Pane prezidente, v Lidových novinách jsem se dočetl, že jste dramaticky omezil pití „nápojů pro dospělé“ a držíte se hlavně nealkoholických nápojů. Vidím ale, že před sebou teď máte skleničku koňaku nebo rumu. Jak tomu mám rozumět?
Nabídnu jednu konspirační teorii, která je založena na představě, že nyní Lidové noviny zdánlině dobromyslně napíší, že jsem přestal pít, a pochválí mě za to; a o několik týdnů či měsíců později, když budu vyfotografován se sklenkou v ruce, napíší: prezident porušil svůj slib. I když žádný slib neexistoval. Myslím si, že je to takový zákeřný úmysl Lidových novin, který se mně právě dnes podařilo rozbít.
Takže byste mohl na Hrad přizvat pracovníky z úřadu pro potírání dezinformací, aby během pozorování tyto fake news vyvrátili…
Zajímá vás, kolik Miloš Zeman pije alkoholu?Anketa
Tak ti zatím nedokázali odhalit ani jednu dezinformaci a já si kladu otázku, k čemu takový útvar je vlastně dobrý. Myslím ale, že jeho nicnedělání je pořád o něco lepší, než kdyby odhalovat fiktivní dezinformace.
Nedávno jste přijal ministra vnitra Milana Chovance. Ten poté v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že jste ve svém veřejně vyřčeném výroku na kauzu Čapí hnízdo vycházel z názorů ministra Pelikána, které jsou vylhané. Připouštíte, že to tak mohlo být?
Za prvé, dělal jsem si názor především na základě vlastních zkušeností a já vím, že policejních provokací tady už bylo hodně. Sám jsem uváděl kauzu Kubiceho zprávy, kauzu Budišov a konec konců i kauzu kabelky Jany Nagyové, takže myslím, že je toho víc než dost. Sám pan ministr Chovanec řekl, že například považuje za policejní provokaci vyšetřování údajného útoku na vlak. Takže proč já bych neměl právo považovat za policejní provokaci právě tuto kauzu?
Chovanec řekl, že prý neví, zda vás přesvědčil. Přesvědčil vás, změnil jste názor?
Vyšel jsem z toho, že ta kauza byla špatně načasována, a vážím si toho, že Milan Chovanec při schůzce řekl, že kdyby to bylo na něm, byl by pro, aby se kauza vyšetřovala až po volbách.
Ve stejném pořadu Česká televize před týdnem přinesla sestřih vašich výroků na téma presumpce neviny a viny. Šlo o vyjádření z let 2000, 2006, 2013 a 2014, kdy jste hovořil o tom, že pro politiky musí platit presumpce viny a není přípustné, aby politikové zasahovali do práce policie či státních zástupců, a dnes mluvíte o policejní provokaci u kauzy Čapí hnízdo. Není v tom rozpor?
Z počátku jsem se domníval, že u politiků by měla platit presumpce viny. Domníval jsem se tak pouze do doby, než jsem zjistil, a to už je hodně let, že politici jsou často stíháni za něco, čeho se nedopustili; a já jsem tady právě uvedl několik zcela konkrétních příkladů.
Věra Jourová je dneska eurokomisařkou v Bruselu, ale byla několik měsíců ve vyšetřovací vazbě. Dokonce říkala, že tam chtěla spáchat sebevraždu. Takže o co jde? Jde o to, že se bohužel presumpce viny politiků začalo zneužívat v politickém boji, a proto jsem změnil svůj názor a přiklonil se k tomu, že politik je občan jako každý jiný, a platí-li pro všechny jiné občany presumpce neviny, tak ať platí i pro politiky.
SLEDUJTE VIDEO Erik Best o strachu šedých eminencí ČSSD ze špatného výsledku voleb:
Mluvili jsme o Andreji Babišovi. Ten dnes pro Hospodářské noviny řekl, že protiruské sankce jsou neúčinné, protože nepřinutily Rusko, aby opustilo Krym. Dodal k tomu, že by zahraniční politiku vlády měl řídit premiér. Co na to říkáte?
Za prvé, vítám, že Andrej Babiš dospěl k témuž názoru, který já hlásám už řadu let, tj. že protiruské sankce jsou nejenom neúčinné, ale škodlivé, a to škodlivé pro obě strany. Jak pro Ruskou federaci, tak pro země Evropské unie.
Za druhé, zahraniční politika vždy reálně vychází ze syntézy tří hlavních osobností a to je premiér, ministr zahraničí a prezident. Se skromností sobě vlastní jsem uvedl prezidenta až na posledním místě, ale nelze zapomenout, že prezident například jmenuje velvyslance a bez jeho souhlasu se nikdo nemůže stát velvyslancem atd. Je dobré, aby tito tři lidé spolu mluvili, aby si dokázali bez pozornosti médií vyjasnit své názory a pak přijali, pokud možno, jednotné stanovisko.
Miroslav Kalousek to komentoval slovy, že by prosazování takového názoru na saknce poškodilo Česko nejen v EU, ale v celém civilizovaném světě…
Nejsem si úplně jist, zda zrovna Miroslav Kalousek je vzor civilizovaného světa. V každém případě, pokud Andrej Babiš jako premiér bude tento názor na sankce prosazovat, bude mít moji plnou podporu.
Babiš mluvil také o Donaldu Trumpovi, který ho prý zklamal. Když letěl v létě do Varšavy, mohl se prý na chvíli zastavit v Praze; a vytýká mu i nezájem o migrační krizi v Evropě. Máte na to s šéfem ANO stejný pohled?
Z Donalda Trumpa jsem zklamán ze zcela jiných důvodů. Donald Trump slíbil před americkými prezidentskými volbami, že bude-li zvolen, přemístí americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Svůj slib nesplnil, naopak prodloužil embargo na přesun.
Mimochodem, vy víte, že existuje tzv. Jerusalem Act, který je hrozně starý a americký Kongres v něm rozhodl o přesunu ambasády, a prezidenti ho vždycky odkládají a odkládají. Prezident Donald Trump zde v této oblasti prokazatelně nedodržel svůj slib a to mě, samozřejmě, mrzí.
V Evropském parlamentu nedávno řečnila Leila Khaledová, někdejší teroristka a stále členka palestinské teroristické organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny (LFOP), žena, která se v roce 1969 podílela na únosu letadla mířího do Tel Avivu. V plamenném projevu tam mluvila o podobnosti „holocaustu v Osvětimi s holocaustem v Gaze“ a uvedla, že „zatímco nacisté byli souzeni v Norimberku, sionisté nebyli za zločiny souzeni nikdy“. Co k tomu můžete říct?
Uvedl bych dvě dosti provokativní poznámky. Pokud jde o analogii s Osvětimí a Gazou, chtěl bych konstatovat, že osvětimští vězni zcela určitě z teritoria kolem Osvětimi nevypalovali rakety směrem na Berlín. Toto srovnání je naprosto nepatřičné.
Druhá poznámka, za to vše může Stát Izrael, protože pokud tuto ženu neměl ve vězení, respektive propustil z vězení, dosáhl toho, že mluví v Evropském parlamentě. Ať se Stát Izrael a jeho justice zamyslí nad tím, proč lidi tohoto typu propouští z vězení, kde jsou za prokazatelné teroristické útoky, jako je například únos letadla.
A co soudíte o samotné skutečnosti, že na půdě Evropského parlamentu vystoupila?
Ve svém projevu na galavečeru The Algemeiner v New Yorku jsem velmi nedávno řekl, že Evropa je zbabělá a pokrytecká, a tato skutečnost to pouze dokládá.
Budete v této věci něco podnikat? Třeba dopis šéfovi Evropského parlamentu nebo něco podobného?
Tím, že to odsuzují veřejně, například v našem rozhovoru, je to stejné, jako kdybych psal dopis předsedovi Evropského parlamentu.
Objevily se zprávy, že by koncern Volkswagen přesunul v příštích letech výrobu českých superbů do Německa. Co bychom s tím měli dělat?
Nic. Myslím si, že si to rozmyslí, protože když si spočteme mzdové náklady tady a tam, tak v kalkulaci Volkswagenu vyjde, že by musel zvýšit prodejní cenu superbů, a to by jistě žádná firma ráda neudělala.
Publicista Erik Best napsal, že Sobotka zvolil zcela špatný postup, protože se chce kvůli tomu setkat s představiteli Škodovky u nás, místo aby využil svých blízkých kontaktů s kancléřkou Merkelovou a šel přímo za ní. Jak to vidíte vy?
Nejsem si jist, zda krátce před volbami, jejichž výsledek je do jisté míry předvídatelný, se dá očekávat, že by jakákoli intervence současného premiéra měla jakoukoli naději na úspěch.
Pokud by k přesunu výroby Škody Superb z naší země do Německa skutečně došlo, budete měnit auto, který jezdíte? Dlouho říkáte, že český politik patří do českého auta…
Jezdil bych v tom autě, které by se vyrábělo na území České republiky českýma rukama, to by určitě nějaké auto bylo. Mimochodem, v České republice je také Hyundai, v České republice je také TPCA, takže bych si mohl vybrat.
Pane prezidente, v neděli se v Katalánsku konalo referendum o vyhlášení nezávislosti, které se španělské úřady snažily tvrdě potlačit. Střílelo se gumovými projektily, stovky zraněných. Jaký je váš komentář?
Mám rád bizarní situace, ze kterých se člověk nejvíc poučí. Jednou z takových bizarních situací je představa, že na brněnském náměstí Svobody demonstrují moravisté za nezávislost Moravy a střílí do nich policie gumovými projektily. Obávám se, že by to znamenalo okamžitou demisi ministra vnitra a velmi pravděpodobně pád celé vlády. Jsme klidný národ a tady na tomhle příkladě to docela pěkně vidíme. Nic takového se stát nemůže, ostatně ani moravisté nejsou příliš aktivní.
Španělé jsou někdy horkokrevnější a já si myslím, že zákrok proti těm, kdo demonstrovali, anebo proti těm, kdo šli volit, byl tak nepřiměřený, že paradoxně posílil ony autonomistické, a teď už separatistické tendence Katalánska. Konec konců, je to nejbohatší část Španělska a z tohoto hlediska je motivace víceméně pochopitelná.
Jak vnímáte možná až podezřelé ticho na evropské scéně? Zazněla nejrůznější srovnání, třeba že pokud šlo o nezávislost Kosova, celá Evropa až na výjimky tleskala…
…já ne, já jsem teda určitě netleskal!
Ing. Miloš Zeman
Proto říkám až na výjimky. Teď, když se jedná o Katalánsko, kdy členský stát EU proti němu takto tvrdě zasahuje, nikdo z lídrů Západu prakticky nic neříká. Je to v pořádku?
Po brexitu má Evropská unie obavy z rozpadu a dezintegrace a vedle Katalánska by takovým příkladem mohlo být i Skotsko. V jednom rozhovoru pro TV Barrandov jsem uvedl příklad tzv. Padánie, kde existoval politik, myslím, že se jmenoval Umberto Bossi, který prosazoval nezávislost severní Itálie. Opět stejný princip, nejbohatší část Itálie, která se domnívá, že má platit na chudou jižní Itálii, tak se snaží odtrhnout. Tam se to podařilo zažehnat. Jestli se to podaří zažehnat také v Katalánsku a ve Skotsku, ví Bůh.
Jsou nároky na nezávislost různých menších celků oprávněné? Lze tam aplikovat obecné pravidlo na všechna tato území nebo entity, které o samostatnost usilují?
V minulých stoletích probíhala zcela opačná tendence. Městské státy v Německu se integrovaly, tedy Bismark je integroval, ale stejně tak italští politici integrovali městské státy v Itálii. Dnes vzniká myšlenka Evropy regionů. Je to myšlenka víceméně zárodečná, ale je trochu zesilující a bude záležet na tom, jestli provincie nebo regiony, které se takto odloupnou od svých mateřských zemí, budou chtít zůstat v rámci EU. Pokud ano, najdou nějaký rámec, jako po rozpadu Československa jsme se opět setkali v EU. Pokud by ovšem chtěly být zcela mimo Evropu, pak si myslím, že by na to doplatily především ony samy.
Co se týče té samotné dezintegrace, je to dle vašeho vnímání dobře, nebo špatně?
Myslím si, že je to špatně a svědčí to o tom, že centrální vláda nemá dostatek citu a pochopení pro potřeby jednotlivých provincií nebo regionů. Sám jsem jako premiér prosadil krajskou samosprávu a díky tomu se nebouří ani ti moravisté, že? Natož někdo jiný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
