Jak tedy vypadal loňský rok ve vaší státní organizaci z pohledu investic?
Pokud jde o investice, které jsme použili na modernizaci železniční infrastruktury, jejich objem dosáhl rekordní výše 19,6 miliardy korun. Více než polovinu z této částky, přes 11,5 miliardy, jsme získali z národních zdrojů ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Dalších přibližně 8 miliard činí příspěvek z dotačních titulů Evropské unie, a to jednak z Operačního programu Doprava na období 2014 až 2020 (přes 5,2 miliardy) a jednak z Nástroje pro propojení Evropy (CEF), kde se jedná o 2,7 miliardy. Stejně jako v předchozích letech jsme dokázali využít téměř sto procent finančních prostředků vyčleněných z těchto zdrojů.
Kde konkrétně se tyto nemalé finanční částky projevily zlepšením cestování po železnici?
Bylo to na řadě míst, celkem jsme zmodernizovali přes 91 kilometrů tratí, nejvíce to bylo díky optimalizaci úseku z Českého Těšína do Dětmarovic. Jedním dechem ale musím zmínit významnou modernizaci mezi Rokycany a Plzní, kde jsme vybudovali devět kilometrů zcela nové tratě, navíc s rekordně dlouhým, čtyřkilometrovým Ejpovickým tunelem. Přímo v krajské metropoli Plzni jsme dokončili další etapu přestavby tamního uzlu, spojenou mimo jiné s výměnou mostů přes frekventovanou Mikulášskou ulici. Téměř deset kilometrů modernizovaných kolejí pak přinesla akce zaměřená na zvýšení traťové rychlosti v úseku Řikonín – Vlkov u Tišnova.
Které stavební akce naopak v loňském roce začaly?
Za zmínku určitě stojí modernizace traťového úseku Soběslav – Doubí u Tábora s celkovými náklady 4,9 miliardy korun. Jen nepatrně méně bude stát elektrizace tratě z Olomouce do Uničova, kde se navíc zvýší rychlost na 160 km/h. Pak tu máme dvě stavby s náklady přibližně 3,7 miliardy. Kromě další etapy přestavby uzlu Přerov jde o první stavbu na části třetího koridoru mezi Prahou a Berounem, konkrétně mezi Smíchovem a Černošicemi. Mezi velké investice s náklady blížícími se dvěma miliardám patří také optimalizace úseku z Lysé nad Labem do Čelákovic a elektrizace tratě Šakvice – Hustopeče u Brna.
Vizualizace: Železniční most přes Labe, který je součástí modernizované trati Lysá nad Labem a Čelákovice, čeká kompletní rekonstrukce
Jak pokračuje příprava velkých projektů, jako je výstavba vysokorychlostních tratí nebo železniční spojení Prahy s Kladnem s odbočkou na ruzyňské letiště?
Také u přípravy nových staveb jsme zaznamenali růstový trend. Díky tomu jsme například mohli výrazně pokročit v přípravě pilotních úseků VRT. Práce se navíc přesunuly do terénu, kde začalo geodetické zaměřování pro celkem 130 kilometrů nových tratí. V samotném závěru roku jsme navíc vyhlásili tendr na zpracování dokumentace pro územní řízení u prvního pilotního úseku z Prahy-Běchovic do Poříčan. Dalším úspěchem je výběr zhotovitele studie proveditelnosti pro trať (Brno)–Přerov–Ostrava. V závěru loňského roku jsme také získali první dvě pravomocná rozhodnutí o umístění stavby v projektu Praha – Kladno/Letiště Václava Havla. Pokud vše půjde hladce, už příští rok bychom mohli zahájit modernizaci prvního úseku z Kladna do Kladna-Ostrovce. U dalších tří staveb v rámci tohoto projektu máme rovněž schválené studie proveditelnosti.
O rekordních částkách se mluví také v případě oprav a rekonstrukcí vašich výpravních budov…
Ano, celková suma v této oblasti přesáhla 1,5 miliardy korun. Z toho bylo více než 1,1 miliardy určeno na menší opravy, další téměř půl miliardy šlo na přípravu a realizaci větších rekonstrukcí. Díky tomu získaly moderní podobu desítky výpravních budov po celé republice, tady bych zmínil například Kolín, Frýdek-Místek nebo Český Krumlov.
Foto: Ve vysokém stupni rozestavěnosti jsou úseky na čtvrtém železničním koridoru z Prahy do Českých Budějovic
Jak bude vypadat z pohledu Správy železnic rok 2020?
Také v letošním roce dokončíme modernizaci dalších desítek kilometrů tratí. Co je zvlášť potěšitelné, už nyní máme zajištěno financování staveb, díky kterým budeme moci letos zahájit přestavbu dalších více než 100 traťových kilometrů. Po čtvrt století se stavbaři vrátí na jeden z prvních modernizovaných koridorových úseků mezi Velimí a Poříčany. Půjde o premiérovou investiční akci v rámci programu Blending Call, který kombinuje příspěvek EU z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) s úvěrem od Evropské investiční banky. Stejný zdroj financování se použije pro stavbu mezi Dětmarovicemi, Petrovicemi u Karviné a státní hranicí s Polskem. Ze zahajovaných akcí bych chtěl zmínit ještě optimalizaci tratě ze Mstětic do Prahy-Vysočan, mimochodem tato stanice se změní k nepoznání. Začne také rekonstrukce stanice Vsetín a celková modernizace uzlu Pardubice, díky které získá tamní hlavní nádraží další ostrovní nástupiště.
Pardubice se objevují i v seznamu plánovaných oprav nádražních budov…
Máte správné informace, protože v tomto důležitém uzlu hodláme začít s rekonstrukcí bývalého nádražního hotelu, na kterou v následujících letech navážou práce v tamní historicky cenné funkcionalistické výpravní budově. Letošní rok bude každopádně přelomový v tom, že zahájíme hned několik akcí za stovky milionů korun. Dojde tak na očekávané rekonstrukce výpravních budov v Českých Budějovicích a na plzeňském hlavním nádraží. V plánu máme také další osobní nádraží, například v Berouně, potěšíme rovněž cestující na jihu Čech, kde zrenovujeme budovy ve Veselí nad Lužnicí, Táboře nebo Písku.
Vizualizace: Historická budova plzeňského hlavního nádraží projde kompletní rekonstrukcí
Bude pokračovat dosavadní trend velkých oprav traťových úseků?
Ano, komplexní opravné práce máme v plánu i na letošní rok. To nám pomůže eliminovat stávající propady rychlosti a současně předcházet nutnosti zavádět pomalé jízdy. Velké opravy tak chystáme v úsecích z Přerova do Chropyně, z Rakovníka do Domoušic anebo z Petrohradu do Kryr, kde jsme začali již v loňském roce. Rozsáhlými úpravami projde také trakční vedení v hlavním městě, konkrétně v mezistaničních úsecích na trase Vršovice osobní nádraží – Vršovice seřaďovací nádraží – Krč – Radotín. Schválili jsme rovněž koncepci cyklické údržby, její pilotní projekt spustíme na prvním koridoru v úseku Děčín – Prostřední Žleb – Dolní Žleb – státní hranice s Německem. Zajímavé bude i provozní ověřování nové výhybky v Prosenicích, která umožňuje jízdu do odbočky maximální rychlostí 160 km/h.
To jistě není jediný příklad využití moderní techniky v podmínkách vaší státní organizace…
Přesně tak. Máme v plánu vybrat dodavatele, který ještě letos začne vyrábět šest nových speciálních vozidel pro údržbu trakčního vedení. Stejně tak hodláme zapojit další traťové úseky do dálkového řízení z našich centrálních dispečerských pracovišť. Z Prahy se tak začne řídit provoz v modernizovaném uzlu Plzeň a v úseku z Ústí nad Orlicí do Lichkova. Dispečeři z Přerova pak budou ovládat celý úsek z Dětmarovic do Mostů u Jablunkova.
Komerční zpráva
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
