Po Sametové revoluci jste se odstěhovala za manželem do USA. Jak vzpomínáte na 17. listopad 1989?
V té době jsem chodila na gymnázium. Domluvili jsme se se spolužáky dopředu a všichni jsme šli do školy oblečení v černobílém, jako vzpomínku na to, co se stalo v roce 1939. Pak se rozneslo, že je povolena vzpomínková akce na Jana Opletala a pochod studentů z Albertova na Vyšehrad. Takže jsme tam šli, a pak z Vyšehradu dále, a na Národní třídě jsme byli zastaveni pořádkovými silami.
Zmlátili vás policisté? Pocítila jste to na vlastní kůži?
Jak nás obklíčili, tak my jsme odtamtud už nemohli. Já jsem se měla sejít s matkou a sestrou v kině, ale nemohla jsem jim dát vědět, protože tehdy mobily nebyly. Nejenom, že nás obklíčili, ale pak nás začali tlačit z ulice na chodník a to už se skoro nedalo dýchat, protože jsme byli hlava na hlavě. A když to začali pouštět, tak to pouštěli jenom tím podloubím. Každá úzká ulička mezi sloupky podloubí byla lemovaná zprava i zleva dlouhou řadou policistů s obušky a tím jsme museli projít.
A v tom podloubí vás mlátili?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž