Prezident Donald Trump založil Radu míru. Členství má stát kolem miliardy dolarů, byť jde podle Bílého domu o dobrovolný příspěvek. Moc zemí se mu tam zatím nehrne. Francie, Dánsko a Švédsko to rovnou odmítly. Že by Trump se svou politikou licitovaného cukru a biče narazil?
Rada míru je paralelou k Organizaci spojených národů (OSN), kterážto je už dávno překonána. OSN byla založena po druhé světové válce a obsahově se už vyčerpala. Podobně jako demokracie, která dosáhne svého vrcholu a stane se diktaturou proletariátu.
Spojené státy dlouhodobě nesly největší část finanční zátěže, zatímco jiné státy nepřispívají úměrně své velikosti či ekonomické síle. OSN byla politicky podporována především Mařenou Albrightovou, která byla v letech 1993 až 1997 velvyslankyní USA při OSN, a Billem Clintonem, který byl zastáncem multilateralismu a role OSN v americké zahraniční politice.
Částí populace je Trump podle svých vyjádření i činů brán za válečného štváče. Podle svých slov zastavil osm válek, takže je mírotvůrce, což mnozí zpochybňují. Co vy na to?
Já to zpochybňuji taky. První úkol, který si Trump uložil, bylo zastavení války na Ukrajině, a to zatím nedokázal. Jeho vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff jsou k takovému úkolu neschopní.
Kdyby neustoupil od svých tvrdých prohlášení a přeměnil je v činy, USA by asi byly ohledně Grónska ve válce s Dánskem, Francií a nejspíš i dalšími evropskými zeměmi. Dokážete si to představit?
Trump se řídí Národní bezpečnostní strategií USA, která na 33 stránkách přesně popisuje budoucnost Evropy a světa a možnou strategii, jak Ameriku a demokracii zachránit. Trump své kroky ohledně Grónska dělal kvůli podobě dnešního NATO, ačkoli to mohl udělat podle již uzavřené dohody s Dánskem z roku 1951.
Jenže jaká je situace dnes a jaká bude za dvacet let? Nikdo nebude bránit zemi, kterou má pouze pronajatou. Jaké jsou dnes státy a kdo jsou ti lidé, kteří kdysi vstoupily do NATO? Jaká bude situace v Evropě za dvacet let? Budou tam ještě vzhledem k migrační politice vůbec běloši? Po rozpadu SSSR mělo NATO šestnáct členů, dnes jich má NATO dvaatřicet. Země, které kdysi NATO spoluzaložily, a i ty, které později přistoupily, jsou dnes k nepoznání. Podle toho, co uvádí Bezpečnostní rada USA, jedná Trump naprosto správně. Budeš bránit jen to, co je tvoje. Když je země tvoje, tak ji bráníš. Vezměte Bidena, který zrušil americké hranice. Za něj přišlo přes šestnáct milionů ilegálně přes jižní hranici a dalších pět milionů přišlo legálně. Nejsi zemí, když nemáš hranice. Ani tady v USA politici hranice nebrání. A co teprve pronajaté Grónsko, když nebude vlastněno Amerikou?
Grónsko je dnes dánskou kolonií. Neprodá ho Dánsko? Osamostatní-li se, neprodá se Grónsko za dvacet let Číně? Amerika, chce-li zůstat i nadále obráncem demokracie, pokud bude ještě za dvacet let existovat, musí být silná a k tomu patří Grónsko. Uzavírá přístup Ruska do Atlantiku. Navíc Dánsko od roku 1951 neudělalo pro Grónsko vůbec nic. Peníze, které měly být v rámci NATO použity na zajištění obrany Grónska, nebyly k tomuto účelu použity. Menší část peněz byla použita pro sociální systém v Grónsku a větší část v Dánsku. Dánsko Grónsku, které má pouhých 52 000 obyvatel, dává přibližně 500 až 600 milionů dolarů ročně, které nejsou použity k obraně Grónska, ale k bezplatnému zdravotnictví, školství Gróňanů a zajištění jejich životního standardu. V Grónsku neexistuje žádný průmysl, nerosty nejsou těženy a nižší statisíce vylovených ryb 52 000 Eskymáků neuživí. Vše je dováženo.
Podle řady politických komentátorů se Trumpovi nevyplatí ustupovat. Když se mu neustoupí, tak daný požadavek zavrhne a zaměří se na něco jiného. Odhadli dobře jeho strategii?
Trump bojuje na stovkách bojišť, na kterých musí jako prezident bojovat ve stejném čase. Minneapolis, Ukrajina, Izrael, Evropa a tak dále. Musí si říci, co je priorita. Něco rozjede a pak to dá k ledu. Například cla, která se rozhodl uvalit na země, které nesouhlasí s odkoupením Grónska. To je jeho styl, který je nepředvídatelný.
Mnoho věcí, které dělá, je dobrých, s některými nesouhlasím. Například s jeho monetární politikou – kryptoměny, oslabování dolaru – nebo nepotismem. Protežování zetě Kushnera a přítele Witkoffa, kteří jsou vedeni jako poradci, a nikoli členové vlády, v kteréžto funkci by museli odhalit svoje investice a nesměli by mít konflikt zájmů, se mi nelíbí. Konflikt zájmů totiž oba mají. Oba jsou v kapsách Arabů. Dále pak obchodování s kryptoměnami a půjčky pro osobní projekty synů Trumpa a Witkoffa je také na pováženou.

Americké válečné lodě se zaměřují na Írán. USA chtějí do konce roku změnit režim na Kubě. Po Venezuele může přijít na řadu Kolumbie. Trump chce získat Panamský průplav. Můžete tyto výkřiky opsané z médií okomentovat?
Přítomnost amerických válečných lodí kolem Íránu je v pořádku. Ani to by však nemuselo být, kdyby byl Trump nechal Izrael dokončit dvanáctidenní válku s Íránem.
Kuba je také strategické místo pro Ameriku. Stejně jako je Ukrajina strategická pro Rusko.
Kolumbie je s dnešní vládou socialistická a je problematická pro demokratický Západ.
Lidi, kteří žijí v Panamě, průplav nepostavili a nezaplatili. Dal jim ho prezident Jimmy Carter a dnes Amerika nemá nad Panamským průplavem kontrolu. Číňané dnes získávají kontrolu nad Panamským průplavem, který je strategický pro americké námořnictvo a obranu civilizace a západního světa. Kdo bude bránit západní svět? Co platí pro Grónsko, platí i pro Panamský průplav a ostrov Diego García v Indickém oceánu, na kterém je umístěna britsko-americká vojenská základna. Ostrov Diego García je důležitý ze strategického hlediska, dnes nejen pro ochranu volného pohybu lodí v oblasti Perského zálivu k nemalému prospěchu zemí Evropské unie, ale též k zabránění eskalace válek na Středním východě. Americká kontrola ostrova Diego García v první řadě slouží k zajištění existence teplých bytů v Evropě.
Mimoto se Amerika stala největším dodavatelem zkapalněného plynu do Evropské unie, poněvadž měly být uzavřeny všechny dodávky z Ruska, které však navzdory pokračující válce fungovaly a ještě v menším měřítku fungují. Amerika má dohled nad volným pohybem zboží, oleje, plynu nejen pro sebe, ale především pro Evropu. Amerika je v energetice soběstačná.
Ostatně ty výkřiky opravdu svědčí o tom, že se zatím verbálně „náčelník Američanů Trump“ vydává na globální válečnou stezku. USA si však nedávno zažily novodobý „Vietnam“ v podobě Afghánistánu a veřejné mínění není dalším výbojům příznivě nakloněno. Lze očekávat ve vašich městech protivládní a protiválečné demonstrace, které by mohly přerůst v nepokoje?
Rozdělení společnosti v Americe začalo za Clintona a pouze se přiostřuje. Barack Obama rozjel občanskou válku naplno svou rasistickou a wokeistickou politikou. 5. ledna 2017 Obama v Oválné pracovně Bílého domu do této občanské války proti novému prezidentovi a jeho voličům oficiálně zapojil FBI, CIA a vojenské složky. Naplno rozjel také rasismus. Jeho heslem bylo „change America“. Jeho zbraní se v první řadě stal rasismus. Jeho protivníci se stali „rasisty“.
Co chtěl na Americe změnit? Tady nebylo co měnit. Zločinec čerstvě propuštěný z vězení, pod vlivem drog, George Floyd byl pouhou záminkou ke žhářským nepokojům, pouličním bouřím a rabování. Demokrati volí násilnou cestu, vůdce demokratů v Senátu Chuck Schumer vyhrožoval ústavním soudcům násilím a spolu s Kamalou Harrisovou vyzývali své stoupence k násilí. Jejich údernou složkou je hnutí Black Lives Matter, přirovnatelné ke Sturmabteilung (SA), které za přispění Joea Bidena a jeho ministra obrany Lloyda Austina získalo své zastánce v obranných složkách USA. Například generála U.S. Air Force Charlese Browna.
V USA už de facto existuje občanská válka a prvním ohniskem se stal Minneapolis. Proti policii nastupují složky vycvičené neziskovými organizacemi. Nejde o spontánní demonstrace. Například Renée Goodová, zastřelená při udržování pořádku ze strany Úřadu pro imigraci a cla (ICE), měla děti v alternativní škole, která mezi jinými funkcemi též cvičila rodiče žáků, jak postupovat proti ICE a jak organizovat demonstrace. To nejsou spontánní demonstrace, to jsou organizované demonstrace řízené demokraty, kteří podporují zločiny Somálců a brání vyšetřování jejich rozkrádání sociálních prostředků placených americkými daňovými poplatníky.
Co říkáte zastřelení zdravotníka veteránů Alexe Prettiho policistou ICE?
Alex Pretti byl aktivista jednající v rámci organizovaných demonstrací. Tyto demonstrace jsou pořádány a podporovány woke-anarchistickými organizacemi, které byly podporovány nebo vytvořeny Bidenem a jeho vládou vedenou demokraty předtím, než Biden odstoupil z prezidentské kandidatury. Těmto organizacím, například Service Employees International Union (Mezinárodní organizaci zaměstnanců ve službách), Independent Socialist Group (Nezávislé socialistické skupině), Make the Road New York (Uvolněte cestu New Yorku), rozdal desítky milionů dolarů ze státních peněz. Přibližně 15 až 16 milionů pro organizaci. Na demonstrace podporované těmito organizacemi chodí vycvičení lidé s úmyslem použít i zbraň, když se to bude hodit.
Pretti byl týden před smrtí v rámci organizovaného povstání určen jako pozorovatel při pouličních bouřích. Jeho misí bylo pozorovat imigrační policii a podle možností jí zabraňovat ve vykonávání její funkce. Sledovat pohyb ICE a hlásit je ústředně demonstrantů. Již v minulosti konfrontoval federální agenty a při jedné z těchto potyček si zlomil žebro, čímž se chlubil svým přátelům. Na zmiňovanou demonstraci přišel ozbrojený nabitou pistolí s dvěma plnými zásobníky. Aktivně provokoval policisty ICE, kteří se ho následně pokusili zadržet. Choval se arogantně a agresivně, křičel a agitoval. Fyzicky vystupoval proti federální imigrační policii. Celou situaci je však možné objektivně komentovat až po vyhodnocení všech dostupných informací.

Ve chvíli, kdy se ho policisté pokusili pacifikovat, byla při jeho ohledávání nalezena nabitá pistole. Pokud policista při zákroku na zadrženou osobu zjistí, že má tato u sebe střelnou zbraň a je na místě více policistů, jsou vycvičeni zvolat „gun“, tedy „zbraň“! Podle výcviku to pro ostatní členy týmu znamená bezprostřední nebezpečí, kterému je nutné čelit případně zbraní. V případě Alexe Prettiho jeden z policistů vícekrát varoval svůj tým slovy „gun, gun, gun“!
Pretti měl údajně v ruce telefon, ale v takové situaci není možné rozpoznat, zda osoba, která se odmítá nechat zpacifikovat, nedrží zbraň. Pokud jsou policisté varováni, že zadržený je ozbrojen, je samozřejmé, že policista musí pro ochranu svou a svého týmu použít zbraň.
Trump by nejspíš chtěl kromě darované i vlastní Nobelovu cenu míru. Proč usiluje o ocenění, které dostali třeba Evropská unie či Barrack Obama, jichž si moc neváží?
Také Jásir Arafat. Trump je ješitný. Je to vidět i z toho, co dělá v Bílém domě. Všechno tam pozlatil a staví taneční sál pro svou ženu Melanii.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.




