Zelená transformace ekonomiky je namístě a musí být dotažena do konce, shodli se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a exprezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Když tohle občanům členských zemí EU vzkázali, nezapomněli přitom na něco?

Opomněli občanům členských zemí Evropské unie říct, že zelená tranzice přinese trvalý růst ceny energie, protože se tady k těm oslavovaným obnovitelným zdrojům energie (OZE), musí vytvořit nějaká funkční záloha (typicky plynové a později vodíkové elektrárny), která ale bude fungovat jen občas, když nesvítí slunce a nefouká vítr. Například německý ministr hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck od Zelených nedávno prohlásil, že v příštích 15 letech nemohou Němci očekávat nižší ceny energie, protože „děláme zásadní energetickou tranzici pro tři budoucí generace…“

Upozornil jste na nutnost existence funkční zálohy. To je dost velká komplikace, ne?

V obou větvích této paralelní, dublované energetiky musí být všechny zdroje dotované buď instalačními dotacemi, nebo provozními či obojími, a ty záložní dostávají dotace v podobě kapacitních plateb, aby se jim kompenzovalo, že kvůli upřednostňovaným OZE nesmějí produkovat kontinuálně. Protože nesmyslně budovaná obří kapacita obnovitelných zdrojů energie – typicky nyní Německo a dle modelů SEEPIA i budoucí Česko – z níž se má v zimě „vymačkat“ aspoň pár procent výkonu (Fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem 2,15 gigawattů se v Česku loni v prosinci podílely na dodávce elektřiny netto 0,53 %) se bude stále více kanibalizovat až do záporných cen a obnovitelné zdroje energie se bez TRVALÝCH dotací ekonomicky nevyplatí. To vše zaplatí spotřebitelé.

Jaké další dodatečné náklady se zaváděním a rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie souvisí?