Pane poslanče, ještě se podívejme s odstupem na oslavy konce totality. S jakými pocity jste 17. listopadu chodil po Praze? Podle některých se oslavy poněkud zvrhly, zvláště na Národní třídě…

Já jsem strávil oslavy výročí 17. listopadu nejen procházkou po Národní třídě, ale také na konferenci o svobodě na Žofíně. Myslím si, že oslavy až na pár výjimek byly důstojné. Možná je jen trošku škoda, že ani v situaci, kdy bychom měli všichni oslavovat společně a jednotně, se najdou tací, kteří svými výlevy důstojný průběh naruší. To samozřejmě má vliv na to, že jistá část populace i vzhledem k tomu, jak o tom následně informují média, se neprávem cítí z oslav tak nějak vyloučena. Já osobně pokládám 17. listopad za jedno z nejdůležitějších dat novodobých dějin.

Nejvíce se v souvislosti s konfliktem mluvilo o situaci, kdy k pomníku na Národní přicházel Václav Klaus mladší s dcerou a dav na něj brutálně pokřikoval a pískal. Nadační fond proti korupci to posléze komentoval tak, že si to Klaus zavinil sám, když bral své dítě „do války“. Co na to říci?