Kvitujete postup vlády Petra Fialy ve věci války na Ukrajině?Anketa
„Tak dochází k tomu, že těchto potravin konzumujeme víc a víc, ale reálně to našemu tělu, kromě obezity a dalších nemocí, nic nepřináší,“ říká ParlamentnímListům.cz výživová poradkyně Margit Slimáková.
Stejný názor má i Kateřina Cajthamlová. Známá lékařka, která vešla do veřejného povědomí hlavně díky účasti v pořadu Jste to, co jíte, ParlamentnímListům.cz potvrdila, jak nebezpečné jsou různé polotovary a náhražky: „Podle zprávy FAO (Organizace pro výživu a zemědělství, pozn. red.) z roku 2019 poškozuje konzumace polotovarů a potravinových náhražek (tzv ultra-processed-food) zdraví. Potraviny vytvořené z extrahovaných živin v kombinaci s modifikovanými živinami (např. modifikovaný škrob, želatina) a laboratorně vyrobenými aditivy (příchutě, aromata), slazené nápoje a pečivo, instantní jídla, margaríny a rafinované rostlinné oleje – to vše vede podle řady několikaletých studií na velkých souborech lidí k řadě negativních důsledků,“ řekla nám doktorka Cajthamlová.
Perla se vyplatí
Právě instantní jídla, jako jsou levné čínské polévky, nebo náhražky typu margarín místo másla, kupují lidé v posledních měsících častěji.
Zatímco 250 g másla pořídíte v průměru za 60 korun, stejné množství margarínu se dá pořídit i o dvacet korun levněji. Margarín je však často prodáván ve větších baleních, například 450g Perly Plus lze aktuálně koupit v obchodním řetězci Tesco za 59,90 Kč. Kdo tedy hledí na rozpočet, spíše sáhne po margarínu, i když máslo je výživově kvalitnější a pro zdraví lepší.
Čím jsou vlastně průmyslově zpracované potraviny tak nebezpečné?
„Především je to nedostatečná nutriční hodnota této stravy, v níž chybí kromě dostatku makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky) i mikroživiny (přirozeně přítomné vitaminy, minerály, vláknina či přirozeně v původní stravě přítomná barviva – karotenoidy, antokyany, chlorofyl a další látky, které mají komplexní pozitivní zdravotní důsledky,“ odpovídá ParlamentnímListům.cz MUDr. Kateřina Cajthamlová.
Fotogalerie: - Malé modulární reaktory
Náhražky jsou navíc prý většinou chuťově výraznější než přirozená strava. „Obsahují návykový glutamát sodný nebo glukózo-fruktózový sirup, který porušuje citlivost tkání na inzulin a má návykovou přeslazenou chuť,“ vysvětluje Cajthamlová nevýhody nekvalitních potravin.
Glutamát sodný, který na obalech můžeme najít jako „éčko“ 621, přitom obsahuje spousta potravin. Například tolik oblíbené uzeniny – klobásy nebo párky, různé omáčky, instantní polévky nebo kořenící směsi.
Čerstvé a lokální = pro mnoho lidí nedostupné
O významu hodnotných potravin je přesvědčena i výše citovaná Margit Slimáková: „Základní potraviny a co nejméně průmyslově zpracované potraviny jsou naprosto zásadní pro lidské zdraví. Naopak průmyslově zpracované potraviny jsou nejčastější příčinou chronických nemocí ve vyspělém světě.“
Chyba ale podle Slimákové není jen ve vzrůstajících cenách. „Mnoho lidí neumí jíst ze základních potravin. Kdo dnes vaří třeba fazole nebo kroupy, kdo používá lokální ovoce a zeleninu? Používáme enormní množství potravin z dovozu, a pak také právě ty průmyslově zpracované produkty. Ty jsou sice možná levné,“ připouští Slimáková, „ale nezasytí nás.“
Psali jsme:
Podle Slimákové se jídlem také nepřiměřeně plýtvá: „Ne tedy jenom u nás, to je taky celkově nešvar vyspělého světa. Vyhazuje se až jedna třetina potravin. Přitom třeba můžeme využít i zeleninové košťály, ze kterých uděláme vývar, některé druhy brambor lze jíst i se slupkami apod.,“ vysvětluje výživová poradkyně.
Jak však vysvětluje sociální pracovnice Milena Černá z neziskové organizace NADĚJE, ne každý člověk má možnost dostat se k čerstvé a lokální zelenině nebo ovoci. „Dovedu si představit, že tyto možnosti mají lidé na vesnicích, kde si můžete něco vypěstovat nebo tam funguje výměnný obchod, takže sousedé se o svoje plodiny rádi podělí.“
Ve městech je však situace jiná: „Pokud nemáte možnost dostat ovoce a zeleninu od přátel nebo příbuzných z vesnice, jste odkázáni na běžné obchodní řetězce. Ty jsou dnes však opravdu drahé, a cena často neodpovídá kvalitě,“ říká Černá. „A co se týče třeba farmářských trhů, tam sice kvalitní potraviny najdete, ale cena je zase moc vysoká. Středněpříjmová rodina tam občas nakoupit může, ale pár nákupů ročně u farmáře, to podle mě neudělá se zdravím moc velký efekt. No, a ti, co otáčejí každou korunu, mohou trhy rovnou vypustit z hlavy,“ říká ParlamentnímListům.cz Milena Černá.
Jelikož je díky své práci v denním kontaktu s lidmi, má také přehled o kvalitě a cenách v různých obchodech. Jsou prý mezi nimi velké rozdíly: „Třeba bio řada od Albertu má docela dobré potraviny, ovoce a zeleninu většinou kvalitní, a za rozumnou cenu. Poměrně dobře si vede i Billa. Nejhorší je to v Tescu a Lidlu. Tam běžně narazíte na nahnilé nebo seschlé věci, pečivo je většinou jako guma…“
Vysoký tlak, rakovina i deprese
Konzumace potravin s nízkou výživovou hodnotou vede i ke zdravotním problémům. Z celkem „obyčejných“ lehčích zažívacích potíží to může přerůst až v rakovinné bujení.
„Podle populačních studií dochází ke zvýšení rizika nádorových onemocnění, srdečních chorob, hypertenze, cukrovky druhého typu i náhlého úmrtí, pokud konzumujeme víc než 10 % potravy spadající do kategorie UPF (ultra zpracované potraviny pozn. red). S každou denní dávkou této náhražkové vysoce zpracované stravy denně se riziko náhlého úmrtí ve vyšších věkových kategoriích zvyšovalo o 18 %,“ varuje MUDr. Kateřina Cajthamlová.
„Při trávení těchto typů potravin potřebujeme méně energie než při trávení potravy přirozené a málo zpracované či syrové. Strava vysoce průmyslově zpracovaná obsahuje řadu příměsí, které nebyly nikdy systematicky testovány nikým jiným než těmi, kdo tyto přidané látky do stravy přidávají. Jejich interakce už vůbec není známa. Je ale zjištěno, že negativně ovlivňují střevní mikroflóru, a to vede k řadě chronických onemocnění. Zdravá střevní mikroflóra naopak přispívá ke zdravému imunitnímu systému i k dobré náladě – vyrábí totiž až 60 % serotoninu, tzv. hormonu spokojenosti,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz doktorka Cajthamlová.
Jinak řečeno – nekvalitní náhražkovitá strava zhoršuje nejen fyzické zdraví, ale i psychiku.
„Kromě deprese, poruch nálady celkového pocitu zdraví může docházet i ke vzniku různých poruch příjmu potravy a dalších psychických změn – jako je třeba apatie, porucha pozornosti a nadměrná dráždivost, úzkost či další,“ varuje Cajthamlová a popisuje experiment, který provedl americký odborník na výživu Ancel Benjamin Keys: „Šestatřiceti vybraným mužům v produktivním věku bylo z potravy odstraněno maso. Kromě negativních fyzických změn se zmenšením kapacity plic, srdečního výdeje a jater i ledvin výzkumníci zaznamenali propady nálad, stavy agrese i autoagrese, ztrátu smyslu pro humor a projevy nutkavého jednání a sociofobie s patologickou koncentrací na úvahy o jídle a vaření.“
Že má nekvalitní a nedostatečná strava opravdu vliv na psychiku, potvrzuje ParlamentnímListům.cz také psycholog a psychoterapeut Jaroslaw Furtan: „Výživa má určitě vliv na mozek a kognitivní funkce, ale pro člověka je zátěžový vůbec ten fakt, že nemá dostatek jídla, resp. že si ho nemůže dovolit. Mnoho z nás si neumí představit, jaké to je, koupit si na den třeba jen pár rohlíků a nějakou pomazánku… Ale vzhledem k tomu, že drahota zasahuje čím dál víc lidí, bude se u populace projevovat určitě i úzkost, deprese a další potíže,“ vykresluje nehezkou budoucnost Jaroslaw Furtan.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Andrea Novotná
jarda66
