by byl na životní prostředí expertem. Je to bohužel vidět na výsledcích legislativy. Prochází tam zákony, které životnímu prostředí neprospívají, nebo jsou dokonce škodlivé.
Druhé téma, které je se mnou spojené, je ochrana lidských práv. Jde v podstatě o havlovské téma. Česká republika by se měla ozvat, když dojde kdekoliv k porušení lidských práv. Neměla by kalkulovat a chytračit, zda-li je to, či není výhodné. Když jsme sami žili v totalitě, vážili jsme si každého, kdo se ozval nezištně na naši ochranu. S touto životní zkušeností bychom se tak měli chovat i my. Tohle ve vztahu k Rusku, Tibetu a Číně bohužel selhává. Dnešní politická reprezentace chytračí a, s prominutím, krade nám samu podstatu naši identity, kterou zemi vetkl Václav Havel, totiž že jsme principální a je na nás spolehnutí.
Psali jsme:
Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?Anketa
Po sestřelení malajsijského civilního letadla zostřila Evropská unie sankce vůči Rusku. Jsou dostatečné? Pohnou s ruským prezidentem Putinem, aby přestal podporovat východoukrajinské povstalce?
Bezprostředně poté, kdy ruská armáda překročila ukrajinskou hranici a došlo k okupaci části suverénní země, jsem sepsal otevřený dopis premiérovi Sobotkovi. V něm jsem se spojil s Lubošem Dobrovským, bývalým ministrem obrany a velvyslancem v Moskvě. Přidal se Michael Kocáb a Jaromír Štětina. Žádali jsme co nejtvrdší sankce, jak ekonomické, tak politické. Argumentovali jsme tím, že Československo má tu zkušenost s okupací z roku 1968. Žili jsme pod okupací, víme co to je. Imperiálnímu charakteru putinovského Ruska dobře rozumíme, protože jsme ho zažívali pod Sovětským svazem. Jak to popsal kdysi Václav Havel, největší problém Ruska je, že neví, kde má hranice.
Měl jsem za to, že sankce by měly být co nejtvrdší. Navrhovali jsme, aby byl zastaven příliv ruského kapitálu do České republiky, což se ještě nestalo. Aby byla zmrazena konta a kontrolován původ peněz (samozřejmě od nějaké částky). Navrhovali jsme, aby Rusko bylo vyloučeno z G8, což se stalo. Aby byl zastaven tendr na Temelín vůči Ruské federaci, což se také stalo. Dokonce jsme šli tak daleko, že jsme navrhli zastavení vydávání víz, vyjma odpůrců režimu. Část občanů Ruské federace si užívá výhod konzumního způsobu života na Západě, ale zároveň podporuje Putina, který porušuje elementární pravidla fungování západní demokratické společnosti. Obojí podle nás nelze najednou.
Od prvopočátku jsem tedy patřil k těm, kteří požadovali velmi tvrdé sankce. Bohužel došlo na má slova a postupně se sankce přitvrzují. Jestli sankce v dnešním rozsahu pomohou? Jistě budou problémem pro oligarchy, pro ruskou ekonomiku. Ta je ze tří čtvrtin závislá na vývozu ropy a zemního plynu. Evropa by měla připravit a hned začít realizovat plán, jak se v co nejkratší době od energetické závislosti na Rusku odpoutat. Je to záležitost strategická a podle mého jde o nejefektivnější sankci, kterou je možné vůči totalitnímu putinovskému režimu použít. Ekonomický tlak povede k politické změně.
Psali jsme:
Na vašem facebookovém profilu citujete Edwarda Lucase, autora knihy Nová studená válka, který mimo jiné navrhuje zřídit hlavní základnu NATO v Polsku. Souhlasíte s ním?
Projev liberála Edwarda Lucase v americkém Kongresu mě velice zaujal. Shoduji se s Lucasem v tom, že na Putina neplatí nic jiného než síla. Jsme zpátky ve studené válce. Dokonce možná ještě dále, když je v bezprostřední blízkosti Evropské unie sestřeleno civilní letadlo. To je velmi vážné. Sankce musí být doprovázeny přítomností NATO v pobaltských zemích, které jsou pravděpodobně nejohroženější. Což znamená vybudování základny v Polsku a rotace a přítomnost armád NATO v Pobaltí. Takže ano, s tímto návrhem souhlasím.
Ukrajina na tom není ekonomicky nejlépe a pokračující boje tuto situaci ještě zhoršují. Byl by řešením nový Marshallův plán jak opět navrhuje Lucas?
Předně, nelze akceptovat a tolerovat skutečnost, že Putin obsadil suverénní zemi a zabral část jejího území. Věřím, že Evropa – bohužel postupně – dojde k principiálnímu postoji k Rusku s cílem ho demokratizovat. Je to v našem zájmu. Nechceme být s Ruskem v konfliktu. Přejeme si demokratické Rusko.
Druhým tématem je Ukrajina. Je jasné, že celý ten manévr bude něco stát. Jsou různé studie, které ukazují, že Ukrajina dokáže být energeticky nezávislá na Rusku. Má dostatek zdrojů, kterými dokáže zajistit své fungování, využije-li moderní technologie. A modernizace Ukrajiny bude bezpochyby něco stát. Předpokládám, že Evropa a vyspělý svět se na tom budou podílet. A co je cena, za kterou stojí mít za souseda stabilní demokratickou Ukrajinu? Podle mne je hodnota svobody a demokracie nevyčíslitelná. V tomto ohledu mě velmi zklamal premiér Sobotka, který namísto principiálního postoje argumentuje počty zaměstnanců ve firmách s ruskou majetkovou účastí. Vůbec si neuvědomuje, že to nejde takhle počítat. Premiér by měl vystupovat na obranu svobody a demokracie a dát nám garanci, že se Česká republika připojí k zemím, které tento postoj zastávají. Neměl by se schovávat v koutě a říkat, že sankce na nás nedopadnou.
I z pragmatického ekonomického pohledu však přece není v zájmu okolních zemí, aby Ukrajina nějak ekonomicky zkolabovala a hrozil jim třeba nějaký masivní příliv uprchlíků... Je proto i pro nás důležité, aby se Ukrajině ekonomicky dařilo a případně se jí pomohlo...
Ohromná hodnota evropského projektu je v tom, že úspěšně zajišťuje mír na kontinentu po tak dlouhou dobu. A vedle toho jsou tu aspekty ekonomické. Evropa vytvořila společně ekonomiku silnější než Spojené státy. Perspektiva toho, že se Ukrajina stane součástí EU, nabízí možnost rozšíření bezpečné zóny společně s rozšířením trhu. Možnost, že se Ukrajina stane součástí Evropy, je tedy i pro členské státy EU atraktivní, i když to bude pochopitelně něco stát. Ostatně, přístup České republiky a dalších zemí bývalé střední a východní Evropy také západní Evropu něco stál. Stále nám Evropa přispívá z evropských fondů podstatně více, než ji přispíváme.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
