Vaše firma se zabývá komunálními, zahradnickými a úklidovými službami. Kolik máte zaměstnanců, jak jste velká firma?
Jsme středně velká společnost. V užším vedení se všichni známe a jsme taková větší pracovní rodina. Já osobně se snažím každého zaměstnance alespoň jednou za měsíc vidět a popovídat si s nimi, abych zjistila, jaká je nálada a co by se dalo zlepšit.
Mimo jiné se zabýváte i odpady, jak se žena dostane do tohoto byznysu?
Je pravdou, že se ženy prakticky v tomhle byznysu moc nevyskytují. Stane se mi, naštěstí ne moc často, že narazím na nepříliš korektní komunikaci. Zvláště pokud jde o jednání první. V těchto případech se snažím protistranu argumenty předvědčit o mé kompetentnosti. Beru to ale tak, že nejsme všichni dokonalí a nemůžeme vědět všechno. Já si k sobě hledám a vybírám tým lidí, kteří mé případné nedostatky adekvátně nahradí. Je ale pravdou, že kdyby mi někdo před pětadvaceti lety řekl, že skončím u popelářů, tak bych ho asi považovala za blázna.
Ale práce to určitě musí být zajímavá, občas i tvrdá?
Práce je to tvrdá, ale přesto nás to velmi baví. Rádi přijímáme výzvy a těší nás skvělý výsledek. Asi jako každého, kdo ve službách působí. Dá se říct, že jsme si každou i tu nejtěžší práci vyzkoušeli sami na sobě. Pro všechnu mechanizaci včetně velkých nákladních vozů jsme tvořili pracovní normy a dokážeme je sami obsluhovat. To je podle mého názoru základ úspěchu. Potom je pro vás jako manažera snadnější úkolovat, kontrolovat i hodnotit.
Je od vás hezké, že dáváte příležitost i lidem, kteří jsou na dně a najít práci je pro ně složité. Myslíte si, že je to například třeba i tím ženským faktorem, že kdyby na vašem místě byl muž, tak by se zachoval jinak než vy?
Právě díky tomu, že vím, jak těžké je vydělat si na „chleba“, jsem ochotná a schopná dát příležitost i lidem, kteří zdánlivě nemají jinou šanci. Ne vždy se mi tato má strategie vyplácí, ale jsem přesvědčena o tom, že si každý zaslouží šanci. A ano, je možné, že zde hraje roli i to, že jsem žena.
Setkáváte se často s problémovými zaměstnanci?
Dělnické profese se vzhledem k ekonomice našeho státu a k daňovému zatížení velice těžce obsazují. Problémových zaměstnanců jsme měli strašně moc. V tomhle oboru panuje velká fluktuace, měsíčně deset lidí odejde a deset nových přijde. Často je to z důvodu finanční negramotnosti. Někteří vůbec netuší, jaký je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. Proč a komu platí daně nebo jaké další srážky za ně jako zaměstnavatel odvádíme.
A máte nějakého zaměstnance, který se naopak v úklidových pracích drží již spoustu let a ani jinam nechce?
Určitě tady máme lidi, kteří se u nás vypracovali. Například z metaře na řidiče či mistra. Na těchto pozicích pak samozřejmě dostávájí vyšší mzdu. Myslím si, že my si velice rychle všimneme, že někdo umí pracovat. Máme tu ale i lidi, o kterých můžu říct, že jsou tady s námi těch 10 let již od začátku.
Co si celkově myslíte o postavení žen ve vedoucích pozicích? Myslíte si, že je správné, že se říká půlka žen vedení budou ženy a půlka muži. Neměl by spíše každý dokázat, že na to opravdu má?
Já si myslím, že by každý měl dělat to, co umí, a hlavně to, co ho baví bez ohledu na pohlaví. A pochopitelně také za stejné peníze, což v naší firmě uplatňuji. Nejsem si jistá, jak by fungovalo direktivní nařízení, jaké zmiňujete, tedy půl na půl.
Existují podle vás pozice, na které se žena vůbec nehodí?
Ve službách, které provádíme my, si myslím, že by se takřka všude žena mohla uplatnit, ale vzhledem k fyzické náročnosti si zde lépe představuji muže. Jde především o práce s těžkou technikou nebo třeba o práci s motorovou pilou. Což je asi typicky mužská práce.
Pokud bychom zůstali u rozdílu ve vedení firem mezi mužem a ženou, myslíte si, že je nějaký rozdíl, jak podnik vedou muži a jak ženy?
Nejspíš to takhle nejde paušalizovat. Je velice důležité, jaký psychický dopad na vás práce má a jak jste schopni řešit nebo neřešit to velké psychické zatížení, které tato práce bezesporu přináší. Obecně se dá říct, že muž je ve své funkci oproštěn od souběžných starostí o rodinu. V tom je asi velká výhoda. Na druhou stranu žena, a to je mé přesvědčení, je odolnější a výkonnější.
Máte vůbec nějaký volný čas nebo stále pracujete? Jak vypadá váš klasický den?
Já pracuji neustále. Neexistuje, že bych si někdy vypnula telefon, a vypnout sama sebe neumím. Ráno v pět je budíček, práce doma, starost o dítě a manžela. V 7:20 odjíždím do práce a domů se vracím okolo šesté, sedmé. Rychle připravit večeři a nachystat se na druhý den. Pořádně se u nás vaří jenom o víkendu, to do kanceláře nejezdím. Doma se nebráním žádné práci. Údržba zahrady a práce se sekačkou jsou pro mě relax. Vždycky se to snažím o víkendu dohnat. Načerpám tím novou energii a v pondělí se do práce zase moc těším.
Jak na to reagují muži? Často jim to vadí, když žena pracuje hodně.
V životě jsem s tím měla hodně velké obtíže, protože já jsem vždycky chtěla být úspěšná a vždycky jsem chtěla dosáhnout něčeho víc než ostatní. Ta ctižádost, výdrž a soutěživost u mě byla již od dětství. Musíte to umět všechno skloubit dohromady. Aby byla rodina spokojená, aby bylo uvařeno, uklizeno a postaráno o děti. Mně kdyby můj muž řekl, že nesmím pracovat, tak se zblázním. Moje práce mě šíleně baví.
Nemrzí vás někdy, že jste kvůli tomu musela i v minulosti něco obětovat?
Ne, nemrzí. Já jsem se na oplátku za tu oběť něco naučila. Každý den, který jsem si tu odstála, odseděla, odpracovala, mi přinesl novou zkušenost a nový poznatek. Ani jednoho dne určitě nelituji. Já jsem tak z domova vychovaná, vím, že svou práci musím dělat naplno. Myslím si, že když člověk dělá svou práci rád, tak je to na výsledku vidět.
Měla jste někdy pocit, že už toho je na vás opravdu moc a že už to nezvládnete?
Samozřejmě, ale není to často. Já jsem sluneční člověk, takže jak začne být venku takhle hezky, tak už mi začíná být dobře, ale v zimě, když jezdím do práce i z práce za tmy, tak si někdy říkám, jestli jsem to takhle vůbec chtěla, jestli mi to za to stojí. Vždycky si také říkám, že zítra to bude lepší, a tím se snažím držet nad vodou.
Pokud bychom se podívali trochu do politiky, jaký je váš názor na kandidaturu pana prezidenta Zemana?
Já mám pana prezidenta ráda. Z toho výběru, co tam tenkrát byl, jsem mezi nimi nikoho lepšího nenalezla. Kdo si to s ním rozdá letos, ještě nevím, pár kandidátů jsem již slyšela, ale musím říct, že Miloš Zeman mě bavil a vlastně baví. Těm lidem, co ho nemají rádi, samozřejmě naslouchám. Ten člověk něco dokázal a jsem přesvědčená, že se od nikoho nenechá manipulovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
