Mladí přestávají vnímat přidanou hodnotu EU. Polská velvyslankyně jim připomněla, jak to bylo dříve

27.07.2016 19:19 | Zprávy
autor: Jan Štěpán

ROZHOVOR Do jaké míry přijdeme o britský trh, se dozvíme teprve z výsledků „rozvodových“ jednání, pro která evropská legislativa počítá s obdobím dvou let od podání žádosti o vystoupení, myslí si polská velvyslankyně v ČR Grazyna Maria Bernatowicz. Ta nevidí ani žádný problém s případným návratem některých Poláků z Británie do vlasti. „Mnozí odborníci, kteří pracují v Anglii, jsou potřební v Polsku, kde už pociťujeme jejich nedostatek. Máme nyní nízkou nezaměstnanost a pracovních příležitostí u nás využívá čím dál více imigrantů, mimo jiné z Ukrajiny,“ dodává polská diplomatka.

Mladí přestávají vnímat přidanou hodnotu EU. Polská velvyslankyně jim připomněla, jak to bylo dříve
Foto: hns
Popisek: Polská velvyslankyně v Česku Grazyna Bernatowicz

Brexit je těžká rána evropské integraci, otázkou je, zda nebude pro ni smrtelná. Velmi skepticky se k soudržnosti EU vyjádřil například český politolog Alexander Tomský ve svém komentáři: „Doufejme, že bude pomalu chátrat a rozpadne se mírumilovně jako kdysi Sovětský svaz a nahradí ji nějaké minimalistické, pragmatické a vzájemně si konkurující společenství evropského trhu. Británii možná čeká lepší budoucnost než sklerotickou Evropu.“ Lze s tím souhlasit? Do jaké míry hrozí nyní Evropské unii rozpad?

Nepřirovnávala bych EU ohledně způsobu fungování k SSSR, o jehož mírumilovném rozpadu bych se taky nebavila. SSSR zanikl ve výsledku hluboké ekonomické krize, příliš pozdních reformních pokusů, které měly za důsledek rozhodnutí jednotlivých sovětských republik o odpojení se. Stojí za to si v této souvislosti připomenout několik konfliktů na území bývalého Sovětského svazu – válku o Náhorní Karabach, občanské války v Gruzii, Tádžikistánu, konflikt v Podněstří nebo dvě války v Čečensku.

Myslím si, že žádný z členských států nemá zájem na rozpadu Unie, a dokonce i pro samotnou Velkou Británii bude mnohem jednodušší znovu určit vztahy s Unií jako s jedním celkem než separátně s každým jednotlivým členským státem. Zatím panuje v Evropě shoda, že Unie potřebuje reformy, nikoliv likvidaci. Jaká budoucnost Unii a Británii čeká, se ukáže postupem času. Doufejme, že to bude jak pro sjednocenou Evropu, tak pro Sjednocené království budoucnost dobrá.

Pokud by k rozpadu skutečně došlo, co by to pro státy východní Evropy a konkrétně pro Polsko mohlo znamenat? Naplnily by se například černé scénáře některých komentátorů, že by se v této části Evropy zvýšila nezaměstnanost a šlo by se ekonomicky rapidně dolů?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Proč by nemohla vzniknout jakákoliv neziskovka?

Ať si vznikají, když na to nebude přispívat stát. Podle mě ten by měl přispívat jen ty, co pomáhají třeba nemocným nebo v sociální oblasti, nebo třeba i zvířatům. Nevím tak, zda je potřeba nějaký zákon? Nestačí, když si stát prověří, komu peníze dá? Dělá to nyní? Nebo na to nemá nástroje?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Poslanec Doležal: Sudeťáci v Brně jsou urážka zabitých Čechů

17:33 Poslanec Doležal: Sudeťáci v Brně jsou urážka zabitých Čechů

Plivání, dýmovnice a útoky na poklidné rodiny s dětmi během letošního Pochodu pro život popisuje úča…