Naprosté zoufalství. Občané budou tedy díky této zrůdnosti z Bruselu, kterou zavádí vláda, připraveni nejen o svá práva, ale i o své majetky. Vědec varuje

15.12.2017 18:08 | Zprávy

ROZHOVOR „Občané budou tedy díky této zrůdnosti z Bruselu, kterou chce ministerstvo implementovat, připraveni nejen o svá práva, ale i o své majetky. Dalším důsledkem bude dopad na bezpečnostní situaci. Občané našeho státu neodevzdali své zbraně ani v době nacistické okupace. Nepochybně to neudělají ani teď a řada zbraní se přesune mimo legální sféru,“ říká vědecký pracovník v oboru přírodních věd Tomáš Vaněk, který se dlouhodobě zabývá otázkou držení zbraní. Ostře kritizuje, že senát neodsouhlasil novelu ústavy zaručující právo držet zbraně.

Naprosté zoufalství. Občané budou tedy díky této zrůdnosti z Bruselu, kterou zavádí vláda, připraveni nejen o svá práva, ale i o své majetky. Vědec varuje
Foto: Archiv ODS
Popisek: Tomáš Vaněk

Co říkáte tomu, že v senátu nebyla schválena novela ústavního zákona zakotvující právo občanů podílet se na obraně státu?

Jen bych doplnil, že „za podmínek, které upravuje zákon“... Nejde (a nikdy nešlo) o jakési právo „střílet teroristy“ či se neomezeně ozbrojovat, jak jsme občas slýchali z úst médií a některých politiků.

Jinak celý průběh hlasování byl poněkud zvláštní. Napřed senát vysokou většinou hlasů (43 pro, jeden proti, 15 se zdrželo) podpořil petici „Proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU“, kterou podepsalo již 110 000 občanů. V usnesení se mimo jiné říká, že „není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu“.

Senát se tak ocitl v poněkud schizofrenní situaci: napřed vysokou většinou hlasů podpořil výše uvedenou petici, a tím uznal, že se petentům děje ze strany EU křivda.

Poté ovšem těsně odmítl podpořit novelu ústavního zákona, která prošla vysokou většinou hlasů sněmovnou a která by toto bezpráví mohla minimálně částečně zhojit. Pro novelu hlasovalo 28, proti bylo 19 a zdrželo se 12 senátorů. Ke schválení potřebnou 3/5 většinou tedy chybělo osm hlasů.

Kdo novelu nepodpořil? 

Byli to, čest výjimkám, především senátoři za ČSSD, KDU-ČSL a STAN.  Někteří z nich se, musím říci, zcela alibisticky zdrželi. Výsledek byl samozřejmě stejný, jako by byli proti... Ale asi měli pocit, že to tak vypadá lépe.

Řada senátorů – i z ODS – nebyla přítomna... Co tomu říkáte?

Pokud jde o nepřítomné, celkově bylo na zasedání nepřítomno 22 senátorů ze všech senátních klubů, většinou z důvodu služebních cest, zdravotních důvodů (operace) a dalších povinností. Osobně se domnívám, že k nepřítomnosti řady z nich přispěla i skutečnost, že hlasování se podle programu očekávalo až následující den, tedy 7. 12. V některých případech mohlo jít i o snahu snížit potřebné kvórum. Nicméně pokud vím, i v případě přítomnosti většiny senátorů by byl celkový výsledek velice podobný vzhledem k předem známým preferencím jak klubů, tak i jednotlivců. 

Jak hodnotíte rozpravu?

Zde se musím přiznat, že jsem občas propadal naprostému zoufalství, hlavně proto, že jsem z galerie neměl žádné právo do debaty zasahovat a evidentní, slušně řečeno „pochybení“ opravovat. Přitom v tomto případě neobstojí argument o nedostatku informací. Novela „ležela“ v senátu od konce června a času na seznámení se s problematikou bylo tedy více než dost. Dostatek technických informací také všichni dostali od zainteresovaných občanů, a to jak písemně, tak i na osobních schůzkách.

Přesto bylo z projevů nesouhlasících senátorů často jasné, že nevědí, o čem mluví, či to alespoň předstírají.

Důvod tohoto postupu mi byl a dosud je zcela nejasný. Galerie byla plná lidí, kteří byli s problematikou detailně seznámeni, a ti, kteří se pro velký zájem už na galerii nevešli, sledovali jednání z infocentra. Lidí, kteří problematice rozuměli, tam tedy bylo více než dost. Co si o senátorech předvádějících veřejně zcela elementární neznalost problematiky pomysleli, není snad třeba říkat.

Vůbec nejabsurdnější pro mne byl projev senátora Martínka z ČSSD…

Ano? V čem?

Stěžoval si, že mu někteří občané skrytě či otevřeně „vyhrožovali“, že pokud novelu nepodpoří, nebudou ho volit. Často je diskutován problém, že řada občanů nedostatečně chápe smysl a postupy zastupitelské demokracie, ale že to nechápe senátor a ještě to veřejně předvádí, je na hranici absurdity. Postavení a funkce senátora není přece nějaké „bohem dané“ privilegium. Je důsledkem svobodné volby občanů, kteří volí svého zastupitele proto, aby hájil jejich zájmy. A když je nehájí či přímo hájit odmítá, nevolí ho a volí někoho jiného. Že to nechápe člen ČSSD po posledním volebním fiasku, je nepochopitelné a že tento postup dokonce pokládá za vyhrožování, svědčí o tom, že se ČSSD příliš nepoučila.

Věc je přitom prostá – pokud mi v servisu špatně opraví auto, jdu příště jinam. Zvláště pak když ještě místo omluvy remcají. A ve volbách to funguje úplně stejně, i když s delším časovým posunem.

Co říkáte argumentům senátora Čunka?

Podobné argumenty jsem v osobním rozhovoru slyšel již od jiných senátorů.  V zásadě vypadají rozumně… Takto navržená novela nepomůže, tak ji pojďme společně udělat pořádně.  Bohužel jako vždy je „ďábel ukryt v detailu“. Takže zaprvé je všeobecně známo, že právníci občas pravdu mají a občas nemají, a pozná se to až „v procesu“ samém. Takže není důvod to nezkusit. Zadruhé navržená novela měla smysl i symbolický, jejím zamítnutím byla zdůrazněna symbolika úplně jiná (My vám nepomůžeme). A nakonec – názor „udělejme to pořádně“ naprosto popírá reálnou situaci danou změnou složení parlamentu a časové hledisko, protože lhůta k implementaci skončí koncem příštího roku. Přesněji řečeno teoreticky návrh vypadá správně, ale není realizovatelný. Cui bono?

A co postoj Jiřího Dienstbiera?

Postoj senátora Dienstbiera je trvale neměnný. Řečeno stručně – zbraně v rukou občanů jsou pro něj něco ideově neakceptovatelného a stejně neakceptovatelný, ba přímo svatokrádežný je pro něj odpor proti čemukoliv, co pochází z úrovně EU.

Budou senátní volby. Měli by to voliči svým senátorům „spočítat“?

Nepochybně i já se teď dopustím, nejen podle senátora Martínka, „vyhrožování“ připomínkou, že příští rok se bude obměňovat 1/3 senátu. A vzhledem k ministerstvem vnitra publikovaným odhadům dopadů směrnice na majetky občanů, které měla právě zamítnutá novela odstranit či zmírnit, může si již dnes řada z nich spočítat, kolik je to bude stát. Zda a jaké z toho vyvodí důsledky, je již věc jiná. 

Jaké tedy očekáváte dopady evropské směrnice na základě návrhu zákona z dílny ministerstva vnitra, který ji implementuje?

Měl jsem možnost si ten návrh prostudovat ve fázi připomínkování a pevně věřím, že ho Poslanecká sněmovna ve verzi, kterou jsem si přečetl, zamítne, a to hned z celé řady důvodů. 

Věcně totiž akceptuje směrnici v plném rozsahu, a je tedy v přímém rozporu s usnesením Ssenátu, který vládu vyzývá, aby „důsledně dbala na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní, zejména pak u těch částí směrnice, kde omezující či zakazující ustanovení zjevně nemají souvislost s avizovaným bojem s terorismem“.

Pro ty, kteří neznají detaily, jde nejen o zbraně samonabíjecí, ale třeba i o povinnou registraci předovek a klasických „poplašňáků“ a nutnost na ně získat „zbrojní průkaz“. Pokusil jsem se, na základě podkladů Ministerstva vnitra ČR, spočítat finanční dopady tohoto nesmyslu a vyšlo mi číslo v rozsahu pěti až deseti miliard korun (tento rozdíl je dán technickou nejasností směrnice). Tyto prostředky zaplatí, ať přímo či nepřímo, nejen majitelé zbraní, ale i všichni ostatní občané, protože administrativní náklady hradí stát z daní občanů.

Občané budou tedy díky této zrůdnosti z Bruselu, kterou chce ministerstvo implementovat, připraveni nejen o svá práva, ale i o své majetky.

Dalším důsledkem bude dopad na bezpečnostní situaci. Občané našeho státu neodevzdali své zbraně ani v době nacistické okupace. Nepochybně to neudělají ani teď a řada zbraní se přesune mimo legální sféru. Toto riziko pokládá za velice vážné i samo ministerstvo vnitra a není důvod mu to nevěřit. A v neposlední řadě dojde na dopady politické. Z historie je známo, že zbraně v naší novodobé historii občanům sebrali nacisté a po nich komunisté. A teď to dělá EU.

Přitom jde o problém zcela konkrétní a hmatatelný (každý dotčený si snadno spočítá, o kolik peněz on osobně přijde či kolik bude muset zaplatit). Je tedy nepochybné, že to lidé zohlední ve svých politických postojích a vztahu k EU.

Co bude dál a co se dá dělat? Lze třeba počkat na „nový senát“ po říjnových volbách a prosazovat, aby novelu ústavy zakotvující právo držet zbraň zkusila prohlasovat nynější sněmovna?

Jistě. Občané si naštěstí pomalu začínají uvědomovat, že pádem komunistického režimu nenastal automaticky „ráj“, jak mnozí doufali, a že se o svá práva a svobody musejí být schopni poprat, jinak o ně přijdou. Těch 110 tisíc podpisů pod peticí je toho důkazem. A je nezbytné v tomto trendu pokračovat. 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Empatie,

Obecně by měly být schopnosti empatie mimořádně rozvinuté u všech profesí, kde dochází k výrazné interakci s jinými lidmi. Můj názor je, že u politika obzvlášť. Co vy na to ? Jinak, ač "stará" bába Vám Pirátům fandím.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesor Žaloudík: „Premiér má rád člověka. Ten člověk se jmenuje Petr Fiala.“

21:09 Profesor Žaloudík: „Premiér má rád člověka. Ten člověk se jmenuje Petr Fiala.“

Pan premiér je nesporně humanista a jako takový má rád člověka. „Ten člověk se jmenuje Petr Fiala. A…