Rok 2018 přinesl prezidentské, komunální, senátní volby, vládu Andreje Babiše atd. Událostí na české politické scéně bylo opět dost. Jak nová vláda, tak prezidentské volby vyvolaly zásadní rozruch. Byl uplynulý rok v něčem přelomový? Jak se vše podle vás odrazilo na atmosféře ve společnosti? Jsme po roce sjednocenější národ, nebo je to právě naopak?

Přelomový tento rok nebyl bohužel v ničem, chudí lidé jsou stále chudí, senioři a invalidé se nemají dobře, lidé se nemohou domoci spravedlnosti a problémy naší společnosti jsou stále nedořešeny. Národ je rozdělený, není to však vina běžných občanů, ale médií, různých aktivistů a některých politiků.

Pokud jde o prezidentské volby, změnil se nějak za uplynulé měsíce váš názor na kandidáty na prezidenta, zvlášť na Miloše Zemana a Jiřího Drahoše? Překvapili vás v něčem?

Nadále platí, výrazný Miloš Zeman se vším všudy, co k němu patří. Zbytek kandidátů včetně Jiřího Drahoše zůstávají šedými myšmi.

Koncem roku prezident znovu podpořil zrušení sankcí proti Rusku, na jaře naboural oficiální výklad „kauzy Skripal“ s tím, že Novičok se v Česku tak či tak vyráběl. Vzbudil tím pohoršení. Co říkáte na to, že v souvislosti se jménem prezidenta padá i výraz vlastizrádce? Chová se skutečně Miloš Zeman v rozporu se „spojeneckými svazky“, a pokud ano, je to v náš prospěch nebo ne?