V úterý jsme byli ve Sněmovně svědky fascinující scény. Zatímco nezařazený poslanec Lubomír Volný (dříve SPD) přednášel svůj projev, k řečnickému pultíku se připlížil Miroslav Kalousek (TOP 09) a Volnému ukradl o pultík opřenou ceduli s nápisem „All Lives Matter“. Poté, co Volný poťouchlou krádež odhalil a pro ceduli si doběhl, zopakoval Kalousek tento svůj kousek ještě dvakrát. Radek Vondráček, který předsedal schůzi, na Kalouska marně naléhal, aby toho nechal. Co na celý incident říkáte?
Je to nehodné Poslanecké sněmovny a vypovídá to o úrovni některých poslanců. V první řadě si myslím, že na toto plénum nepatří žádné transparenty, v řadě druhé je pak naprosto směšné a trapné, když se někdo, tedy Kalousek – jemuž mimochodem prakticky bez povšimnutí prošla nedávná eskapáda, kdy byl v jednom z večerních pořadů CNN Prima NEWS zcela evidentně značně posílený alkoholem – vrhne do grotesky, kdy na několikrát se snaží tuto ceduli odnést. Mimochodem, jsem naprosto přesvědčen, že kdyby někdo přinesl do Poslanecké sněmovny transparent Black Lives Matter, Freedom for Tibet nebo Pravda a láska zvítězí, že právě Kalousek by si chrochtal blahem a naopak by tleskal vestoje.
Francouzské ministerstvo obrany sestavilo seznam Afričanů, kteří se během druhé světové války vyznamenali v řadách francouzské armády. Tento seznam pak má inspirovat starosty, až se budou chystat pojmenovat či přejmenovat ulice a náměstí. Ministerstvo tak učinilo v reakci na dění kolem hnutí Black Lives Matter. Jak tuto skutečnost brát? Bude nyní rozhodujícím kritériem barva pleti?
Vypadá to tak. Máme tady pozitivně diskriminované a protežované skupiny obyvatel, ať už rasově nebo nábožensky, které jsou víc než z pohledu lepších lidí podřadná bílá většina. Účelové a tendenční přejmenování ulic, náměstí nebo čehokoliv v rámci prorežimní úlitby vždycky smrdí. Ať jde o dobu protektorátní, socialistickou nebo takzvaně liberálně demokratickou. Ač různé pojmy s původně různými významy, zdá se, že praktiky a konečná řešení – bez pejorativy směřované jen k onomu jednomu režimu – jsou obdobné.
Psali jsme:
Jak v Česku, tak na Slovensku se na fotbalových utkáních objevily transparenty White Lives Matter. Na Slovensku byly doprovázeny nadávkami na premiéra Matoviče. Sparťany, kteří doprovodili heslo vlajkou americké Konfederace, odsoudil bývalý brankář Dominik Hašek. Srovnal je se skladatelem a hudebníkem Jarkem Nohavicou, o kterém prohlásil: „Už bych na jeho koncert v životě nešel“. Je nápis „White Lives Matter“ odsouzeníhodný? Zaslouží si fanoušci nějaký trest?
V USA se snižuje podíl bělochů na celkové populaci. Podle analýzy think-tanku Brookings Institution se letos může dokonce poprvé od roku 1790 stát, že ve sčítání obyvatel vůbec nepřibyde bělošského obyvatelstva. Běloši stárnou a mezi mladými je jejich zastoupení nižší než dříve. Přitom lze říci, že třeba Donaldu Trumpovi vyhrály hlasy bělochů prezidentské volby v roce 2016 a hodně si od nich slibuje i letos. Jak tato demografická změna zamíchá s elektorátem? Můžeme se v brzké době v USA dočkat dominance jedné strany, tedy té Demokratické?
Sociální síť Facebook je pod tlakem kampaně „Stop Hate For Profit“, která po Marku Zuckerbergovi požaduje, aby jeho firma důrazněji bojovala proti dezinformacím a nenávistným projevům, které se na síti vyskytují. Kampaň spočívá v tom, že firmy na Facebooku neobjednávají reklamu, čímž web chtějí donutit ke změnám. Nově se k tlaku na online giganta přidala i česká automobilka Škoda. Jak tento krok automobilky hodnotíte? Čeho může kampaň reálně dosáhnout?
Opět jde pouze o prorežimní úlitby, bohužel. Připojení Škody, která je spíše německá než česká, je asi logické. Nicméně je zajímavé, jaké množství firem a lidí podporuje nebo dokonce nutí jiné k cenzuře. Zřejmě si neuvědomují, že tohle všechno může brzy dopadnout a dopadne i na ně. Protože revoluce požírá své děti, jak známo. Zuckerberg, není-li, jakože spíš je, v globalistické partičce, tak stejně vzhledem k okolnímu tlaku asi postupně salámovou metodou dospěje až k naprosté cenzuře. Ostatně sami uživatelé Facebooku i jiných sociálních sítí mohou postupující cenzuru a vylučování nežádoucích názorů sledovat na denní bázi.
Mark Zuckerberg je přesvědčen, že inzerenti se na sociální síť vrátí. Myslíte si to samé? Je pravda, že některé firmy, které se v minulosti pokoušely vychovávat své zákazníky, potkal významný propad tržeb, jmenujme například značku Gillette. Co na boj proti Facebooku říci?
Vzhledem k současnému vlivu a síle Facebooku, který dle mého u určité generace nemá obdobnou adekvátní konkurenci, se zřejmě inzerenti vrátí. Navíc očekávám, že Zuckerberg udělá určité vstřícné kroky, alespoň částečné, vůči další cenzuře, takže nebude důvod se nevracet.
Psali jsme:
Francouzské komunální volby skončily výrazným úspěchem tamních Zelených. Dobyli dokonce pravicovou baštu, radnici Bordeaux. Tam nyní vládne jejich politik Pierre Hurmic. Ten hned po zvolení oznámil, že ve městě jednou dojde k úplnému zákazu aut. Zatím se chce omezit na „pouhé“ rychlostní omezení 20 km/h v centru města. „Půjdeme na to klidně, nechci auta zakázat.. i když si myslím, že z dlouhodobého hlediska přistoupíme k zákazu,“ vysvětluje nový starosta. Jak se vám takové věci poslouchají?
Jako klasická levicová politika – i když v současné době nejen levicová – silného státu sklouzávající k autoritářským zákazům a příkazům všeho druhu. Samozřejmě ve jménu dobra a blaha nás všech, tak jak je to s mocí v rukou samozvaných moudrých vždycky.
Turecko nastolilo otázku budoucnosti chrámu Hagia Sofia. Tato památka Světového dědictví UNESCO by se měla podle ministra zahraničí Mevluta Cavusoglua stát opět mešitou. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pak odmítl zahraniční nesouhlasné názory jako vměšování do výsostně tureckých záležiostí. Podle některých by přestavba Hagie Sofie mohla být věcí, která Erdoganovi vyhraje příští volby, plánované na rok 2023. Je podle vás reálné, že se z chrámu opět stane mešita? A máme právo do toho Turecku mluvit?
Nic moc o této záležitosti nevím, ale proč by to nebylo reálné? Turecko je, nemýlím-li se, prakticky muslimská země, takže to asi není žádné velké překvapení. Jakkoliv mohu mít k tomu kroku výtky a jakkoliv k Turkům nechovám sympatie, tak obecně mám za to, že je výsostným právem Turecka si o svých záležitostech rozhodovat. Stejně jako toto právo mají mít ostatní státy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
