Menšinám se tu žádné příkoří neděje. Vymýšlíme blbosti. Na vesnici lidé říkají, co to v té Praze vymýšlejí, vzkazuje advokátka Kovářová

06.08.2021 8:16 | Rozhovor

Chvála Bohu za Jiřinu Bohdalovou! Vymýšlíme blbosti! „Menšinám se u nás žádné příkoří neděje, to jen v médiích sledujeme halasné a dobře zaplacené reklamní spoty,“ komentuje bývalá ministryně spravedlnosti a prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová dění kolem festivalu Prague Pride. Podotýká, že mnoho lidí se nechce dívat na okaté předvádění ve spodním prádle ani veřejné prezentace nahoty a obscénností. „Na jednu stranu před takovými obrazy chráníme malé děti, na druhé straně je veřejně předvádíme na ulici a v médiích. Naše společnost je pak pokrytecká,“ konstatuje.

Menšinám se tu žádné příkoří neděje. Vymýšlíme blbosti. Na vesnici lidé říkají, co to v té Praze vymýšlejí, vzkazuje advokátka Kovářová
Foto: Archiv VR
Popisek: JUDr. Daniela Kovářová

Anketa

Kolik dle vás existuje pohlaví?

98%
hlasovalo: 18865 lidí

V Praze pokračuje festival Prague Pride a s ním se opět otevírá otázka rovných práv pro všechny lidi bez ohledu na sexuální orientaci. Váš odborný názor, prosím? Do jaké míry můžeme v Česku hovořit o rovných právech?

Žijeme v nejlepší době a na nejlepším místě světa. Neumíráme hlady, nemáme války ani zemětřesení, nezaměstnanost je minimální a máme moderní právní řád spolu s Listinou základních práv a svobod. Menšinám se u nás žádné příkoří neděje, to jen v médiích sledujeme halasné a dobře zaplacené reklamní spoty. Nebezpečí nelegální migrace bagatelizujeme a z nedostatku jiných témat vymýšlíme blbosti. Menšiny tady nikdo nediskriminuje, přesto někteří jednotlivci cítí potřebu na sebe neustále upozorňovat. Asi to mají v náplni práce nebo své činnosti.

Nestačí nám rovnost před zákonem? Co tedy chceme rušit? Věkovou hranici? Kvalifikační? Jinou? Hranici zdravého rozumu? Bydlím na vesnici a vidím, jak si někdy občané dál od Prahy říkají, co se to v tom hlavním městě děje za podivnosti.

Ředitel festivalu Tom Bílý uvedl, že festival je tady proto, aby zprostředkovával životní příběhy lidí široké veřejnosti a byl pro ně bezpečným místem aspoň jeden týden v roce. „S homofobním nebo transfobním násilím nebo obtěžováním má zkušenost více než polovina LGBTI+ osob. Málokdo po napadení vyhledá odbornou pomoc nebo napadení oznámí policii,“ píší organizátoři festivalu. Myslíte si, že lidé s jinou než většinovou sexuální orientací se nemohou cítit v Česku bezpečně?

Různí lidé mají různé zkušenosti. Každý člověk se ve svém životě občas setká se záští, se zlou vůlí a s nespravedlností; někdy právem, jindy náhodnou souhrou okolností nebo nevinně. Je naivní očekávat, že maškarní průvody na tom něco změní. To, jak se člověk cítí, nesouvisí s jeho sexuální orientací, ale s osobnostním nastavením a s výchovou v rodině. 

V minulém rozhovoru pro Parlamentní Listy jste naznačila, že menšiny mohou být s ohledem na současné trendy doby různým způsobem zneužívány. Můžete to více popsat? 

Znám spoustu různých lidí, přátelím se s řadou jednotlivců a v našich vztazích není pohlaví ani sexuální orientace důležitá. Mnozí moji homosexuální přátelé nemají zapotřebí svou sexuální orientaci veřejně deklarovat, ba dokonce to považují za neslušné, podobně jako absolutní většina heterosexuální společnosti. A jiní tvrdí, že aktivisté homosexuály zneužívají a svým vypjatým aktivismem jejich věci škodí. Jen se podívejte do dětských kolektivů: Některé jiné děti jsou vedoucími dětských kolektivů, jiní jsou oblíbenci a další otloukánky a vyvrhely. Někoho tyto reakce zocelí, jiného změní a dalšího zlomí. Podobně fungují všechny společnosti. Jinakost někdy přitahuje a jindy a častěji odpuzuje, což je evolučně získaná zkušenost.

Program Prague Pride vítá děti, podpoří jejich návštěvu i tím, že do dvanácti let nemusejí platit vstupné. Festival nabídl možnost nechat si předčítat z uměleckých knih od transvestitů, děti mají možnost plně rozvinout kreativitu na různých workshopech. Jak se díváte na zapojení malých dětí do takového festivalu?

Mnoho lidí se nechce dívat na okaté předvádění ve spodním prádle ani veřejné prezentace nahoty a obscénností. Na jednu stranu před takovými obrazy chráníme malé děti, na druhé straně je veřejně předvádíme na ulici a v médiích. Naše společnost je pak pokrytecká – jednou nám to vadí a jindy to naopak vyzdvihujeme a podporujeme. Je mi za takové jedince stydno. Kam se ztratila zdrženlivost a slušnost?

Organizátoři míří do vlastních řad a nejsou úplně s průběhem spokojeni. „Prague Pride není dostatečně inkluzivní,“ zaznělo od aktivistů v čele s Kryštofem Stupkou. Je podle vás Prague Pride signálem pro otevřenou rovnoprávnou společnost nebo by se mělo něco změnit, aby více podpořil lidi různé sexuální orientace?

Sexualita je osobní věcí každého člověka a měl by se jí oddávat doma a v soukromí. Nejsem puritán, sex je součástí života, ale podobně jako ve všech ostatních tématech, lécích i jedech je důležité dávkování a přiměřenost. Když to s jakýmkoliv tématem ve veřejné sféře přeženete, přinese to víc škody než užitku. Tak je tomu nejen s inkluzí obecně a se sexuální orientací zvlášť. Sexuálně odlišní jedinci jsou maličkou minoritou, proto je nepochopitelné, že dostávají tolik veřejného prostoru, procentuálně naprosto neodůvodněně. Pro většinu normální populace je to přehnané, bizarní a nepřirozené.



Téma výchovy dětí k sexuální otevřenosti je v poslední době velmi ožehavé. V Maďarsku má referendum hlasovat o novele, která má chránit mládež před ovlivňováním ve věci sexuálních preferencí. Zákon má rovněž regulovat činnost neziskových organizací ve školách. Proti maďarskému zákonu již několik měsíců bouří značná část EU, podle které je maďarským dětem upíráno právo na sexuální osvětu. Po čase a v kontextu, o kterém hovoříme, jak se díváte na dění v Maďarsku?

Každá země má své historické souvislosti a svůj vývoj. Ten maďarský není mimochodem nijak extrémně odlišný od našeho a význam maďarského zákona se v našich médiích přehání a démonizuje. Stejně nelze zvenčí zasahovat do vnitřních záležitostí jiné země. Na příkladu USA a jejich pokusů o vývoz demokracie vidíme, jak jsou tyto snahy odsouzeny k nezdaru. Snaha EU je naivní a uvnitř země vyvolá jen odpor. V Polsku i v Maďarsku. A zvýšení tlaku vyvolá protitlak a reakci. Vztahy lidí i zemí fungují jako ve fyzice: Akce vyvolá reakci.

V Česku se k tématu doposud nejkategoričtěji vyjádřil před dvěma lety kněz a profesor Petr Piťha při svém kázání k svátku svatého Václava. „Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány,“ varoval. Můžeme se podle něj dočkat odebírání dětí, pokud rodiče nebudou ochotni tuto duhovou propagandu akceptovat a třeba si budou stěžovat na to, co děti poslouchají ve škole. I v souvislosti s Prague Pride se video s jeho kázáním více šíří internetem. Jak jeho slova vnímáte vy?

To jsou oblíbené nálepky způsobené vytrháváním vět ze souvislostí. Vše včetně kázání prof. Piťhy je třeba posuzovat v kontextu. Pro naprostou většinu populace je rodina tím nejcennějším, co ve svém životě mají. O tom mě každodenně už 30 let přesvědčuje má praxe rodinného advokáta. Podobně když lidé umírají, nikdy nehovoří o politice, o nedostatku aktivismu, o nevyužitých pracovních příležitostech ani o diskriminaci. Spíš litují, že neměli lepší vztahy se svou rodinou či že si více neužívali svých dětí. Sama jsem optimistkou a věřím ve zdravý rozum většiny našeho obyvatelstva, mj. i proto, že podobné vylomeniny a útoky na rodinné tradice většina společnosti přechází. Spíš lidé dále od Prahy nechápavě kroutí hlavou a říkají si, co si zase v té podivné Praze vymysleli.

Společenský diskurs podle Piťhových dva roky starých slov bude tvrdě nařizovat, co se smí a co se nesmí říkat. A to i v oblasti sexuality. „Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě a pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat,“ varoval. Dramatická slova byla podle Piťhy na místě, protože jsou „snahou o udržení výlučnosti rodiny, ochrany práv dítěte, obranou člověka před jeho degradací a společnosti před jejím rozvratem.“ Hrozí něco podobného?

Ano. Sama mám často pocit, že chráníme všechny menšiny, zatímco bílá většina musí mlčet, tím spíš, je-li tou většinou heterosexuální muž. Já sama jsem pro mnohé jako žena málo feministická a aktivistická. Dnes už podle levicových aktivistů nestačí, když se mlčky držíte opodál. Nutí vás, abyste aktivně vyjadřovali podporu. A když nesouhlasíte, ihned vás nálepkují a odsuzují. Oni nálepky dávat mohou, vy nikdy. Oni se mohou cítit dotčeni a uraženi, vy nikoliv. Jejich city jsou prý důležitější než vaše. Tak kde je jaká rovnost, po které volají?  A taky se za své urážky nikdy neomluví, zatímco po nás chtějí, abychom se za své názory styděli a omlouvali. Svoboda slova dostává pekelně na frak. Kde jsou ty časy, kdy můj názor byl stejně respektován v diskusi jako váš. Dnes se cení jen zanícený aktivismus. Ale na tohle si já hrát nebudu. To už jsem zažila a znovu to nedopustím.

Začalo kolovat i jiné video, a to rozhovor s oblíbenou herečkou Jiřinou Bohdalovou. Všiml si ho i premiér Andrej Babiš. V něm Bohdalová bez obalu říká, že ti, co přemýšlejí nad více pohlavími, prostě nemají co dělat. „Vždyť je to příšerný. Vždyť je to proti zdravýmu rozumu. Já nevím, kde ty pohlaví mám, jestli v podpaždí nebo jestli mi je tatínek zapomněl udělat. Vždyť ty lidi mluvěj blbosti. To mě na tom straší,“ mínila v květnu tohoto roku. Co vy na to?

Video jsem viděla a Jiřina Bohdalová v něm jen vyjádřila většinový názor. Chválabohu za něj i za ni.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Výpalné“ za migranty: Mach začal počítat. Rakušan jako kdyby žil na jiné planetě

18:34 „Výpalné“ za migranty: Mach začal počítat. Rakušan jako kdyby žil na jiné planetě

Vyjadřování Víta Rakušana k migračnímu paktu, který inicioval a v Bruselu dohodl, působí podle lídra…