Čemu se nyní věnujete? Co je pro vás důležité?
Na centrální úrovni mi připadá nejdůležitější důchodová reforma, o které se před nedávnem hodně mluvilo, a pak ji překryly skandály na ministerstvech dopravy a průmyslu. Ty opravdu důležité věci zkrátka vždycky překryje nějaký průšvih.
O důchodové reformě se dlouhá léta mluví. Zdálo se, že kvůli politickým půtkám není možné, aby vznikla jednotná shoda na tom, jak by měla vypadat. Domníváte se, že ji najdete?
Jsem moc rád, že po mnoha letech, kdy byla důchodová reforma pokládána za něco příliš nebezpečného, do čeho se nikomu nechtělo, tak Jana Maláčová a komise v čele s Danuší Nerudovou našla odvahu, aby řekla nahlas, že pokud máme mít v budoucnu spravedlivé důchody, pokud mají mít lidé garantován slušný důchod, tak to bude něco stát a tyto peníze musí stát najít. Dokázaly to jasně pojmenovat a vyčíslit náklady. To je něco, k čemu dosud nikdo odvahu neměl. Je to poprvé, kdy se s těmito čísly vyšlo na veřejnost, což pokládám za přelomový krok.
Ano, kvůli důchodové reformě vznikla důchodová komise – domníváte se tedy, že najde řešení přijatelné pro všechny, napříč politickým spektrem?
V komisi jsou zastoupeni odborníci napříč politickým spektrem a ze všech oblastí, takže závěry, ke kterým došli, podle mého názoru jasně ukazují, jakým směrem se lze vydat. Samozřejmě nyní hrozí, že se vše začne politizovat a politické strany začnou z různých sobeckých důvodů závěry zpochybňovat. Doufám, že politici v sobě najdou odvahu, aby se přihlásili k některé z navržených variant.
Pro sociální demokracii je přijatelná varianta označována jako spravedlivá, tedy varianta, která všem zaručuje slušný základní důchod a zároveň zachovává v prvním pilíři zásluhovost tak, aby se v dnešních cenách pohyboval průměrný důchod nad patnácti tisíci korunami.
Jak pro to najít peníze v rozpočtu? Pamatuji si, že jste v létě kritizoval rozpočet ministryně financí Aleny Schillerové, říkal jste jí Kalousek v sukni. Jak to jde dohromady s rozpočtem, který je pochopitelně, jak už to u opozice bývá, z této strany kritizován?
Nelíbí se mi princip, kdy někteří politici, a bohužel i ministryně financí, říkají: Musíme nejdříve uspokojit všechny ostatní, a z toho, co zbude, budeme platit důchody. Říkají tak vlastně, že reforma důchodů musí vzniknout z toho, co nám na důchodce zbylo.
Líbí se mi to, s čím přišla Jana Maláčová. Musíme jasně definovat, kolik je na důchodový systém potřeba peněz a potom je půjdeme hledat do rozpočtu. To znamená, nesmíme upřednostnit nákup amerických vrtulníků, nákup tanků, vyplácení dotací miliardářům – a teprve zbytky poslat na důchody. Jsem pro opačný způsob: abychom jasně definovali, kolik je třeba peněz na důchody, a tyto peníze aby se v rozpočtu našly. Včetně toho, že velké firmy, nadnárodní řetězce nebo třeba velké internetové firmy či banky se zdaní více než dnes, a peníze se použijí na důchodovou reformu. Máme odvahu říct, že si uvědomujeme, jakou zátěž to může znamenat pro rozpočet, ale důchody mají prioritu číslo jedna.
Psali jsme:
Jde tedy o otázku priorit. Jedna z dalších věcí, za něž bývá vláda od opozice kritizována – že se nepřipravuje na ekonomické ochlazení, které prožívá Německo. Co vy na to?
Kritika je oprávněná, a je oprávněná především proto, že v České republice se jakoby stále připravujeme na minulé bitvy. V tom jsem kritizoval vládní investiční plán. To je vlastně investiční plán sestavovaný lidmi, kteří žijí jednou nohou v osmdesátých a jednou nohou v devadesátých letech. Nepřipravuje se na výzvy, před kterými Česká republika stojí, protože před ní stojí celá západní civilizace – jako například reakce na průmysl 4.0, obrovské změny na trhu práce, klimatické změny a vše, co nás čeká včetně migrace a dalších fenoménů, které sem přicházejí.
Budeme-li neustále stát jednou nohou v osmdesátých a jednou nohou v devadesátých letech – pak může dojít k tomu, že zaspíme, Česká republika nebude schopna zavádět chytré technologie, nebude schopna čelit robotizaci a dalším trendům, nebude schopna čelit klimatickým změnám, a potom zapláče. To mi ve vládních strategiích bohužel chybí, to je pravda. Sociální demokraté na to nejen ve vládě, ale i v Parlamentu a na různých dalších fórech upozorňují, ale jsou bohužel stále válcováni lobby konzervativních přístupů k ekonomice a hospodářství.
Když jsme spolu mluvili loni, prohlásil jste, že sociální demokracie prochází dlouhodobou krizí, a kdyby byla v lepší kondici, tak by problémy zvládala lépe. Jak se tato situace od té doby změnila?
Na sociální demokracii je zajímavé, že má neuvěřitelnou schopnost v době, kdy je jí nejhůře, ožívat odspodu. Nedávno jsme měli v Hradci Králové programový kemp, který jsme příliš nemedializovali, ale snažili jsme se především zmobilizovat síly, které jsou v regionech. Zjistit, jak dalece jsou sociální demokraté ze všech koutů republiky ochotni se podílet na tvorbě programu a s jakými impulsy jsou schopni přicházet.
Byl jsem velice příjemně překvapený tím, že přijelo asi 350 lidí a vesměs přicházeli s velmi moderními pohledy na věc, ať už to byla politika bydlení, důchodová reforma, problémy, které zažíváme v sociálních službách a různé změny na trhu práce... Takže jsem byl skutečně příjemně překvapen, a právě v programové oblasti a v zapojování regionů má sociální demokracie obrovskou výhodu oproti ostatním politickým stranám.
Tedy v politicích, kteří se vypracovávají odspodu?
A lidé, kteří jsou ochotni uvažovat o změnách, které náš čekají v budoucnosti. A to u ostatních stran příliš nevidím, vidím jen reakce na minulé výzvy a vidím velmi málo ochoty bavit se. Právě u sociálních demokratů na programovém kempu jsem tuto ochotu viděl. Lidé byli velmi dobře zorientovaní a přicházeli s řešeními do budoucnosti. Od začátku přicházeli s velmi promyšlenými strategiemi, jak zapojit veřejné peníze do výstavby bytů a nezpůsobit zadlužování státního rozpočtu. To se mi líbilo.
Zrovna konkrétně byty beru jako jeden z největších problémů. A sociální demokracie má v tomto nejpromyšlenější program. Dnešní bytová krize způsobuje, že mladí lidé – pokud chtějí slušně bydlet – se stávají nevolníky, kteří se zadlužují do konce života. Od 25 let třeba do 60 – což je srovnatelné s nevolnictvím, když celý život platím brutální částky za to, že mám kde bydlet. Dostáváme se do nesmyslné spirály. Nájemní bydlení je nedostupné.
Musím bohužel kritizovat nejen minulé pravicové vlády, ale i tu současnou. Ministerstvo pro místní rozvoj nebylo za posledních šest let, kdy hnutí ANO zodpovídá, schopno přijít s koncepcí bytové politiky. To je tragédie. To, že toho nebyly schopny pravicové vlády předtím, beru jako důvod, proč odešly, ale od nich už nemůže dnes nikdo čekat žádná řešení. Ale musím říci, že za posledních šest let vláda tyto chyby v oblasti bydlení nenapravila.
Abych se ministrů pro místní rozvoj zastal, tak s jedinou výjimkou – podařilo se to v oblasti seniorského bydlení. Program komunitního bydlení mohly obce využít. Je vážně dobrý. Ale jde pouze o seniory, což je velmi málo.
Zdá se, jako byste říkal, že ČSSD má potenciál v lidech i dobré strategie, ale měla by ji jen správně využít…
Ano, přesně tak. Největším problémem sociální demokracie je, že nedokázala vhodně zareagovat na to, že se komunikace ve veřejném prostoru v poslední době velmi zrychlila. Je málo času na vysvětlování programu a politika se stala centrem jednoduchých marketingových hesel. V tom sociální demokracie není tak dobrá, jako její konkurence. To je pravda a je to naše největší nevýhoda.
Myslíte to tak, že se ČSSD neumí prodat?
Neumí zjednodušovat, neumí využívat negativních emocí lidí tak, jako naši konkurenti. Často se jí stává chyba, kdy vysvětluje věci příliš složitě a nedokáže je proměnit v jednoduché a účinné heslo.
Diskuse se vedou také na téma, nakolik sociálním demokratům škodí či prospívá spolupráce v koalici s hnutím ANO s podporou komunistů. Škodí, nebo prospívá?
Obojí. Myslím, že sociální demokracii vláda s hnutím ANO za podpory komunistické strany brutálním způsobem poškodila.
Nicméně jde o škody, které dnes nelze napravit ničím jiným, než tím, že této své pozice ČSSD využije, aby pomáhala lidem, na které se všichni ostatní vykašlali. Aby se zastávala spotřebitelů proti výrobcům nekvalitních šmejdů, aby se zastávala zaměstnanců, kteří jsou drceni velkými firmami, aby se zastávala drobných podnikatelů proti velkým firmám, nebo aby se zastávala lidí, kteří přicházejí o práci, či důchodců, jimž rostou důchody příliš pomalu.
Toto je úkolem sociální demokracie, nikdo jiný to za nás neudělá. Jestliže máme napravit škody způsobené chybami poslední let, tak to můžeme napravit jen tím, že budeme důsledně pomáhat lidem v těchto konkrétních oblastech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
