Schůzka proběhla, jaký z ní máte dojem?
Se Zdenkem Škromachem se známe dlouhá léta a já jsem vždy oceňoval jeho postoj, který nebyl podrazácký, což je, žel, v poslední době u sociálně demokratických funkcionářů spíše výjimka, než pravidlo.
Jaký závěr z té schůzky vyplynul?
Myslím, že jsme se shodli v tom, že sociální demokracie, jíž je Zdeněk Škromach místopředsedou, by měla mít korektní a dobrý vztah s budoucím prezidentem. Což v mém případě, kdybych byl zvolen, by určitě byl. Pokud jde o ostatní kandidáty, měli by svůj vztah s ČSSD vyjádřit sami.
Na schůzce bylo zmíněno i vaše setkání s rakouskými sociálními demokraty. Povíte nám o tom něco více?
Velice jsem uvítal setkání se svým dlouholetým přítelem a současným rakouským prezidentem Heinzem Fischerem a velice mě potěšil i bývalý velmi slavný rakouský kancléř Franz Vranicky, který sám, aniž bych ho o jakékoliv hodnocení žádal, jednoznačně prohlásil, že mě považuje za nejlepšího prezidentského kandidáta.
Padlo jméno i bývalého britského premiéra Tonyho Blaira…
Návštěvu u Tonyho Blaira jsem komentoval už v době, kdy proběhla, jen dodávám, že ho stále pokládám za jednoho z nejvýraznějších evropských, ale i světových sociálních demokratů.
Podpory se vám ale dostává také na domácí půdě…
Ano a velice mě například potěšilo setkání s předsedou odborů Jaroslavem Zavadilem, který rovněž, aniž bych ho o to požádal, oznámil, že mě bude v prezidentském klání volit.
A samozřejmě, nemohu v žádném případě zapomenout na krásné setkání s Lucií Bílou na jejím koncertě v Pardubicích, kdy před naplněným sálem vyzvala k mé podpoře.
V poslední době je společnost znepokojena vývojem v souvislosti s takzvanými církevními restitucemi, a především s možností prolomení Benešových dekretů. Jak se k této otázce staví Miloš Zeman?
Na tuto otázku jsem odpovídal už nejméně tisíckrát, a to velmi jednoznačně. Neuznávám pojem „Benešovy dekrety“. Vždyť ve skutečnosti se jedná o zákony Národního shromáždění Republiky Československé. Bývalé dekrety prezidenta Beneše byly recipovány (převzaty – pozn.red) Národním shromážděním jako zákony.
Jsem jednoznačně proti prolomení hranice 25. února 1948, a to i v případě církevních restitucí.
Co vás čeká dál?
Velmi si vážím návštěvy paní Livie Klausové, která se uskutečnila zde, v mé kanceláři na Loretánském náměstí. No a pak mě čeká standardní program – rozhovory, ať už pro rozhlasové vysílání, či pro noviny.
Zítra budu, mimo jiné, vystupovat v televizi v pořadu Hyde Park, na což se rovněž velice těším. Setkání s občany na mítinku znamená, že mohu oslovit několik set lidí, zatímco televizní diskuze přitáhnou několik tisíc, někdy i několik desítek tisíc diváků.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká