Hodně se nyní rozebírá jmenování nového šéfa civilní rozvědky (Úřadu pro zahraniční styky a informace) Petra Mlejnka, který měl řadu let udržovat kontakty s Michalem Redlem, jenž je nyní ve vazbě a vyšetřovatelé ho viní z toho, že byl hlavou zločinecké organizované skupiny v kauze Dozimetr. Nesnižuje jeho jmenování důvěryhodnost civilní rozvědky i při kontaktech s domácími a spojeneckými tajnými službami a nenaruší jejich případnou spolupráci? „Za prvé bych řekl, že mi přijde trochu málo na jmenování šéfem ÚZSI doporučení lidoveckého poslance Jana Bartoška. Za druhé vybrat člověka, který je deset let v byznysu, bude vždycky problém, protože v byznysu tím základním cílem je udělat obchod, dohodu, mít z toho profit. Ale to neznamená, že budete dělat byznys úplně s každým, kdo se vám dostane do cesty. Každý normální člověk, který podniká, by měl mít zájem na tom, aby podnikal s lidmi, jejichž pověst a integrita je nezpochybnitelná. Osobně bych se vyhnul kontaktům s lidmi, kteří byli pravomocně uznáni nesvéprávnými a dostali se do podezření z kontaktů a spolupráce s někým takovým, jako je Krejčíř,“ vysvětlil generál Andor Šándor.
Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?Anketa
„Pokud jde o spolupráci se zahraničními partnery, v této zemi jsme se už dopustili celé řady lapsusů, co se týče různých tajných služeb, včetně aféry Vojenského zpravodajství v době, kdy byla nezákonně sledována expremiérova manželka. Bohužel pověst nemáme kdovíjakou. Na druhou stranu bych to významově nepřeceňoval, byť šéf té služby je jejím obrazem. Dnes však řada jednání probíhá na nižší úrovni a tady toto příliš narušit nemůže. Když jde o tajné služby v České republice, jsem už řadu let mimo, takže nevím, zda v nich přetrvává řevnivost, která tam byla v devadesátých letech a na začátku nového tisíciletí. Nebylo by proto fér dělat asociace z toho, co tam bylo před dvaceti lety,“ uvedl.
Vyjádření pana Koudelky bylo nešťastné
Společnost pro obranu svobody projevu si povšimla výroku šéfa BIS Koudelky, který pro Seznam Zprávy mluvil o tom, že „znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát. A to ve chvíli, kdy čelíme tak vážnému ohrožení. A ty útoky budou pokračovat a budou ještě rozsáhlejší a masivnější, možná zrádnější, ale my na ně musíme být připraveni reagovat“.
K tomu společnost uvádí, že si myslí, že slovo znevažování není od šéfa BIS vhodné, protože znevažováni byli i prezident, premiér a mnozí jiní a takovýto výrok od vedení žádné bezpečnostní složky nezazněl. Nabízí se otázka, jestli není BIS až příliš příchylná této vládě a zda to není nebezpečné, a obecně vzato, jak blízko by měla být BIS i ostatní bezpečnostní složky k vládě, ať je jakákoliv... „Vyjádření pana Koudelky bylo poměrně nešťastné, protože toto přesně evokuje. Když byl prezident Zeman urážen mnohem více, tak to bylo bez jakékoliv verbální odezvy ze strany BIS. Z hlediska zákona je stanoveno, co má BIS dělat. Urážení předsedů Sněmovny a Senátu je po mém soudu debilním, takto bychom se chovat neměli, ale neohrožuje to demokratické principy ani demokracii v této zemi. Roli BIS v tom tedy nevidím. Pokud by tito lidé byli ohrožováni z hlediska výkonu své funkce, pak je to samozřejmě něco jiného. I tak si ale myslím, že pokud by se něco takového dělo, je to primárně otázka policie anebo celé politické scény, která je zhrublá, je vůči sobě taková, jak ji vidíme,“ konstatoval generál Šándor.
Psali jsme:
„Jestli je BIS příliš příchylná k této vládě, samozřejmě z toho se to dá dovozovat. Myslím si, že by tyto služby měly jednoznačně stát mimo politiku. Jsou to služby této země, nikoliv politických stran. Ale co jsem zažil já, zažili to možná mí předchůdci i nástupci, je tendence politiky vzít si to přímo pod svá křídla a nějakým způsobem s tím zacházet. Je na každém šéfovi té služby, do jaké míry je vůči tomu odolný, či nikoliv,“ upozornil bývalý šéf vojenské rozvědky.
„Hlavní problém je, že u nás chodí šéfové tajných služeb do funkcí v době, kdy jim zbývá ještě řada let kariéry po skončení mandátu. Pak jsou v mnohém odkázáni na to, zda jim politici něco dají, nebo nedají. Pak se stane, že bývalý šéf BIS Vulterin skončí v nějakém kasinu, jiný je někde jinde. V zásadě by měli lidé chodit do těchto funkcí před důchodem. To znamená, že po skončení odcházejí do důchodu. Odpadá jakákoliv potřeba jim cosi dát i zbytečné debaty o tom, že zná řadu věcí z utajovaného okruhu informací, měli bychom mu tedy něco dát... To je systém, který se za třicet let nepodařilo změnit a nastavit. Pořád šéfové těchto služeb zůstávají v rukou politiky, vlády. Po skončení mandátu jim ho buď prodlouží, nebo ukončí, ale zajistí jim nějaké dobré místo. Myslím si, že je to špatně,“ domnívá se.
Fotogalerie: - Hrdinové na Hradě
„Když se podíváme do západních demokracií, tam je to nastaveno tak, že tito lidé odcházejí z těchto funkcí do důchodu a je to jednou provždy vyřešeno. U nás to ale není ani u šéfů těch služeb, ani u náčelníka generálního štábu, ani u funkce policejního prezidenta. Ti kluci jsou relativně mladí. Generál Řehka 47, generál Vondrášek 49. Jsou to mladí kluci, kteří v té funkci by nebyli deset až patnáct let. Po skončení doby, kterou mají danou ze zákona, jim ještě nenastává doba penze, tím pádem mohou být více ovlivnitelní. Neříkám, že budou, ale tento systém nahrává tomu, že šéf služby či kdokoliv v takto vysoké pozici je na vládě závislý. Možná by tu měly být větší pojistky v Parlamentu při jmenování takových funkcí, možná výraznější role Senátu, jako je ve Spojených státech. Aby šéfové tajných služeb, policejní prezident, náčelník generálního štábu a podobně byli v nezpochybnitelných pozicích, kteří pracují pro blaho tohoto státu. Samozřejmě že budou vždy pod politickým vedením dané vlády, to je logické a správné. Neměli by na nich ale být závislí v tom, o čem jsem mluvil,“ konstatoval Andor Šándor.
Rozhodující ukrajinská protiofenziva?
V úterních Lidových novinách se lze ve sloupku Jana Macháčka dočíst o názorech amerického profesora mezinárodních vztahů Hala Brandse, který na serveru Bloomberg píše, že válka na Ukrajině vstupuje do třetí fáze, jež může být rozhodující. První byl nepovedený ruský blitzkrieg, druhou je snaha Moskvy zmocnit se celého Donbasu a oblasti na východní rusko-ukrajinské hranici, a to krajně brutálním a ničivým stylem. Třetí fází je podle něj očekávaná ukrajinská protiofenziva na jihu země. „Získá-li Ukrajina dostatek území – a přitom nebude mít velké oči a snažit se získat najednou co nejvíc – může otočit válku docela rozhodně ve svůj prospěch. Když to Ukrajina nedokáže, čeká Kyjev velmi studená zima,“ domnívá se profesor.
Líbí se vám kampaň, ve které SPOLU staví Babiše vedle Putina?Anketa
„Nemyslím si, že by to bylo takto příkře postaveno, jak píše pan Macháček v LN. Podle mého Ukrajina stále nemá navrch, nemá dostatek bojové techniky a síly, aby navrch v dohledné době měla. Je vůbec otázkou, zda se jí vůbec kdy podaří takové síly uskupit, vycvičit a přesunout na frontu, tak aby ten zásadní rozhodující protiútok mohl něco změnit. Byl bych v tom opatrný. Uvidíme, zda skutečně bude protiofenziva zahájena a zda tam, kde se říká, a s jakým výsledkem. Je třeba také počítat s tím, že Rusové dělají protiopatření, aby zabránili tomu, že by byl Cherson zpátky dobyt Ukrajinci, což by mělo z hlediska celistvosti a spojení s Krymem pro Rusko docela závažné konsekvence. V tuto chvíli však není žádný velký důvod si myslet, že to bude nějaká zásadní změna tohoto konfliktu,“ zdůraznil na závěr generál Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
