Jak to podle vás dopadne v Sýrii?Anketa
Summit Evropské rady, který se konal před týdnem, nepřinesl v otázce řešení migrační krize vlastně nic. Lídři se pouze dohodli, že se zase sejdou. Vypadá to skoro jako tradiční závěr jednání špiček Evropské unie. Co k tomu říci?
Na tiskové konferenci (k ukončení návštěvy Libereckého kraje, pozn. red.), myslím, že to byl Jaroslav Plesl, šéfredaktor Mladé fronty, který tyto summity nazývá „nulity“ a já s ním naprosto souhlasím. Jinak bych vás opravil, ten minulý summit Evropské rady se samozřejmě vůbec nemohl zabývat migrační krizí, protože tam nebyl Erdogan (turecký prezident, pozn. red.) kvůli atentátům v Ankaře. Mezi námi, kdyby tam byl, tak by to také dopadlo jako „nulit“. Akorát, že teď bude o jeden summit víc, začátkem března se má v Istanbulu konečně projednávat migrační krize a jestli jste zaregistroval uniknuvší zápis z jednání Erdogana s Junckerem, tak „Lucembursko je malé turecké město“ a říkám si, že diskuse bude možná vyhrocená. Erdogan, kterému se nabízí tři miliardy eur, bude požadovat ne šest, ale devět miliard a každým dalším summitem se tato částka bude zvyšovat.
Premiér Sobotka řekl nedávno v Právu, že uprchlíky nemusíme vítat, ale zároveň máme povinnost těm, co prchají před válkou, pomoci. Neprotiřečí si to?
Podívejte se, položte si jednoduchou otázku, proč řada ilegálních migrantů, já jim ze známých důvodů – porušení dublinských dohod atd. – říkám ilegálové, přichází ze zemí, kde se vůbec nebojuje. A přesto přicházejí v hojném počtu a je otázka, zda ti, kdo přicházejí ze zemí, kde se bojuje, opravdu prchají před válkou, anebo se prostě snaží dostat do zemí, kde by mohli pohodlně žít ze sociálních dávek. To je společný jmenovatel obou dvou těchto kategorií, ze zemí, kde se bojuje a ze zemí, kde se nebojuje.
Ve čtvrtek se podle řeckých médií pokusili v centru Atén oběsit dva pákistánští uprchlíci. Prý ze zoufalství, že uvízli v Řecku a nemohou se dostat do západní Evropy. Neukazuje to, pane prezidente, že jsou ti lidé opravdu zoufalí a potřebují naši pomoc?
Řecká armáda začala konečně budovat hotspoty, což jsou zařízení na registraci běženců, snímání otisků prstů atd. Pokud se tito dva pákistánští uprchlíci pokusili oběsit, možná to byla demonstrativní sebevražda. Víte, když se skutečně oběsíte, tak to většinou nepřežijete (smích). V každém případě platí, že tím jen demonstrovali, že doufali v lepší životní úroveň než je v Pákistánu a jejich očekávání se zatím v Řecku nenaplnilo. Dostali tam najíst, napít, mají tam ubytování ve vytápěných stanech. Na druhé straně, pokud chtěli víc, proč nezůstali ve své zemi, tím spíše, že se tam nebojuje.
Fotogalerie: - Zeman v Semilech a Jilemnici
Český i slovenský ministr vnitra se opřeli do Řecka, že bojkotuje řešení migrační krize. Řekové prý žádají solidaritu, ale sami nedělají nic. Není na místě jim pohrozit třeba zastavením případné další pomoci?
Řecká vláda má takovou zajímavou libůstku, která spočívá v odvolávání velvyslanců. Začalo to odvoláním velvyslance v České republice a teď odvolali velvyslankyni z Rakouska. Takže jim zbývá dalších ještě asi pětadvacet členských zemí Evropské unie a řečtí velvyslanci budou v blízké budoucnosti hodně cestovat. Žádná země EU nehodlá řešit řecké problémy za Řecko. To znamená ano, můžeme poskytnout humanitární pomoc – stany, přikrývky a případně i určitou finanční pomoc, ale nemůžeme přenést uprchlíky, kteří jsou v Řecku do sousedních zemí už z toho prostého důvodu, že oni do těch sousedních zemí stejně nechtějí jít. Řekněte mi, kolik lidí požádalo v Makedonii o azyl? Mám dojem, že je to nula a pokud to není nula, tak je to číslo, které se limitně nule blíží.
Řecko navíc hrozí balkánským státům, přes které migranti proudí, že pokud se pokusí trasy uzavřít, zablokuje jim vstup do EU…
No to je sice hezké, ale řecké vlády se pravidelně mění po každých volbách a některé volby jsou, jak známo, v Řecku mimořádné a poměrně časté, takže to, co prohlašuje současná vláda, nemusí nutně platit o vládě budoucí.
Jinými slovy bychom to neměli brát úplně vážně?
Samozřejmě, že z dlouhodobého hlediska, kdyby tato blokace opravdu hrozila v horizontu deseti nebo patnácti let, tak bychom to museli brát vážně, ale to už budou asi dvě nebo tři nové řecké vlády, které mohou mít úplně odlišné stanovisko.
Před pár dny se v německém Lipsku na pozemku, kde má vzniknout mešita, objevilo zabité prase s nápisem „Mutti Merkel“. Již dříve se u mešit v Evropě objevily třeba prasečí hlavy… Co si myslíte o tomto způsobu protestu proti islámu?
Ale podívejte se, pane redaktore, mě občas na internetu také moji oponenti zobrazují s prasečí hlavou a říkají mi ovar. A myslíte si, že si z toho něco dělám? Ten, kdo se tím uráží, jenom dokazuje, že nemá smysl pro humor.
Rozhovory Radima Panenky s prezidentem Milošem Zemanem:
Po bruselském summitu, který kromě migrace řešil také brexit, začala některá evropská média psát, že další zemí, která by mohla Unii časem opustit je ČR. Podle českého premiéra by odchod ČR z EU znamenal, že bychom se ocitli v ruské sféře vlivu. Souhlasíte s tím?
Nesouhlasím. Ale to neznamená, že souhlasím s vystoupením z Evropské unie. Tady jsou smíchány dvě věci, které spolu vzájemně nesouvisí. Tím, že jsme členy NATO, nemůžeme být současně v ruské sféře vlivu. To si premiér zřejmě neuvědomil. Ale já jsem odpůrcem vystoupení z Evropské unie na jedné straně, ale také odpůrcem toho, aby občané neměli možnost hlasovat o této otázce.
Premiér řekl, že zabrání tomu, aby se o této otázce hlasovalo a já si myslím, že je to nedemokratické. Nicméně současně jsem řekl, že kdyby bylo vypsáno referendum o vystoupení České republiky z EU, byl bych proti, veřejně bych argumentoval proti, ale že nemám právo bránit kterémukoli občanu České republiky, aby vyjádřil opačný názor. Víte, pan premiér by si měl možná přečíst Voltaira, který kdysi napsal: „Nesouhlasím s tím co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“
Pražské zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo partnerství mezi Prahou a Pekingem. Jeho přijetí nebylo jisté, protože už před tím to neschválili radní. Části opozice i Trojkoalici (KDU-ČSL, Zelení a STAN) vadila věta o politice jedné Číny a o Tchaj-wanu coby čínském území. Návštěva prezidenta ČLR v Praze se blíží. Můžete potvrdit, že čínský prezident přiletí 28. března?
Zatím nemáme jiné informace, ale samozřejmě oficiálně to můžeme potvrdit až krátce před uskutečněním této návštěvy. Já si velice vážím toho, že Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, kterou při této cestě čínský prezident navštíví. Pak, jak víte, odlétá do Spojených států. Jsem velmi rád, že na pražském zastupitelstvu nakonec zvítězil rozum, i když to dalo fušku. Ti, kdo odmítají včlenit do textu dohody o partnerství Prahou a Pekingem to, že uznáváme politiku jednotné Číny, trpí pokročilou sklerózou, protože všechny vlády ať už pravicové nebo levicové, od roku 1989 nemluvě o době před tím, uznávají politiku jednotné Číny včetně Tchaj-wanu.
Vrátím se ještě k tomu datu návštěvy. Mohu to z vaší strany brát jako potvrzení? Sám jste dodal, že poté má Si Ťin-pching odletět do USA a tam je datum již dané.
Je velmi pravděpodobné, že čínská návštěva se uskuteční v termínu, který jste naznačil, ale podle principu předběžné opatrnosti si myslím, že bude trvat ještě několik málo dní, než termín této návštěvy oficiálně potvrdíme.
Co se týče programu návštěvy, je v plánu podpis dalších dohod nebo další investiční projekty?
Je v plánu podpis dohody o strategickém partnerství a už teď je připraveno k podpisu dvacet dohod. Takže nebude to formální návštěva bez obsahu. Čínská delegace má přivézt třicet vynikajících byznysmenů a my naopak proti tomu postavíme třicet špičkových českých podnikatelů.
Nu a prozradím vám jako prvnímu, že čínský prezident bude první prezident, kterého pozvu do zámku v Lánech. Jako výraz osobních sympatií i jako výraz přátelské spolupráce mezi oběma zeměmi.
Otázka na závěr. Před pár dny jsme si připomínali výročí „Vítězného února“ a KSČM v prohlášení uvedla, že se stále hlásí k revolučnímu základu února 1948 a lituje nedostatků a deformací, které to přineslo. Prý se k tehdejším změnám přidaly široké řady občanů a je zde snaha tyto události nepřesně interpretovat. Co o tom soudíte?
Za prvé. Podle mého názoru nás „Vítězný únor“ hodil o čtyřicet let zpátky. Za druhé, zmínka o deformacích ve mně evokuje jednu povídku Stanislava Lema, která říká: humanizovali jsme vězeňství, napříště bude gilotina ověnčena květy a její ostří bude dezinfikováno. Takže ano, některé deformace spočívaly v tom, že gilotina nebyla ověnčena květy a zapomněli na dezinfekci jejího ostří. To je tak všechno, co k tomu můžu říct.
Komunisté ovšem mají mezi lidmi stabilní podporu, jak ukazují průzkumy za poslední měsíce.
Staří lidé vždycky rádi vzpomínají na minulost, kdy byli aktivní, v daném případě politicky aktivní, kdy zastávali určité funkce a to jim samozřejmě současný režim odepřel a podle mého názoru právem. Přitom, jak dobře víte, já jsem přes Kalouskův řev klidně vyznamenal bývalého komunistického ministra zemědělství Tomana. Vůbec ne proto, že to byl komunista, ale proto, že to byl dobrý ministr zemědělství. Já si vážím odborníků.
Závěrem, abych to trochu odlehčil, setkal jsem se poprvé v životě v Jizerských horách s Lubomírem Štrougalem. Říkal jsem mu, pane Štrougale, o vás panují dvě hypotézy. První, že jste byl nejinteligentnější člen komunistického politbyra a druhá, že jste byl jediný inteligentní člen komunistického politbyra. Která hypotéza je pravdivá? Štrougal se zachoval jako diplomat a obratně se vyhnul odpovědi. Mimochodem moje hypotéza zní, že druhá možnost je správná.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Věslav Michalik (STAN), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Radim Panenka
