Mohlo by se to zvrhnout v lynčování. Profesor Vyzula varuje před tím, aby lidé dostali do rukou stejnou moc jako na Slovensku. Jde o prezidenta

08.03.2019 4:43

ROZHOVOR „Evropská komise určitě vydala řadu nesmyslných příkazů, ale to jí bylo umožněno naší ignorací důležitosti myšlenky evropského sjednocení. Když se do vedení Evropské unie dostali nekompetentní lidé, tak co můžeme očekávat – jen nekompetentní prohlášení,“ uvádí profesor a poslanec ANO Rostislav Vyzula, který by byl rád, aby měli Češi větší zájem na dění v EU a větší účastí ve volbách dali svým zástupcům silnější mandát. Vyzula v rozhovoru komentuje i snaze některých senátorů o odvolání prezidenta, českému školství nebo případu údajných syrských sirotků, které by chtěl europoslankyně Michaela Šojdrová převézt do ČR.

Mohlo by se to zvrhnout v lynčování. Profesor Vyzula varuje před tím, aby lidé dostali do rukou stejnou moc jako na Slovensku. Jde o prezidenta
Foto: ANO
Popisek: Rostislav Vyzula

Za pár měsíců budete v Poslanecké sněmovně nejspíš postaven před otázku, zda hlasovat pro žalobu na prezidenta Miloše Zemana, nebo ne. Ústavní žaloba by měla být hotova za několik týdnů, ale senátor Václav Láska už její koncept představil na svých webových stránkách, kde uvádí 57 bodů, na jejichž základě by měl být prezident odvolán. Jak k této záležitosti přistupujete vy? Selhává Miloš Zeman kontinuálně ve své funkci, jak tvrdí senátor, a měl by být proto odvolán?

Otázka odvolání prezidenta – impeachment – je vždy velmi složitá. Osobně nemám žádnou radost z toho, jak se pan prezident v poslední době vyjadřuje. Ať to bylo kolem Novičoku nebo nedávno probíhající kauzy, týkající se možného ovlivňování soudní moci. Jednání sněmovního výboru nic nevyřešilo, jednalo se o tvrzení proti tvrzení. Nicméně, vyjádření některých významných, respektovaných osobností nelze přehlížet a dá se říci, že něco na tom vyjádření opravdu bylo – tzv. „na každém šprochu pravdy trochu“. Nejsem zastáncem lidového referenda v případě odvolání prezidenta, jako je tomu na Slovensku. Mohlo by se to zvrhnout v lynčování. Neměly by převažovat emoce nad racionalitou. Hlavní slovo by měl mít Ústavní soud – dostane relevantní informace, které veřejnost nemá. Na druhé straně je možnost, že by se v současnosti Ústavní soud zabýval odvoláním prezidenta, jak navrhují senátoři, nereálná. Nemyslím si, že by to Poslanecká sněmovna a Senát podpořily a otázka velezrady by se těžko dokazovala. Jinak ovšem velmi oceňuji vyspělost naší společnosti, že takový možný útok na svobodnou, demokratickou společnost byl zaznamenán a vyšetřován. Není to běžné v různých státech současného světa a je to nemožné v každé diktatuře, kterou jsme taky i nedávno zažili.

Jak vnímáte snahy poslance Václava Klause o to, aby bylo trestné mazat příspěvky na sociálních sítích nebo blokovat uživatele s „nevhodnými“ názory? Je vyjadřování na internetu součástí svobody projevu, nebo je na provozovatelích a správcích sociálních sítí co do veřejného prostoru pustí a co ne?

Rušit, mazat, blokovat příspěvky na Facebooku není rozumný přístup. Kdo by to posuzoval? Novodobí cenzoři? Tak, to asi ne! Postupujeme k moderní demokracii a takový krok jen zavání diktaturou. Nicméně, také jsem znepokojen obsahem anebo jazykovou „kulturou“, která se běžně na Facebooku objevuje. Máme k dispozici trestní právo a ti, co texty kontrolují, mohou posoudit, zda se jedná, či ne o provinění proti trestnímu právu, a v případě, že se jedná, mohou daný text výrazně označit s upozorněním, že obsah textu by mohl být v rozporu s českými zákony. To je zcela legitimní. Řadu výtečníků to odradí a ti, kteří se nezaleknou, mohou být odhaleni a dále vyšetřováni.

Politici nejsou jednotní v tom, jak se postavit k iniciativám europoslankyně Michaely Šojdrové, která neustává v pokusech zajistit vybraným syrským sirotkům klidný život v naší zemi. Česko od roku 2015 poslalo do různých zemí v souvislosti s migrací 2,5 miliardy korun, pomáhá na místě v Sýrii lékaři i experty, v Česku bylo ošetřeno dva a půl tisíce pacientů včetně řady syrských dět. Měli jsme udělat více a přijmout třeba i ty sirotky ze seznamu, který europoslankyně Šojdrová nedávno přivezla?

Je mi velmi těžko posoudit, jak to vlastně europoslankyně Šojdrová myslela, i když mám důrazné podezření, že jde jen o předvolební kampaň. Jsem přesvědčen, že si neuvědomila, jak složitá je to otázka společenská, legislativní a lidská. Naopak preferuji návrh premiéra Babiše, abychom pomáhali v daném regionu. Líbí se mi vybudování centra, které potřebným dětem a mladistvým poskytne dobré sociální zázemí a hygienické podmínky, zdravotní péči, vzdělání a tak dále. Zároveň budou vyrůstat v prostředí, které je jim jazykově a kulturně vlastní. Tohle je z dlouhodobého hlediska přínosnější než návrh paní Šojdrové.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý tvrdí, že máme příliš mnoho vysokoškoláků, antropologů a filosofů, ale nikomu se moc nechce věnovat řemeslu. Na druhou stranu podle mnohých pryč je doba, kdy si po celý život vystačil člověk s jedním povoláním, nyní je třeba, aby mladá generace byla flexibilní a uměla se rychle přizpůsobit. Jakým směrem by se v Česku měla ubírat vzdělávací soustava, aby co nejlépe připravila své absolventy na pracovní trh blízké budoucnosti?

To, že nám chybí řemeslníci, vidím i já sám, když sháním pokrývače, instalatéra a další. Určitě v tom nejsem sám. Potřebujeme je všichni, ale kolik potřebujeme politologů, antropologů a sociologů? Já nevím. Potřebujeme více lékařů nebo aspoň lékařů, kteří u nás vystudují a v naší republice zůstanou a budou pomáhat našim lidem. Jsme poměrně snadno zanalyzovatelná země, která si může snadno zjistit, kolik lékařů, učitelů, antropologů, filozofů potřebuje. Ono to ale není celkově lehká otázka. Je nutno klást důraz na kvalitu a potřebu. Ministerstvo školství má dostatek informací, aby nastavilo určité tabulky potřebnosti odborností a odborníků a školy nejrůznějšího typu by měly být dle toho financovány. Podle kvality, potřebnosti a nikoli jen kvantity.

Pro absolventy učňovských škol je naprosto zbytečná maturitní zkouška ve stávající podobě. Naopak klíčová je zkouška z praktických dovedností. Mladí lidé si postupně uvědomí, že „řemeslo má zlaté dno“. Takže mi z toho vyplývá, že školská reforma je nutností.

Letos si připomeneme třicáté výročí listopadových událostí roku 1989. Babiš, Zeman či Kubera jsou podle bývalého ministra pro lidská práva a národnostní menšiny Michaela Kocába důsledkem toho, že se s komunisty nový režim dostatečně nevypořádal. Měli mít bývalí komunisté zákaz působení v politice?

Opakovaně a velmi silně se setkávám s názorem, že se KSČ měla okamžitě zakázat za to, co způsobila. Co se stalo v jiných postkomunistických zemích, kde se komunistické strany zakázaly? Jejich členové si převlékli kabát, založili nové strany a fungují dále se stejnými praktikami. Na komunistický režim, působící u nás v minulosti, se dívám velmi kriticky a odmítavě. Byla to diktatura, která způsobila řadu nespravedlností a zla. V současné době však vidím, že je dokonce lepší, když jsou legitimní politickou stranou, kterou má společnost pod kontrolou, pod hledáčkem a může dohlížet na její praktiky, ideje, záměry a eventuálně včas zasáhnout. Zastávám názor, že někdy je určitě lepší mít „nepřítele“ na očích, než aby byl v ilegalitě, kde vymýšlí protispolečenské aktivity. Překvapuje mne však, že v demokratických volbách má ideologie, která sympatizuje s diktaturou, stále své příznivce, a děsím se, že sympatizantů s diktaturou může přibývat, ať už jsou spojeni s jakoukoliv politickou stranou.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Jan Urban, chartista, spoluzakladatel a mluvčí Občanského fóra, prohlásil, že disent nejdříve díky sametové revoluci pomyslně otevřel dveře, ale pak „jsme zkazili, co jsme mohli“. Co tehdejší disidenti a ti, co stále u pádu komunismu, udělali špatně pohledem na uplynulých třicet let?

Asi bylo chybou, že disent nebyl jednotný a dostatečně akční a efektivně nevstoupil do politického života. Řada lidí z disentu se po prvních bouřlivých změnách dostala do pozadí, lépe řečeno byla upozaděna a dopředu se natlačili ti, co hledali jen svůj prospěch. To se konečně děje i dnes. Když je politická strana tzv. „na vlně“, preference jsou slibné, tak se do ní hrnou dravci, chtějící vytěžit maximum. Typické pro ně je, že vyčkávali, až jak to dopadne. V době, kdy preference byly nula nula nic, se nikomu moc nechtělo, ale jakmile uviděli úspěch, tak se masivně nahrnuli s tím, že údajně od začátku sympatizovali. Je to nebezpečný, ale bohužel pravidelně se opakující jev. Původní myšlenky, ideje se tak zapomenou a dopředu se tlačí kvazi problematika, vyhovující jen silně křičícím. To se pak lidem nelíbí a vzniká obecné negativní povědomí o politice, politicích a hodně se zobecňuje.  Do hodnocení politických chyb raného budování kapitalismu u nás bych se raději nepouštěl, neboť jsem v té době působil na stáži v USA a dění u nás jsem měl jen zprostředkovaně z medií. Ekonomové tvrdí, že masivní privatizace byla chybou. Co já jako neekonom mohu jen potvrdit, že stát zbytečně rozprodal lukrativní podniky, jejichž potenciál byl v minulosti jasný a dnes by pomohl vylepšit ekonomickou, ale časem i společenskou situaci. Cítíme hrdost k české koruně, jak je silná, ale jakmile u nás padne výnosný automobilový průmysl, tak budeme spěchat k euru.

Reportérka České televize Nora Fridrichová se nechala zvěčnit, jak drží odznáček na podporu Evropské unie. Byl to zásadní výstup proevropské kampaně před volbami? Je v pořádku, aby zaměstnanec veřejnoprávního média takto agitoval ve prospěch jedné či druhé strany?

Nemyslím si, že by samotný odznáček na podporu Evropské unie byl prohřešek ze strany veřejnoprávního media. Prohřešek by to byl, kdybychom byli teprve před referendem o vstupu do Evropské unie. Ano, Česká televize by měla být nestranná a to, že není, se ukazovalo v jednom období velmi intenzivně, kdy vše, co vyšlo z kuchyně hnutí ANO, bylo sugestivními otázkami znevažováno, ať to bylo cokoliv. Osobně bych byl raději, kdyby se volby do Evropské unie braly vážně a lidé byli spontánně motivováni k tomu, aby k volbám šli. Na rozdíl od minulých období, kdy účast na těchto volbách byla tristní a ukazovala na to, že o Evropskou unii vlastně nemáme žádný zájem. Jako by se nás to netýkalo, a tak to dopadlo. Evropská unie se řítí do problémů, které naši zvolení europoslanci nijak nebrzdili, neovlivňovali, občas hlasovali proti zájmům České republiky. Silná účast ve volbách povede k silnému mandátu, a ten naši europoslanci zatím nemají. Potřebujeme schopné, zkušené, znalé odborníky v Evropském parlamentu i Evropské komisi a je to jen na nás, zda si zvolíme jen loajální ovce nebo schopné respektované osoby.

Co byste považoval za dobrý výsledek v blížících se květnových volbách do Evropského parlamentu? Posílení euroskeptiků? Nebo spíše mandát pro silnější integraci Evropské unie?

Anketa

Cítíte se víc jako Čech, či jako Evropan?

hlasovalo: 21384 lidí
Jsem Moravák v rámci České republiky a Evropan v rámci Evropské unie. Myšlenka sjednocené unie je úžasná a silně ji podporuji. Hodně se v médiích mluví o negativech EU, ale málokdy se zmiňují pozitiva – období bez šarvátek a válek, jaké Evropa nepamatuje, volný obchod, společné vědecké projekty, volný pohyb lidí, pracovních příležitostí a řada dalších. Problém kolem migrace by nemusel vůbec existovat, kdyby se i zde Evropská unie konečně dohodla na společné strategii, společné azylové politice, ochraně vnějších hranic a tak dále. Nerozumím tomu, proč i po několika letech masivní imigrační krize se nevěnují patřičné vrcholové orgány EU tomuto problému. Místo toho dostáváme nesmyslné zákazy kontroly hovězího masa, které kdybychom neprováděli, tak nezodpovědně způsobíme možné epidemie hrozící celé Evropě. Navíc, vydané eurokomisařem zodpovědným za zdraví Evropanů. Kdo mu to schválil? Jaké bylo stanovisko celé Evropské komise a našich představitelů v ní? Je vidět, že problémy jsou, ale to mi nevadí, hlavně, když se budou řešit rozumnými zástupci, a ti se mohou do Evropského parlamentu dostat jen masivní účastí ve volbách. Volby jsou jediným silným nástrojem, kterým může každý z nás ovlivnit budoucnost EU. A pokud do voleb nejdeme, tak si nestěžujme!

V jakém stavu podle Vás Evropská unie nyní je? Hroutí se jako Sovětský svaz v roce 1991, jak prohlásil miliardář a filantrop George Soros, s tím, že její „politbyro“ jen vydává zbytečné příkazy? Jak trefné hodnocení to je? Nebo za to mohou právě lidé, jako je on?

Částečně jsem už odpověděl. Vážím si názoru rozumných lidí, ale jednoduché výstřely od pasu k nim nepatří. Evropská komise určitě vydala řadu nesmyslných příkazů, ale to jí bylo umožněno naší ignorací důležitosti myšlenky evropského sjednocení. Když se do vedení Evropské unie dostali nekompetentní lidé, tak co můžeme očekávat – jen nekompetentní prohlášení. Je na nás, běžných voličích, koho zvolíme do Evropského parlamentu a je na našich politických představitelích, koho budou jmenovat do Evropské komise a kdo bude v Evropské radě. Pamatuji si na nesmyslný zákaz používání dřevěných špalků na čtvrcení masa u řezníků. Mnozí řezníci skončili a po několika letech se zákaz zrušil, řeznictví se však neobnovila. Pravdou je, že ne všechna nařízení jsou nesmyslná, ale díky mediím se dozvídáme jen o těch kuriózních.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček prý opakovaně vystupuje proti českým zájmům. Mají to dokládat kauzy s banderovci a venezuelským prozatímním prezidentem Juanem Guaidóem, jak tvrdí komunisté. Je to pravda? Petříček kontruje, že prozápadní směrování je jeho přesvědčením. Je namístě, když Petříčka označil exprezident Klaus za „Pocheho maňáska“?

Zda je či není ministr Petříček „Pocheho maňásek“, nevím. Ať to exprezident Klaus dokáže, jinak se jedná o pouhou dojmologii, která škodí slušnému člověku. Já to posoudit neumím, protože mám jen běžné veřejně dostupné informace. Vyjádření k banderovcům bylo nešťastné a nedostatečně včas vysvětlené. Situace ve Venezuele je pro mne značně nepřehledná, ale ministr má k dispozici celý analytický aparát lidi, kteří jsou i přímo na místě a mají do problematiky hlubší vhled. Měl by nás tím pádem objektivně a pravidelně informovat. Tohle postrádám, ale nemyslím si, že je nutné ministra Petříčka měnit. Bylo by chybou, kdyby jeho zahraniční politika nebyla v souladu s názory pana prezidenta a pana premiéra, což bylo opakovaně v médiích poukázáno, ale dle mého názoru nepotvrzeno.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Idiot Evropy. Mimoň. Mimo mísu.“ Petr Štěpánek k eurovolbám: 2 mandáty Okamury jsou málo, vlastenecké Česko má na víc!

10:06 „Idiot Evropy. Mimoň. Mimo mísu.“ Petr Štěpánek k eurovolbám: 2 mandáty Okamury jsou málo, vlastenecké Česko má na víc!

ROZHOVOR „ČSSD ovládla takzvaná nová levice, a to je něco mnohem horšího než bolševici,“ říká hudebn…