Miloš Zeman vstoupil do druhé poloviny svého prezidentského mandátu. Jak hodnotíte dva a půl roku, kdy byl v roli hlavy státu? 

Úvodem bych chtěl předznamenat, že moji kritiku Miloše nesytí žádná nenávist. Naopak. Znám se s ním celkem dobře od dob sametové revoluce, tykáme si a vždy jsem ho měl rád a taky jsem se mu dost nasmál. Proto se tentokrát chci vyhnout jakýmkoli emocím a soustředit se jen na suchá fakta a argumenty. Nemohu se ovšem vyhnout v případě Zemana ekonomice, a i když nejsem ekonom, přece jen jsem byl jako ministr u schvalování dvou státních rozpočtů, a nezbylo mi tudíž, než se v tom zorientovat. Často brouzdám po internetu a v tisku a hledám, v čem bych mohl s Milošem Zemanem souhlasit, ale z období, kdy zastává úřad prezidenta ČR, jsem toho moc nenašel. Přesto něco: souhlasím s jeho kontinuální podporou Izraele, s jeho názorem, že problém s Islámským státem by se měl řešit přímo na místě, kde vzniká, nově s jeho návrhem na vytvoření mezinárodních antiteroristických sil a také s jeho podporou NATO a EU, i když to poslední některými svými činy zpochybňuje. 

Naopak mám problém s některými jeho extempore, přičemž výraz „některá extempore“ je až moc eufemistický. Podle mého názoru Miloš Zeman snižuje důstojnost prezidentského úřadu řadou politických aktů či stanovisek ve svém součtu.