Kolik je v ČR v současné době inkasních agentur? Jak se od sebe liší? Má třeba člověk v roli dlužníka šanci nějak agenturu, která peníze vymáhá, vybrat?
Odhaduje se, že na českém trhu působí okolo 300 inkasních agentur, ale rozdíly mezi nimi jsou obrovské. Přesný počet inkasních agentur není bohužel známý, jelikož tuto činnost může vykonávat momentálně téměř každý bez jakékoliv zvláštní evidence či úpravy. Existují nadnárodní inkasní agentury i agentury lokálního typu, které fungují profesionálně, pracují pro velké klienty, jsou členy Asociace inkasních agentur a dodržují Etický kodex. A potom je několik větších a spousta malých agentur o jednom, dvou lidech, které „nějak“ fungují. Většinu sporných kauz, jež se poté medializují, způsobují právě tyto inkasní společnosti stojící mimo Asociaci.

Inkasní agenturu vybírá věřitel. Když se věřitel při výběru rozhoduje jen podle některých kritérií (např. cena), může to poté stát i jeho reputaci. Při výběru partnera, který využívá např. neetických praktik, nese věřitel de facto za toto chování spoluzodpovědnost, což si ještě někteří věřitelé neuvědomili.

Může se bránit nějak i dlužník proti tomu, když jeho pohledávku vymáhá agentura, která není v Asociaci IA? Nepřipravuje se třeba nějaká právní změna, aby inkasní agentury musely být v AIA? Pokud ano, v čem by podle Vás byla přínosná na trhu vymáhání pohledávek (tedy jak pro věřitele, tak i dlužníky)?
Dlužník má možnost bez ohledu, zda má stížnost na člena či nečlena, obrátit se na Asociaci inkasních agentur, která případ prošetří. Pravdou ale je, že při momentální úpravě nemá Asociace u nečlenů příliš možností k nápravě.