Cítíte se ohroženi aktivitami vedení Ruské federace?Anketa
Co z odkazu 17. listopadu 1989 bychom si právě v letošním roce měli připomínat nejvíce?
Boj za svobodu. Tenkrát jsme vedle svobody slova, názorů, vyznání a shromažďování chtěli také cestovat, podnikat, bavit se. Dnes pozorujeme, že se nás vláda znovu snaží připravit o svobodu slova a názorů. Stejně jako tehdy nám vnucují jediný povolený názor a místo zpravodajství se na nás z veřejnoprávních médií hrne propaganda.
Tenkrát útočili proti štvavým západním vysílačkám (Svobodné Evropě, Hlasu Ameriky), dnes kritizují „dezinformační“ weby. Těmi jsou vlastně všechna média poslušně neopakující vládní propagandu. Pojem „dezinformace“ dnes zahrnuje také pravdivé zpravodajství o událostech.
Pamětníci předlistopadových časů jsou i v nejvyšších funkcích pomalu nahrazováni generací, která už pojmy jako „totalita“ nebo „cenzura“ zná jenom z vyprávění. Nevede to k tomu, že jsou tyto pojmy a vnímání jejich nebezpečí trochu zkresleny?
Po 33 letech došlo ke zmatení pojmů. Když třeba Viktor Orbán hovoří o demokracii bez přívlastků, naše média ho označují za autoritáře. Jediný správný termín je pro ně liberální demokracie. Za mého mládí se ze stejných důvodů hovořilo o demokracii lidové (lidodémo, jak jsme to zlomyslně zkracovali). Vztahoval se k tomu vtip: „Jaký je rozdíl mezi demokracií a lidovou demokracií? Asi jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou!“
Liberální demokracie (libodémo) v pojetí pětikoalice patří do stejné kategorie. Její součástí je také cenzura. Dnes se jí říká boj proti dezinformacím.
Ministr vnitra Vít Rakušan komentoval uměleckou performanci s mrtvým Putinem na zdi svého úřadu tak, že „demokracie musí občas sundat rukavičky“. Nespočívá ale demokracie právě v tom, že zůstaneme v rukavičkách a nebudeme se mlátit?
Umělecká performance s mrtvým Putinem ministra Víta Rakušana nebyla pouze projevem silně pokleslého pubertálního vkusu, ale nejspíš naplňovala skutkovou podstatu hanobení hned dvou státních symbolů – české a ukrajinské vlajky. T. G. Masaryk říkal, že demokracie je diskuse. Určitě neměl na mysli pěstní souboje bez rukaviček.
Pojem „demokracie“ je často spojován s pojmem „Západ“. Je podle vás správné hledat demokracii v kopírování vzorů z jiného společenského prostředí?
A že těch vzorů v poslední době máme – politickou korektnost, hnutí Woke, kritickou rasovou teorii. Za kombinaci jejich „blahodárných“ účinků by se nestyděli ani rudí gardisté z dob Maovy kulturní revoluce. Klimatická stávka studentů právě 17. listopadu je varovnou předzvěstí toho, co přebírání podobných vzorů přináší.
Fotogalerie: - Prezidentští kandidáti na Národní
Z úst premiéra Fialy i dalších představitelů vládní koalice v poslední době zaznívá, že opakem demokracie, proti kterému se musí bojovat, je populismus. Slyšíme to stále, podporujeme demokratické kandidáty proti populistickým… Co říkáte na takto formulovaný protiklad?
Populus je lid, v latině. Demokracie znamená „vláda lidu“ v řečtině. Jen mimořádně tupý politolog může tyto dva pojmy dávat do protikladu. Náš problém tkví v tom, že Petr Fiala je ještě horší předseda vlády než politolog.
Současné napětí ve společnosti mnozí označují za největší od roku 1989, překonávající vše, co jsme zažili za minulých krizí. Jako pamětník celých těch třiatřiceti let, souhlasil byste?
Takové napětí ve společnosti jsem ve svém životě předtím zažil pouze jednou – v létě 1969 před prvním výročím okupace Československa. Tehdy jsme se dostali na samu hranu občanské války. Tenkrát však chyběl prvek pádu do bídy zatím „jen“ 25 % českých občanů, kteří dnes mají prostředky jen na nákup nejlacinějších potravin.
Obávám se, že jde jen o první etapu likvidace střední třídy. Podobné zhoubné procesy většinou dříve či později vyústí v rozsáhlý vnitřní konflikt.
Jakou roli by v takovýchto společenských krizích měl mít prezident republiky?
S ohledem na to, že byl zvolen v přímé volbě, měl by se stát mluvčím těch utlačovaných, zbídačených a ponižovaných. Vahou své autority by měl upozorňovat na nebezpečí, která v současné době hrozí rozvrátit český stát a společnost. Vždy se musí vyslovovat ve prospěch nenásilných řešení. A v dnešní době cenzury otevřeně hovořit o všech problémech, o nichž současná vláda a jí podřízená média mlčí. Ostatně, to jako prezidentský kandidát hodlám dělat již v průběhu předvolební kampaně.
Vaše hnutí nese název Svoboda a přímá demokracie, a prezidenta od roku 2013 volíme právě přímou volbou. Jak to, podle vás, změnilo pojetí a vnímání prezidentského úřadu?
Význam a prestiž prezidentského úřadu významně stoupla, o čemž svědčila volební účast v obou předchozích volbách. Přišel čas zvýšit pravomoci přímo zvolené hlavy státu. Třeba zvednutí kvora, které potřebuje Poslanecká sněmovna pro přehlasování prezidentského veta.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
