V roce 2004 jste úspěšně kandidoval do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje, kde od roku 2012 působíte v Radě Moravskoslezského kraje jako náměstek hejtmana. Co považujete za největší úspěch, kterého jste během let svého působení v politice dosáhl?
Že jsem dodržel slovo dané voličům a splnil vše, co jsem jim slíbil. Jsem hrdý na téměř pět miliard, které se nám podařilo získat z evropských prostředků na investice v kraji a hlavně na fakt, že žádná z těchto staveb není spojená ani s náznakem jakékoliv korupční či jiné kriminální kauzy.
S čím jdete do nadcházejících voleb? Jaké jsou vaše priority?
Jsou velmi stručné, ale z mého pohledu naprosto zásadní – rodina, právo a tradice. Rodiny nemohou fungovat, pokud musejí mít rodiče dvě i tři zaměstnání, pak nezbývá čas věnovat se dětem. Je těžké vychovávat děti a přitom se bát je pustit samotné na ulici nebo žít s vědomím, že se vám dostane tolik práv, kolik si můžete zaplatit. A tradice, ty považuji za naprostý základ. Nesouhlasím s tím, že moje děti budou vedeny ve škole k evropanství, ale nebudou znát svoje kořeny.
Ptala jsem se i proto, že podle KSČM se Senát,neosvědčil. Protože ho nelze bez souhlasu senátorů zrušit, jsou pro jeho transformaci v zastupitelský orgán krajů. Podporujete tuto myšlenku? A pokud ne, proč?
V zásadě je to pravda. Ovšem v politických podmínkách České republiky jsem více než opatrný k termínu transformace čehokoliv v cokoliv. Kraje by velmi potřebovaly mít v Praze své zástupce a svůj vliv, o tom jsem se přesvědčoval dnes a denně. Ale mám blízko ke stavbám, tak mi dovolte příměr. Je šílené transformovat a rekonstruovat kompletně celý dům, pokud se nemám kam odstěhovat a ani nemám dostatek peněz. A teď si uvědomte, že veřejnost volá po transformaci školství, zdravotnictví, armády, soudnictví... a do toho ještě transformovat Senát? To by mi v současné situaci přišlo podobně nebezpečné, jako vybourat nosné zdi, abychom to měli blíž do sousedního pokoje...
Psali jsme:
Předpokládám, že své zkušenosti z krajské politiky byste chtěl využít i v Senátu. Jak konkrétně? Jaký problém byste v případě zvolení akcentoval jako první?
Naprostou změnu dosavadní neefektivní sociální politiky státu. Zatím z ní profitují jen ti, které neziskové organizace doprovodí na úřad, nebo ti, kteří se naučili systémem proplouvat. Ale stačí, aby byla pracující máma samoživitelka, nebo osamělý senior jenž tvrdě odpracoval padesát let, pouhou stovku nad hranicí životního minima a má smůlu. Máma bude počítat, jestli koupí dětem nejnutnější věci do školy nebo si dovolí jít k zubaři a senior zváží, jestli si vyzvedne potřebné léky. A to už nemluvím o starostech mladých rodin s dětmi nebo o lidech, kteří v padesáti onemocní. Ale úkolů je mnohem víc. Chaotické opravy komunikací, překračování emisních limitů, úbytek zemědělské půdy, zdecimované zemědělství, tisíce sporů, které spustily církevní restituce a které zbytečně odčerpávají finance obcí a krajů. Ten výčet by byl hodně dlouhý.
Zdejší obyvatele negativně ovlivnila restrukturalizace těžkého průmyslu a ukončení těžební činnosti, vysoká míra nezaměstnanosti a vyšší kriminalita. Jak se jako senátor budete snažit zasadit o zvýšení životní úrovně v regionu?
O to jsem se snažil už poslední roky. Smysl vidím v přípravách průmyslových zón pro nové investory, v podpoře turistického ruchu a především v podpoře malého a středního podnikání. Moravskoslezský kraj je překrásný. Je to země bohatá na historické a kulturní památky, můžeme být hrdí na umělce, kteří se zde narodili i na školy, které mají prestiž. Jsem patriot, takže ctím i regionální tradice a velice si vážím zdejších lidí. Jsou zemití a stále ještě ve většině srdeční a rovní. Co se týče vysoké míry nezaměstnanosti a kriminality, to je daň z celé řady státních systémových chyb. Jejich rozbor by vydal na samostatný rozhovor a každý ze státních rezortů nese svůj smutný podíl.
Jaká by měla být podle vás role státu při řešení problému Ostravska? Někteří volají po větší pomoci, jiní zase poukazují na to, že vláda upřednostňuje ostravské horníky, i třeba s ohledem na horníky na Mostecku.
Koncepční a důvěryhodná. Slibů jsme v kraji, ale i lidé na Mostecku, slyšeli dost. Mimochodem, vůbec se horníkům na Mostecku nedivím, že se cítí poškození. Protože při diskusích o situaci horníků v Moravskoslezském kraji se mohou úplně stejně poškození cítit chlapi v hutních a strojírenských provozech. A kde máte lidi v malých a středních firmách, které vyráběly materiál pro šachty a nyní budou končit spolu s horníky, jejichž doly čeká útlum. Ano, horníci ztratili zdraví, ale podle vládních plánů se mohou rekvalifikovat. Ale promiňte, to musel nějaký úředník vymýšlet od stolu, protože představa, že s odrovnanými klouby, jak stovky hodin trávili tito chlapi v nízkých slojích na kolenou, budou nyní stát u montážního pásu a rukama ochromenýma vazoneurózou montovat součástky je výsměch všem, co dosud těžce pracují. Domnívám se, že dosavadní vláda nikoho neupřednostňuje, protože žádnou reálnou koncepci pro lidi, kteří dřinou přišli o zdraví, ani nemá, a je jedno, jestli jsou to lidé na Mostecku, Karvinsku nebo třeba na stavbách, na polích či při těžbě dřeva v lese...
Další rozhovory s kandidáty:
Citlivým tématem je také začleňování menšin. Jaký přístup k řešení problému preferujete?
V souladu s právem, ale nekompromisní! Bydlím s rodinou v části Ostravy, která se brzy ocitne na seznamu takzvaných vyloučených lokalit. Dříve nádherné bytovky dělníků z železáren a z dolů se mění k nepopznání. Sousedé, kteří celý život pracovali a ve svých domech a bytech zestárli, žiji v obavách v místech, která byla jejich domovem. Ti, co celý život pracovali, mají strach jít k lékaři nebo na poštu. Mateřská školka má v oknech mříže! To je naprosto neúnosné. Je potřeba od základu zcela změnit principy sociálního systému.
O jaký ze senátních výborů byste se v případě zvolení chtěl ucházet a jakou konkrétní problematikou se v něm zabývat?
Byl by to výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Mám zkušenosti z práce v krajském zastupitelstvu a ty bych, předpokládám, mohl nejvíce uplatnit právě v této oblasti.
Otázka na závěr. Co vás nejvíce irituje při pohledu na českou politickou scénu?
Bezzásadovost, lenost a slušně řečeno názorová pružnost. Ale nejsem vychovatel, ani etoped. Politici se chovají tak, jak jim to občané-voliči tolerují a také nakolik jim to umožní ti, kteří – otrávení dosavadními zkušenostmi a možná i kampaní – volit nepůjdou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
