Mluvili jsme s manželkou kmotra o údajně strašlivém skandálu

23.12.2013 6:21

ROZHOVOR Marta Palounková je zastupitelkou Prahy 8 a manželkou kontroverzního pražského podnikatele Ondřeje Palounka, který bývá některými médii označován za kmotra. Společně se svým manželem a dále se starostou Prahy 4 Pavlem Caldrem, místostarostou Prahy 4 Jiřím Bodenlosem z ČSSD a členem rady Prahy 4 Martinem Píšou navštívili Severokyperskou tureckou republiku. V rozhovoru vyvrací, že by se Caldr vydával za pražského primátora, jak uváděla některá média. Vysvětluje, jak vše proběhlo a odmítá, že by Severokyperská turecká republika byla nedemokratickým státem.

Mluvili jsme s manželkou kmotra o údajně strašlivém skandálu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marta Palounková

Anketa

Jaké budou letošní Vánoce u vás doma?

hlasovalo: 8105 lidí

V médiích se psalo o vaší návštěvě Severokyperské turecké republiky, kde se měl prý starosta Prahy 4 Pavel Caldr vydávat při setkání s tamním vicepremiérem Serdarem Denktaşem za pražského primátora. Co se tedy vlastně stalo?

Šlo vlastně o náhodu. Byli jsme v severním Kypru s přáteli, mezi něž patří i Pavel Caldr, na dovolené. Člen rady Prahy 4 Martin Píša, který tam byl s námi, hraje golf. Na golfovém hřišti se potkal s jedním hráčem a z jejich hovoru vyplynulo, že jsou oba politici. Když pak Martin Píša přišel do hotelu, tak řekl, že dostal pozvání. Turci jsou pohostinní a tak nás pozvali všechny do města Esentepe. A seznámili jsme se s tím, jak funguje místní komunální politika. Překvapila mě její pružnost a efektivita. Dali jsme si tam kávu nebo čaj a celá schůzka trvala tak dvacet, třicet minut. Ta schůzka se starostou Esentepe probíhala v neformálním duchu a nešlo o žádnou oficialitu.

O čem jste s ním dále hovořili?

O nějakých možnostech kulturní výměny a spolupráce v tomto smyslu. Esentepe pořádá různé kulturní festivaly, kterých se zúčastňují i umělecké soubory a skupiny ze zemí Evropské unie. Jezdí tam například Slovinci, mimo EU třeba Američani. Já osobně mám ráda i tureckou kuchyni, tak jsem uvažovala i o tom, že by šlo udělat nějaké vzájemné seznámení mezi naší a tureckou kuchyní v tom smyslu, že by třeba turečtí kuchaři přijeli k nám a předvedli své umění a podobně by zase naši ukázali svoje kulinářské umění tam. Další věc, o které jsme uvažovali, jsou výměnné pobyty pro děti. Jsou tam hezké památky i moře. Připomeňme, že tam jsou i anglické školky či americké školy. Čili Turci ze severního Kypru spolupracují i s občany jiných zemí, které oficiálně tuto zemi neuznávají.

A jak došlo k setkání s vicepremiérem země?

Starosta Esentepe si dal foto z našeho setkání na internet a záhy přišlo pozvání od vicepremiéra Serdara Denktaşe. S tím jsme hovořili tak čtvrt hodiny.

No a jak to tedy bylo se starostou Pavlem Caldrem? Vydával se za pražského primátora, jak uvedla média?

To je absolutní hloupost. Normálně předkládal své vizitky v angličtině, kde bylo uvedeno, že je starostou Prahy 4. V angličtině se nerozlišuje mezi primátorem a starostou. Obojí se řekne „mayor“. Takže tu je třeba mayor New Yorku. A v Praze primátor na svých vizitkách užívá termín „grand mayor“. Navíc jsme našim tureckým kolegům vysvětlovali, jak je Praha rozdělená, že Praha 4 je největší městskou částí. Také jsem jim řekla, že já jsem zastupitelka Prahy 8. Je ale tedy možné, že to někdo v médiích špatně přeložil. Ale je přece diametrální rozdíl, pokud udělá někdo chybu a špatně to přeloží, nebo když se někdo falešně vydává za primátora. Pavel Caldr se za nikoho nevydával.

Považujete za v pořádku setkávat se s politiky země, kterou náš stát ani ostatní země EU neuznávají?

Marek Benda, blízký spojenec exstarosty Prahy 4 Pavla Horálka, byl na politické návštěvě Tchaj-wanu, který Česká republika diplomaticky neuznává a v Evropě ho uznává jenom Svatý stolec, a nikdo se nad tím nepozastavoval. Prostě u zemí, které jsou fakticky nezávislé, nemůžeme dělat, jako by neexistovaly. Známe příklad z minulosti, kdy první Československá republika neuznávala dlouho Sovětský svaz de iure, ale de facto ano a měla s ním politické i ekonomické kontakty.

Vezměte si též, že Turecko je naším spojencem v NATO. Přerušily Spojené státy, Německo, Francie či další země EU diplomatické vztahy s Tureckem kvůli tomu, že podporuje Severokyperskou tureckou republiku a kvůli tomu, že Kypr, tedy jeho jižní část, je členem EU? Samozřejmě, že ne. Mladí Turci ze severního Kypru chodí do turecké armády a je docela možné, že někteří z nich v rámci operace v Afghánistánu, kde je i v rámci NATO turecká armáda, kryjí záda našim chlapcům. Turci nejsou naši nepřátelé. Není dobré nazývat naši spojeneckou zemi v NATO, tedy Turecko, okupační mocností. Co Kosovo? A když můžeme uznávat Severní Koreu... Tak nevím, proč bychom se nemohli neoficiálně setkat s politiky severního Kypru.

Jak jsem uvedla, občané zemí EU do severního Kypru jezdí, probíhá tam spolupráce. Čedok má oficiální zájezdy do severního Kypru. Jezdí a obchodují tam naši občané. Máme si hrát na to, že tato země neexistuje? Máme kvůli politickým rozmíškám bránit přátelskému stýkání občanů naší země a severního Kypru? Máme stavět nové železné opony? Běžní občané severního Kypru přece nic špatného neudělali, proč je trestat a dívat se na ně skrz prsty? Proč by spolu nemohly spolupracovat obce? Praha 4 společně s městem Esentepe přece těžko vyhlásí Řecku nebo Kyperské republice válku. Měli bychom se bránit vyvolávání takovýchto xenofobních nálad. Nechápu, proč bychom s kyperskými Turky nemohli spolupracovat v kultuře a mít normální mezilidské přátelské vztahy a nemíchat do toho politiku.

Kyperští Řekové se proti návštěvě vás a vašich kolegů ohradili s tím, že to přirovnali k jednání s nacisty...

Podívejme se do historie. Po skončení britské koloniální nadvlády se v roce 1964 na jižním Kypru vylodila první divize Řecké republiky v počtu asi dvaceti tisíc mužů a před tureckou invazí, která se odehrála 20. července 1974, tak 15. července 1974 se na jižním Kypru vylodily další jednotky Řecké republiky s přímým úmyslem připojit Kypr k Řecku. Na to reagovala turecká armáda s tím, že chtěla chránit místní Turky. Měli bychom připomenout Kofi Annanův plán na sjednocení ostrova z roku 2004. V referendu hlasovalo v severní části Kypru 65 procent obyvatel pro sjednocení, v jižní bylo pro jenom 24 procent obyvatel. Tak kdo tu působí rozbroje? Současný jihokyperský prezident velmi intenzivně pracoval na podkopání plánu na sjednocení ostrova. A na severním Kypru jsem žádné koncentrační tábory a plynové komory neviděla.

Takže se domnívám, že pod tíhou těchto faktů je neuznávání severního Kypru velmi problematické a velmi obtížně argumentačně udržitelné, pokud se podíváme na příklad Kosova či Palestiny. Také je velmi signifikantní, že když jsme jeli z jižního Kypru do severního, tak po celé hranici řecké části bylo mnoho řeckých vojáků. Když jsme přešli na druhou, tedy tureckou, stranu, tak tam nebyl nikdo.

Když jedete po dálnici v jižní části, tak tam uvidíte billboardy s nápisy: „Turci pryč z Kypru“. Chtějí je Řekové přesídlit dle vzoru Josefa Stalina? Nebo chtějí nějakou genocidu jako Adolf Hitler? Kdo je tady nacista? Turečtí politici jsou demokraticky zvolení politici a pokud je někdo nazývá nacisty a česká média to přiživují, je to skandální. Další věc je, že zatímco jižní Kypr a Řecko mají velké ekonomické potíže, tak severní Kypr a Turecko jdou obrovsky nahoru a to jsou příležitosti pro české podnikatele. Čili celá takzvaná aféra je nesmysl a je to nejspíš mediální kampaň.

Podle vás to někdo řídí?

Můj manžel vnímá velkou snahu exstarosty Prahy Pavla Horálka o návrat do funkce starosty. Jeho bývalý tiskový mluvčí Sochor shodou okolností byl v minulosti redaktorem Novy. Je to podivná shoda náhod. Vyvolávat mezinárodní konflikt kvůli křeslu starosty Prahy 4 by bylo velmi nepatřičné a především nezodpovědné.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Jak chcete z Bruselu zajistit naši potravinovou soběstačnost?

Podle mě je to klišé a nemůžeme být potravinově úplně soběstační, obzvlášť dnes, kdy je dost nevyzpytatelné počasí. A i kdybychom soběstační byly, nebude nás to stát mnohem více než potraviny z dovozu? Podpora českých potravin je sice hezká věc, ale zas né každý na to má rozpočet. Stačí se podívat n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Choré mozky uvěřily“. Analytik o vině slovenských médií, která vedla střelce

20:01 „Choré mozky uvěřily“. Analytik o vině slovenských médií, která vedla střelce

Nikoliv „tragédie“, ale „zločin“. Tak je podle analytka Štěpána Kotrby pojmenovat střelbu na slovens…